Reportáž: jaká byla literární část Party proti šedi?

Na mluvenému slovu nepříliš nakloněném, improvizovaném pódiu, v prostorech tradiční DOX kavárny, se uskutečnila série autorských čtení. Literární oddíl protišední párty pokrylo svou exhibicí kvarteto vystupujících. 

Jako první se krátce po osmé hodině večer objevil sudeto-berlínský pankáč Jaroslav Rudiš, který zároveň fungoval i jako moderátor, chcete-li konferencionér tiskové konference, jež se na stejném místě uskutečnila jen několik minut před jeho strhujícím vystoupením. Rudiš přečetl dva úryvky ze svého aktuálního románu Konec punku v Helsinkách a potvrdil okřídlené motto, že punk ještě není zdaleka dead. A to ani v Lipsku.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, vystupující spisovatelé se museli vypořádat s dosti punkovými podmínkami - jednak byla kavárna tranzitní zónou, neb po celý průběh večera skrze ní proudily davy lidí z jedné stage na druhou, navíc její prostory nejsou právě odhlučněným místem v areálu DOXu, a tak docházelo k nepříliš příjemným hlukovým bariérám, které nedokázali rozbořit po Rudišovi dva následující vystupující.

Držitel ceny Magnesia Litera David Zábranský své vystoupení tak říkajíc zabalil. Celých patnáct minut vytrvale zrychloval, chvílemi to vypadalo, že by nejraději od mikrofónu utekl. Nakonec končil bez artikulace, bez intonace, bez dikce, v rozpoložení, kdy mu nikdo z poloprázdného sálu nerozuměl, ani kdyby chtěl. Útěchu tak Zábranský poté hledal v klínech potulných slečen, a že jich v pátek v DOXu bylo. A jak krásné byly!

Jistě lze mezi ně zařadit i další vystupující, Vesnu Tvrtković. Žel bohu ani ona se nedokázala s těžkými podmínkami vypořádat a pokud předchozí vystoupení zajímalo polovinu sálu, Vesna nezajímala už vůbec nikoho. Škoda, protože zpočátku afektovaný projev postupně gradoval - v pozitivním slova smyslu.

Před půlnocí se mikrofonu chopil poslední autor, Luciáš F. Svoboda, který četl texty z připravované knihy Pank Of. Protože samochvála smrdí, dodejme jen, že to byl ten nejvoňavější punk celého večera, kterému přihlížela přeplněná kavárna i vedlejší terasa. Luciášova fekální poezie a četné variace na píču dle nadšeného potlesku uspěly, snad i proto, že posluchače neuspal, ale probudil a nabudil na dekadentní notu.

Všem vystupujícím tímto děkujeme, vážíme si jejich času i ochoty, vystupovat bez nároku na honorář. Speciální poděkování patří Jaroslavu Rudišovi, který je zkrátka chodící protišeď.