Report z londýnského týdne módy: Fashion Week se změnil

Co viděla naše bloggerka na LFW a proč se týdny módy tak mění.
Londýnské týdny módy se konají již od roku 1984 a nutno říci, že od té doby se hodně změnilo. Londýn byl první Fashion Week, který se digitalizoval a v roce 2010 nabídnul všem hlavním účastnícím se návrhářům živý přenos přehlídky na internetu. Právě díky internetu je tato módní akce tak velkolepou. Není totiž nijak těžké „účastnit“ se London Fashion Weeku pomocí sociálních sítí, jejichž využití v módním průmyslu zažívá obrovský boom - Twitter, Blogspot, Facebook, Tumblr… 
Můžu potvrdit, že v prostorách zasvěcených Fashion Weeku jen málokdo nedrží svůj smartphone v ruce. Kromě Somerset House (neoklasicistní budova postavená v letech 1776-96), hlavního sídla British Fashion Council, je dalším místem dění Freemasons Hall (Sál Svobodných zednářů) v Covent Garden.
London Fashion Week už dávno samozřejmě není jen o představení nejnovějších kolekcí prestižních návrhářů, ale o setkání se lidí z průmyslu, navázání kontaktů a všeobecného „ukázání se“. Dokonalá příležitost pro všechny milovníky umění i módních nadšenců. Rozmach „street style“ fotografie zaplavuje podobné akce tunami fotografů, kteří se snaží ulovit nejlepší „outfit“ (nejlépe navlečený na někoho vysokého, hubeného a pohledného). Celebrity jsou jen další bonus.
Kromě spousty každodenních přehlídek (na které se stojí půlhodinové fronty s pozvánkou v ruce - pokud nejste známý blogger nebo něco podobně důležitého) probíhá v Somerset House, a  dalších prostorách v centru Londýna, statická exhibice mnoha dalších designerů (šperkařů, kloboučníků, ševců, ale i dalších krejčích a návrhářů). Je rozdělena na několik částí, kromě samotné Exhibition je tu i International Fashion Showcase, kdy název mluví za vše.
Jak už jsem na začátku naznačila, vidět přehlídky je sice pěkné, ale už dávno to (bohužel?) není hlavní součástí Fashion Weeku, i když to tak nezaujaté osobě, která sleduje jeho průběh, může připadat. Značky jako Burberry, Erdem, Mary Katrantzou nebo John Rocha si pečlivě vybírají, koho si pozvou. Na menší přehlídky je jednodušší se dostat, ale stále je to více méně exkluzivní záležitost. Hlavní je navázat kontakty a být viděn. Věřte mi, pro spoustu lidí je mnohem zajímavější procházet se po dvoře Somerset House a sledovat ruch a styl kolem, než se dívat na vystavované módní kousky vevnitř.
text Magda Žůrková