Recenze: Rihanna, O2 Arena

Osmadvacetiletá zpěvačka Rihanna toho ve své kariéře stihla už poměrně hodně. Čtrnáctkrát se podívala se svými písněmi až na vrchol americké singlové hitparády Billboard a vydala osm studiových řadových desek. Tu poslední nazvanou Anti nyní propaguje na celosvětovém turné, které začalo v březnu v USA a jeho včerejší zastávkou byla pražská O2 aréna. 
 
Rihanna patří mezi popové interprety, od kterých se čeká, že přivezou nablýskanou show s množstvím novátorských prvků, které dovolí nejmodernější technika. Rodačka z Barbadosu ale svůj koncert pojala v rámci názvu desky, jako jakousi anti show, kde si vystačí s opravdu málem. Minimalistické pódium po většinu času osvěcovalo jen bílé světlo. Největší vizuální atrakcí se tak stala bílá pěna, která pomalu rostla za zády kapely během poslední třetiny hodinu a půl trvajícího koncertu. 
 
Zpěvačka své vystoupení začala pomalejší skladbou Stay na provizorním pódiu vyrostlém u zvukařů, kterou odzpívala ukrytá v bílé kápi. Další písničky odzpívala už nad hlavami stojících diváků na malém průhledném můstku, který ji pomalu přesouval na hlavní stage. Už zde bylo jasné, že půjde o velmi sexy show. Rihanna je prostě „bitch“ (v dobrém slova smyslu), nebo ji skvěle ztvárňuje. Má lascivní pohledy, kroutí bokama a do rozkroku si sahá s mnohonásobně větší frekvencí, než to dělával Michael Jackson v polovině devadesátek. Sexy dojem také umocnil jeden ze síťovaných kostýmů, který zpěvačce odhaloval ňadra včetně bradavek. Stud žádný.
 
Celý začátek zněl jako když Rihanna živě zpívá na reprodukovanou hudbu, ale když se postavila na hlavní pódium, za jejími zády se objevila velká kapela, které i zvukové dominovaly dvoje bicí. Není pochyb o tom, že velkou část hudebního podkladu tvořily samply. I tak si kytarista si užil menší sólo při skladbách Desperado a Kiss It Better.  
Sound byl asi největší slabinou koncertu. Při zvukově náročnějších písních došlo k vrstvení a vznikal hluk a i zpěvačce šlo velmi špatně rozumět. Její hlas si šlo opravdu vychutnat až v závěru při hitech Diamonds, FourFiveSeconds a Love on the Brain. Prostřední jmenovaná píseň ve vysočanské hale zazněla během krátké doby podruhé a nutno přiznat, že Rihanna ji zvládla s větším přehledem a sex-appealem než sir Paul McCartney.
 
Během hodiny a půl zaznělo celkem šestadvacet melodií včetně coveru Same Ol' Mistakes od Tame Impala. Některé z písní dostaly prostor jen na pár desítek sekund v rámci mash-upu nebo pouze část skladby bez mužských kolegů. Zpěvačka si tak vystačila i bez Jay-Zyho, Drakea, Kanye Westa, Eminema, T. I. nebo Mikkyho Ekka. Společnost ji dělali tanečníci, kteří si byli ochotni i vykloubit ruce v době, kdy se Rihanna odběhla převléknout. Celkově ale koncert plynul bez velkých prostojů. Napomohlo tomu i to, že Rihanna s publikem mluvila velmi málo. Většinou zvolala jen: „Hello Prague!“
 
Na Rihannině tvorbě je sympatické, že se nespokojuje se zaběhnutými postupy. Snaží se být novátorská a přinést do svého byznysu i artové prvky. A takový byl i její Anti koncert. Absolutně skvěle funguje její floutkovská image. Není divu - ještě jí není ani třicet. Můžeme pochybovat, zda to bude rezonovat i za pár let. Každopádně vystoupení nabídlo i pár momentů, kde bylo patrné, že Rihanna umí skvěle zazpívat i živě. Na 100 % to ale zatím nebylo.
 
https://www.youtube.com/watch?v=StVDmKNf4_o
 
Rihanna,  26. 7. 2016, O2 Arena, Praha