Recenze: Nový film Bohdana Slámy Čtyři slunce

Všichni se snažíme. I tak by mohl znít podtitulek nového filmu Bohdana Slámy Čtyři slunce.
Příběh, odehrávající se uprostřed léta, uprostřed malého města, nemá zdánlivě žádný děj. O co prázdnějí může však působit spád filmu, o to plnější život mají jeho hlavní postavy. Občas tak přeplněný, až to praská ve švech a stříká všude. Obyčejný příběh obyčejné rodiny je tak trochu příběhem každého z nás. Neustále se snažíme, chybujeme, a přitom často, i když nevědomky, zraňujeme své nejbližsí.
Jaroslav Plesl je jako čtyřicetiletý otec rodiny, sám stále trochu puberťák, tak dojemný, že s ním budete navzdory jeho životním karambolům soucítit celý film, a to dokoce i ve chvílích, kdy se zhulí a opije se svým dospívajícím synem - mladým a talentovaným Markem Šáchou. Tomu všemu trpně přihlíží jeho žena Anna Geislerová, milující, chápající a pečující, avšak jen do chvíle, než jí jednoho krásného dne problémy jejího syna připletou do cesty jeho učitele Leoše Nohu a ona se rozhodne frustraci ze zdánlivě nenaplněného života a monotónní práce na poště řešit v jeho náručí. A nevěra, jak známo, vztahy vždycky zamotá. Některé posílí a jiné rozdělí, ale vždycky bolí, zvlášť, když tomu přihlížejí děti.
Zklamání a rozčarování z toho, že rodiče nejsou, kým se zdají být, pak rychle stírá rozdíly mezi tím, kdo je rodič, kdo dítě a kdo za koho má vlastně zodpovědnost. V naprosto neobvyklé roli místního podivína a přítele rodiny, jež celým příběhem“propluje“v jednom svetru, exceluje Karel Roden. Při jeho větě: „musíš se napojit, ty to necítíš...?“ nebudete chvílemi vědět, jestli se smát a nebo plakat. Jeho žena, všechápající Klára Melíšková, má pro jeho esoterická bláznovství pochopení, ale i její pohár trpělivosti jednoho dne přeteče. Výtečný Jiří Mádl v roli místního buřiče a vyhuleného pankáče jen doplňuje hereckou elitu a skvěle zapadá do skládačky lidských individualit.
Čtyři slunce jsou příběhem zdánlivě banálním, ale přitom myšlenkou velmi blízkým, upřímným a dovolím si říci i hlubokým. Slámova poetika a smysl pro humor, který se často skrývá pod povrchem, prostupuje celým příběhem stejně jako sluneční paprsky a hudba Vypsané Fixy.
 
Čtyři slunce vás místy rozesmějí, častěji spíš dojmou a ke konci zamrazí. Jako by se jeho vyústěním všechny věci naprosto přirozeně poskládaly tak, jak patří. 
 
 
Film má premiéru 8.3, Hudební tour kapely Vypsaná Fixa s názvem Čtyři slunce a spojené s filmem začíná tuto sobotu 3. března v Písku.