Prakticky všechny důležité pecky Lucie zazněly ve čtvrtek v Poděbradech. Stárnoucí pánové si jako dějiště svého jediného letošního koncertu vybrali místní stadionek, kde vystoupili na úvod prvního regulérního ročníku festivalu filmové hudby a multimédií Soundtrack. Nad hlavou si přitom k jednotlivým písničkám nechali promítat klipy, které k nim za ty tři desítky let lehce přerušovaného trvání kapely natočili.
Koncert úderem deváté večerní zahájila vonička filmových melodií ze snímků jako Amarcord, Bídníci, Flashdance nebo Brazil. Po čtvrthodině, když už to začalo být trochu únavné, muselo publikum ještě přetrpět festivalové oficiality s politiky a dalšími panáky. Odměnou za ucouraný úvod ovšem byl zbytek večera, když kapela začala sázet hity jako na běžícím páse. Vydržela to bezmála dvě a půl hodiny.
Kromě všeho důležitého z jejího repertoáru zaznělo třeba Tak mi to teda nandey z repertoáru sesterských Wanastowích wjecý v nezvyklé zklidněné úpravě "pro lázeňský orchestr". Robert Kodym písničku věnoval před pár lety zesnulému režisérovi Vladislavu Kvasničkovi a připomněl, že bez něj by nevznikla ani tahle písnička, ani skupina, která ji proslavila. Černobílé záběry z Kvasničkova dávného snímku Aby si lidi všimli, který vznik Wanastowek inspiroval, přitom svítily do tmy ze stříbrného plátna.
Připomenutím nejen hudebních kořenů kapely byla vsuvka do programu, kdy pořadatelé předávali festivalovou výroční cenu. V premiérovém ročníku ji dostal letos zesnulý Radim Hladík – sošku od Stefana Milkova ji Hladíkovým pozůstalým předal Michal Pavlíček. Na scéně potom zůstali on i Milkov, chopili se kytar a spolu s kapelou si střihli hitovou a rovněž filmovou Ameriku.
Pavlíček vydržel ještě další song, potom kapela v běžném složení dojela zbytek. Někdy půl hodiny před půlnocí koncert uzavřel Medvídek, kterého si stejně jako většinu ostatních hitů zazpívaly tisícovky fanoušků v areálku přecpaném k prasknutí. Pro letošek je tedy zřejmě ohledně Lucie vymalováno. Těším se na příští rok na ohlašovanou další desku.