Podkarpatská Rus je nám blízká nejen díky spisovateli Ivanu Olbrachtovi, který ji zvěčnil ve svých prózách. Dvacet let byla součástí Československa. Dosavadní práce o dějinách Podkarpatské Rusi si všímaly především politického vývoje a zahraničněpolitických otázek, tj. problematiky začlenění Podkarpatské Rusi do Československa, okupace Podkarpatské Rusi Maďarskem v březnu 1939 a připojení území k sovětské Ukrajině, tj. její anexi do SSSR.Uznávaný historik Jan Rychlík společně se svou ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, ji představují z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje.
Publikaci PODKARPATSKÁ RUS V DĚJINÁCH ČESKOSLOVENSKA
1918-1946vydává Vyšehrad.
Veřejné uvedení knihy za účasti autorů spojené s autogramiádou se koná v pondělí 14. listopadu 2016 v 17 hodin v Literární kavárně knihkupectví Academia, Václavské náměstí 34, Praha 1.
Jan Rychlík, Magdaléna Rychlíková: PODKARPATSKÁ RUS V DĚJINÁCH ČESKOSLOVENSKA 1918–1946
Hutné představení dějin regionu, který nám zůstává stále blízký
Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny
20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska. Zabývá se otázkou autonomie území v rámci ČSR, politickými stranami na Podkarpatské Rusi i jejím národnostním složením. Detailně sleduje rozvoj a strukturu zemědělství, mapuje stav průmyslu, obchodu, bankovnictví i dopravy. V kapitole o sociální situaci se srovnává životní úroveň na Podkarpatské Rusi a ve zbytku ČSR, kapitola o školství rozebírá komplikovanou jazykovou otázku a pozornost je věnována též působení českých úředníků na území Podkarpatské Rusi. Kniha Jana Rychlíka, napsaná společně
s jeho ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, je hutným a informativním představením dějin regionu, který nám zůstává stále blízký, jakkoli jeho spojení s našimi zeměmi trvalo jen dvě desetiletí.
Odpovědný redaktor Filip Outrata
Počet stran 240, MOC 328 Kč
Vydání první
Vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2016
Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. (* 1954) vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě UK v Praze, doktorát z etnologie a folkloristiky získal v Ústavu pro folklor Bulharské akademie věd a na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v Sofii, doktorát historických věd v Historickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Vědecky působí v Masarykově ústavu a Archívu AV ČR, přednáší na Ústavu českých dějin FF UK a na Technické univerzitě v Liberci. Specializuje se na české a slovenské dějiny 19. a 20. století a dějiny Balkánu. Je autorem řady studií, článků a knižních monografií. Je spoluautorem syntéz Dějiny Bulharska (2000), Dějiny Makedonie (2003), Dějiny Srbska (2004), Dějiny Chorvatska (2007) a Dějiny Slovinska (2011). Ve Vyšehradu vyšlo jeho zpracování dějin balkánských národů habsburské a osmanské monarchie Mezi Vídní a Cařihradem (spolu s třemi bulharskými autory, 2009), nová vydání jeho prací věnovaných dějinám slovensko-českých vztahůČeši a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty a Rozdělení Československa 1989 –1992 (obě 2012). Spolu s bulharským bohemistou V. Penčevem vydal v roce 2012 syntézu českých dějin v bulharštině Istorija na Čechija (Sofia 2010), jejíž upravená podoba vyšla ve Vyšehradu jako Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí (2014). Pravidelně se věnuje popularizaci historie formou vystupování v televizních či rozhlasových pořadech a komentování událostí v novinových článcích.
Odpovědný redaktor Filip Outrata
Počet stran 288, MOC 348 Kč
Vydání první
Vydalo nakladatelství Vyšehrad v edici Velké postavy českých dějin (21. svazek) v roce 2016
PhDr. Magdaléna Rychlíková (* 1955), etnografka zabývajícíse slavistikou a středoevropskými studii, zabývá se otázkou vystěhovalectví a krajanů, autorka článků s tématikou střední Evropy. Pracovala sedm let v Záhorském muzeu ve Skalici a třicet let v Národním muzeu v Praze, kde v historické expozici v Lobkovickém paláci spolupracovala nebo samostatně připravila řadu výstav. Podílela se na širším výzkumu česko-slovenských vztahů, etnických a krajanských vztahů. Je mj. autorkou studií a článků o rodině, postavení ženy, sociálních vztazích, svátkování, lidové stravě, diverzity etnických skupin a menšin a knih Slováci v Praze. Vliv velkoměsta na jejich integraci do českého prostředí, nebo Životní anabáze jednoho krajana, kde sledovala život českého obchodníka žijícího ve Lvově Ludvíka Feigla.