Průvodce Moskvou: Start

"Všechno, co musíte udělat, je rozhodnout se odjet. V tu chvíli je nejtežší část za vámi," hlásá Tony Wheeler, spoluzakladatel Lonely Planet. Tony očividně nikdy necestoval na delší dobu na Východ a už vůbec ne do Ruska. Rozhodnutí by v tomto případě bylo totiž to nejmenší. Optimista jeden.
 

Internetová realita všem zdatným uživatelům radí pořídit si víza, koupit letenku, zabalit kufry s teplým oblečením a prostě kopnout do vrtule. Jednoduché. Jenže skutečné kroky vedou trochu jinou cestou...

První zastávkou je Ambasáda Ruské Federace kousek od Letenského náměstí v Praze, kde kupodivu nikdo nemluví česky, ani anglicky, ani německy, jen rusky. Problémek. A tak se nějak rukama a nohama snažíte dostat informace od slečny za přepážkou. Dostanete. V tu chvíli víte, že dnes není ten správný den, internety o otevírací době lhaly a je potřeba dorazit v pondělí mezi devátou a dvanáctou.
 

Pondělí, devátá ranní, Ambasáda Ruské Federace kousek od Letenského náměstí v Praze. Brána před ambasádou zavřená, střeží ji prošedivělý chlápek kolem padesáti a vpouští dovnitř pouze ty, co drží v ruce jakýsi papír. Super. Pokus o nonšalantní proklouznutí v ruském stylu selhává. Komunikace s chlápkem taky. Nemluví česky, ani anglicky, ani německy, jen rusky. Tvrdě rusky. I přesto z něj jaksi vymámíte informaci o tom, že jste na špatném místě. Na kousek papíru píše adresu Sokolovská 131. Naskakujete do tramvaje a ženete si to přes řeku. Sokolovská 131. Sokolovská 131. Nalezeno. Dům s byty a na zvoncích jména nájemníků. Vízové centrum nikde. Super. Znovu usedáte do tramvaje směrem Letenské náměstí, tentokrát už jenom proto, abyste prošedivělému chlápkovi předvedli, jak bohatě máte vybavený slovník. Před ambasádou vám dochází, že vlastně mluví jenom rusky. Nevadí. Zastavujete první slečnu, která vypadá jakože ovládá češtinu i ruštinu. Trefa. Vyhrknete na ní, co potřebujete. Nechce se jí překládat. Chce se vám střílet. Konverzace nikam nevede a tak tupě zíráte na tabuli, která stojí před ambasádou. Zázrak. Informace. Správná adresa místa, kde máte být je Sokolovská 131/86. Takže Sokolovská 86, ne 131. Opět tramvaj a tentokrát už i správné místo.

Kancelář v Sokolovské 86 je příjemná a všichni mluví česky, rusky i anglicky. U přepážky z tašky taháte pasové foto, pas, pozvánku do Ruska, vyplněnou "anketu", potvrzení v ruštině, že jste HIV negativní, všechno, co potřebujete ke zdárnému dosažení svého. Upozornění na to, že "anketa" nemá být vyplněná ručně, ale na počítači, ikdyž je to na samotné anketě uvedeno opačně, smetáváte ze stolu, zasedáte k veřejně přístupnému PC vízového centra a anketu vyplňujete znovu. Vše hotovo. Paní na přepážce ťuká do klávesnice, klade otázky. Nemáte pojištění do zahraničí, o kterém nikdy nikdo nemluvil jako o nutnosti. Naštěstí je pojišťovna za rohem.

Letíte z vízového centra do pojišťovny. Vyplníte nátežitosti. Platba za pojištění. 20 minut. Hotovo. Zpět do vízového centra. Platba za víza. Info o vyzvednutí za tři dny. Ufff.

Vízum držíte v ruce. Zasedáte k laptopu. Zadáváte www.edreams.com. Vyhledáváte nejlevnější let do Moskvy. Rezervace. Online platba. Odlet z Prahy do Moskvy s přestupem v Petrohradu v pátek ve 12:30.  

Pátek, 10:00, stepujete na letišti. Otevření check-inu v 10:30. Rychlá snídaně u Mekáče, zlatou cihlu pro Starbucks nemáte. Check-in. Vážení zavadla.
Slečna na přepážce zírá do počítače a oznamuje, že vaše letenka neexistuje. Po menší předvedené scéně vás slečna, i se zavazadlem, odkazuje na Letušku.cz, která má mít eDreams pod palcem. Pán od Letušky pátrá. A pátrá. "Vaše letenka byla zrušena," říká. "Jak zrušena?" a už se vezete na vlně další scény. Po vychladnutí se vzdáváte a kupujete letenku novou, letušáckou, šestitisícovou. Karty neberou. K bankomatu a zpátky. Platba za letenku. Rychlá Camelka. Check-in. Pasová kontrola. Jste tam. Letiště Václava Havla v celé své kráse. Pohled na tabuli odletů. Let Praha - Petrohrad, ten váš, má dvě hodiny zpoždění...tři hodiny zpoždění. Přestup v Petrohradu i tak ještě pořád stíháte, ikdyž to bude jen tak tak.

Konečně ve vzduchu. Servíruje se rajčatový, pomerančový nebo jablečný džus, káva se smetanou v prášku, neperlivá voda, sandwich bez náplně a jako dezert čokoládová minisušenka. Přistání a třicet minut bezprizorního čekání na přistávací ploše letiště v Petrohradě. Zíráte z okna na obrovský nápis Leningrad stojící na střeše jedné z letištních budov. Modlíte se, aby vám spoj neodletěl. Konečně venku z letadla. Běh k pásu se zavazadly. Běh od pásu se zavazadly k check-inu. Běh od check-inu k pasové kontrole. Běh od pasové kontroly ke správnému terminálu. Pohled na tabuli odletů. Hodina zpoždění.

Po hodině prohlížení si spolucestujících od hlavy až k patě, jste zpět ve vzduchu. Sandwich bez náplně a kafe se smetanou v prášku už vám nepřijde jako další tragédie. Přistání. Moskva!

"Všechno, co musíte udělat, je dostat se tam, kam chcete. V tu chvíli je nejtežší část za vámi," aby bylo jasno, Tony!

V příštím vydání Průvodce Moskvou najdete způsoby cestování po městě zahrnující velmi, VELMI netradiční zastávky příměstských autobusů, stanice metra, které vypadají buď jako muzea, nebo jako vesmírné lodě, spoustu fotografií a mnohem víc.
 
 
text: Eva Malá