Projekt SPES testuje technologie pro zdravotně znevýhodněné

Katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se spolupodílí na výzkumu v rámci evropského projektu SPES, jehož cílem je vývoj asistivních pomůcek, které mohou pomoci zdravotně znevýhodněným spoluobčanům v kritických situacích i v běžném životě. Vyvíjená zařízení musí umět detekovat pády, lokalizovat osobu v interiéru i venkovním prostředí, umožňovat bezobslužnou komunikaci a přivolat pomoc, případně podat tísňové hlášení. Jak takové zařízení funguje v praxi, ilustruje příběh paní Lenky Ševčíkové, klientky chráněného ICT pracoviště ProDeep o.s.

Katedra kybernetiky ČVUT započala v rámci projektu SPES s ověřováním technologií zdravotních pomůcek v běžném životě. Jednou z dobrovolnic zapojených do pilotních projektů je Lenka Ševčíková, klientka s onemocněním pohybového aparátu. V současné době je v evidenci registrované sociální služby Tísňové péče a využívá zařízení Laipac S-911 určené pro lokalizaci osob.

O svých zkušenostech s testováním zařízení říká: „Když mi byly přiděleny hodinky Laipac, nebyla jsem vůbec nadšená. Spíše jsem je brala jako přítěž a omezování svobody, kdy budou na dispečinku vědět, kde právě jsem. Měla jsem je i jako takovou „starost“, hlavně v tom, že jsem si dlouho zvykala, že je musím nabíjet.

Začalo to tak, že při jakémkoli prudkém pohybu ruky, na které jsem měla hodinky, mi vždycky volal dispečer Tísňové péče a ptal se, co jsem právě udělala, aby měl zpětnou vazbu a znal můj režim. Takže když jsem byla v lese se psem a hodila mu hračku, volal mi na hodinky dispečer, že mu je jasné, že jsem v lese se psem a něco mu házím, ale že mu to hlásí alarmy, tak se jen ujišťuje, zdali jsem v pořádku, zda jsem nespadla nebo zda mě někdo nenapadl. Bylo mi to nepříjemné a znervózňovalo mě to.

Také když jsem špatně nadzvedla nohu, zakopla a spadla, hned volal dispečer, co se stalo, zda-li potřebuji zavolat lékaře nebo jinou pomoc, zda zvládnu sama dojít domů apod. A v tu dobu jsem si uvědomila pravou funkci Laipacu - neslouží ke kontrole, kde právě jsem, ale chce mi pomoci. Mám v Laipacu velkou oporu a cítím se bezpečně, už bez tohoto zařízení neudělám krok. Můj manžel a celá rodina je ráda, že když jsem doma sama, tak i oni mohou být v klidu, že jsem v pořádku, protože je o mě postaráno.

Nedávno jsem byla s manželem v lese na houbách, dispečinku jsem nahlásila, že mě nemusí hlídat, že jsem pod dozorem, ale napadl nás roj lesních vos a bylo to něco strašného. Protože jsem hodně mávala rukou, tak dispečer vytušil, že se něco děje a za chvíli mi volal. Sdělila jsem mu situaci a on bleskově volal záchranku, protože nás dost pobodali. Takže jsem si vyzkoušela, že i když nahlásím, že mě nemusí hlídat, přece jenom jsou na dispečinku v pohotovosti a to je právě ta velká pomoc.

Už si neumím svůj život bez Laipacu představit, zjistila jsem, že jsem nakonec ráda, když hlídají každý můj krok, protože si mohu dovolit i sama cestovat autobusem nebo vlakem a nejsem tolik závislá na manželovi nebo rodině. Můj závěr je ten, že Laipac mi naopak svobodu dává a ne bere.“

Testování těchto zařízení probíhá ve spolupráci s neziskovou organizací ProDeep, o.s. „Hlavním cílem projektu je integrace osob se zdravotním postižením do běžného života tak, aby většina mohla co nejdéle setrvat ve vlastním domácím prostředí, popřípadě, aby se zvýšil i komfort jejich života. Velkým přínosem projektu je propojení technologií s komunikačními aktivitami a propojení technické a sociální pomoci. Samotné technologie mnoho nezvládnou. Pomůcka nebo služba musí být klientem přijata za svou. Bez navázání zpětné vazby klienta s poskytovateli služeb, bez získání důvěry a pocitu, že svobodu neztrácí, ale získává tím, že se může spolehnout na pomoc, stává se pomůcka nebo služba přítěží a často vede k odložení pomůcky nebo zrušení služby. Teprve v případech, kdy klient získá důvěru a vezme techniku za svého pomocníka, zařízení opravdu pomáhá. V projektu SPES máme svým způsobem výhodu, dispečerské služby vykonávají osoby se zdravotním postižením, které mají vlastní zkušenosti nejen s nemocemi, ale i řešením svých krizových stavů.

Empatie a entuziasmus v jejich činnostech opravdu nechybí. Pomáhají sami sobě a klienti od nich dobře přijímají i „příkazy“ – připomenutí „Vezmi si léky“, říká vedoucí společnosti ProDeep, o.s., Adéla Kolouchová a doplňuje: „Dlouhodobá spolupráce s ČVUT nám umožňuje nejen pomáhat klientům překonávat překážky, ale také zavádět nové technologie do oblasti sociálních služeb. Takové využití ICT pomáhá nejen osobám se zdravotním postižením, ale i osobám pečujícím. Zavádění asistenčních dohledových služeb, přebírání dohledu nad klientem, pomoc vzdálenou správou automatizovaných systémů domácností, sdílení dat e-health s ošetřujícím lékařem zkvalitňuje, ale i usnadňuje péči osobám pečujícím.“

„Spolupráce je užitečná i pro ČVUT, můžeme sledovat a vyhodnocovat vývoj onemocnění klientů v čase, čímž získáváme jedinečná data sloužící dalšímu výzkumu. Naším cílem je vyvinout a úspěšně otestovat taková zařízení, díky kterým budou moci klienti žít plnohodnotný život s co nejmenší mírou osobního omezení,“ dodává Daniel Novák z ČVUT.

Více informací o projektu naleznete na adrese: http://www.spes-project.eu/ a http://www.deep.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 22 500 studentů. Pro akademický rok 2012/13 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 440 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2012 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje 17 000 světových univerzit a které je zveřejňováno v The Times, ve skupině univerzit na 501. – 550. místě, v hodnocení technických univerzit na 156. místě.