Projekt Mary Stuart Winter 2015 kombinuje divadlo, film a módu

S projektem Mary Stuart Winter 2015 jsem byl seznámen zhruba před dvěma týdny, na začátku prosince. Činnost souboru Prague Shakespeare Company, pod jehož odnoží Artistic Lab Series se projekt uskuteční, nijak zvlášť pozorně nesleduji. Tím, že se pravidelně pohybuji v okolí Stavovského divadla a paláce Kolowrat, však stíhám alespoň pasivně vnímat nově vznikající inscenace skrze plakáty a útržky konverzací z divadelního klubu. O to více mě zaujalo setkání s Mary Stuart Winter 2015. Oproti repertoárovým inscenacím se jedná o více vrstevnatý projekt kombinující divadlo, film a módu. Obdobná označení jsou pro mě vždy spíše podezřelá, než-li zajímavá, často se takto legitimuje chybějící autonomita jednotlivých prvků a jejich vzájemná nesoudržnost. Mary Stuart Winter 2015 nabízí ono propojení v bohatě promyšlené rovině.
 
Jednotlivé aspekty mají své svébytné výstupy. V rámci projektu vznikne stejnojmenná módní kolekce, celovečerní film, divadelní inscenace a její živý přenos. Komplexnost propojení je nejvýrazněji akcentována právě v samostatné divadelní inscenaci dramatického textu Fridricha Schillera Marie Stuartovna. Film a móda se zde stávají hlavním inscenačním klíčem k přístupu k Schillerovu historickému dramatu pojednávajícím o sporu mezi skotskou královnou Marií Stuartovnou a anglickou královnou Alžbětou I. na konci 16. století. Drama nazírané skrze perspektivu módy a filmu ukazuje panovnice dvou módních domů utkávajících se v klíčovém, existenčním souboji, kdy jedna musí padnout, aby druhá přežila. Jsou královnami, které mají představovat etický ideál, přesto tvoří gordické uzly podlých intrik. Jsou královnami módy představujícími ideál krásy, přesto jsou nuceny ukázat prohnilost skrývající se pod povrchem. Jsou to ale také dvě ženy ve světě mužů, v němž si snaží udržet své vydobyté místo. Zároveň jsou jejich činy neustále sledovány kamerami a fotoaparáty. Jsou souzeny. O to více jsou nuceny udržet na povrchu krásu a prohlubovat intriky za scénou. Do obdélníkového jeviště protínajícího dvě strany hlediště se vtěsnává scénický rámec proměnlivého prostředí módního mola a nelítostné arény.
 
Pochybnosti nesoucí se v onom zrcadlovém propojení, kde se móda odráží v divadle a filmu, kde se divadlo odráží v módě a filmu a kde film odráží módu a divadlu, jsou velké. Větší jsou však ambice a potenciál tvůrčího týmu s letitými zkušenostmi. Teprve až v na divadelní premiéře v úterý 16. prosince se dozvíme, zda je inscenační klíč funkční, zda jsou ambice projektu patřičně zhmotněny. Zda se povedlo režisérce Lindsay Tailor a jejímu obsáhlému týmu dosáhnout naplnění pečlivě rozpracovaného konceptu, kdy jednotlivé prvky nejsou jen řemeslného charakteru, ale jsou rovněž stěžejními tématy inscenace, jakožto jsou obsaženy v módní kolekci Jiřího Kalfara. A teprve až v roce 2015 budeme schopni reflektovat celistvost projektu skrze celovečerní film Davida Kočára.
 
Mary Stuart Winter 2015 je vysoce končepním projektem pohybujícím se na velmi tenké hraně úspěchu nebo krachu, kdy jednotlivé složky musí být v rovnováze, jakožto fungovat nezávisle na sobě. Výsledek bude v každém případě absolutní. Nevidím zde kompromis – podobně jako nebyl možný kompromis mezi Marií Stuartovnou a Alžbětou I.
 
www.marystuartwinter2015.com
 
text: Petr Dlouhý