Příběh rtěnky: sexy zázrak s příchutí jedu

Rtěnka. Malý kousek barvy na rty, který po tisíciletí hýbe světem. Jaký je vlastně příběh téhle magické věcičky?
PRVNÍ RTĚNKY BYLY UNISEX
První rtěnka spatřila světlo světa zhruba před 5000 lety v Mezopotámii. O vysouvací tubičce si tedy mohli nechat zdát, ale již tenkrát se vyráběly směsi v modročerné, červené a oranžové barvě. 
Ohromné popularity dosáhla rtěnka v Egyptě. Ústa si tam nelíčily pouze ženy, ale i muži. Když vezmeme v potaz, z čeho se tenkrát barviva vyráběla, většina z nás by si na rtěnku raději nechala zajít chuť. Běžný byl jód a jedovaté sloučeniny bromu, které působily nositelům závažné zdravotní komplikace. Kleopatra byla pověstná rtěnkou syté červené barvy, kterou ji leckdo záviděl. Vy jí závidět nemusíte. Kleopatra té barvy dosáhla pomocí rozdrcených mravenců a karmínu (a vosku, který se používá dodnes). Už tehdy se vyskytovaly rtěnky s leskem,  vyrobené z rozdrcených rybích šupin. Tomu se panečku říká přírodní kosmetika...
MŮŽE ZA TO ISLÁM
Během zlatého věku islámu (od pol. 8. stol. do pol. 13. stol.) pak vynalezl arabský fyzik a chemik z Andalusie Abu al-Qasim al-Zahrawi (v Evropě zvaný též Abulcasis) pevnou rtěnku, kterou tvořil pomocí parfému a dalších přísad zpracovaných do hrudek. Proces její výroby popsal ve své encyklopedii medicíny a chirurgie Al-Tasrif.
STŘEDOVĚK: ĎÁBEL!
Ve středověku se v Evropě hojně využíval včelí vosk s různými rostlinnými barvivy. Zrovna středověk ovšem představoval pro fenomén rtěnky dobu plnou úskalí. V Anglii žil farář jménem Thomas Hall, který snad pod tíhou celibátu neunesl, aby si ženy dovolily ještě více pokoušet jeho touhy (jinak si to nedovedu vysvětlit), a prohlásil rtěnku za ďáblovo dílo. Protože v té době mělo v Evropě náboženství prakticky hlavní slovo, v roce 1770 se  v Anglii uzákonilo, že žena, která přivede muže pomocí make-upu až do manželského svazku, bude prohlášena za čarodějnici. Chápu, mnoho z dnešních mužů by tento zákon potřebovalo mít v platnost ještě dnes... Královna Victoria zase oficiálně vyhlásila, že rtěnka je pro prostitutky, a v roce 1837 ji zakázala. Za pár desítek let (1884) ale přišla z Francie vlna, kterou už nic nezastavilo: první průmyslové vyráběné rtěnky v podobě ruličky obalené hedvábným papírem. 
KRÁSA DÍKY VÁLCE
Největší evoluci rtěnka zažívala v minulém století. Pomohl jí k tomu průmyslový boom, rozvoj kinematografie a druhá světová válka. Proč druhá světová válka? Tou dobou spousta lidí neměla co jíst, nějaké výdaje za zkráškovadla byly tudíž zcela nemyslitelné. Ženy, které ovšem chtěly vypadat, že jsou na společesnkém žebříčku stále na dobré pozici, sáhly po nejjednodušším prostředku, a to po červené rtěnce. Koneckonců když v roce 2009 propukla ekonomická krize ve světě, byla to právě červená rtěnka,která se těšila větší prodejnosti oproti jiné kosmetice, na které se šetřilo, a tudíž se tak dobře neprodávala. Tenhle jev má dokonce svůj název - lipstick effect.
VÁŠNĚ I PROFESIONALITA
Červené rty z hlediska barevnosti působí na lidskou psychiku zřejmě nejvášnivěji. Měly by v nás evokovat představu horké vzrušené vagíny. Koneckonců převeďte si rudé rty z horizontální polohy do vertikální a zkuste se zamyslet, zda Vám něco nepřipomínají... Japonské gejši zašly ještě dál. Pokud jste někdy přemýšleli, proč si malují ústa na červeno pouze uprostřed svých rtů a nevyplní je barvou celé, je to proto, že jejich ústa nemají vyobrazovat pouze horkou vagínu, ale i úzkou.
 Podle průzkumu prováděného čistě na mužích bylo zjištěno, že na ženách nejvíce upřednostňují lesk v malinovém odstínu. Z osobní zkušenosti mohu říci, že měl opravdu úspěch. Ať nosíte rtěnku v jakkémkoliv odstínu (či "aspoň" lesk, jehož historie shá teprve do roku 1930), nezapomeňte se nalíčit před důležitým jednáním či zkouškou. Žena s rtěnkou působí vždy profesionálněji (jak na muže, tak ženy), sebevědoměji a připraveněji. Naskakují ji tak procenta v pravděpodobnosti, že uspěje v momentě, kdy právě potřebuje.