Před 80 lety uhynul v Tasmánii poslední žijící vakovlk. Národní muzeum vlastní ve svých sbírkách unikátní exemplář tohoto druhu.

Před osmdesáti lety uhynul v zoologické zahradě v tasmánském městě Hobart poslední známý žijící vakovlk. Od této doby je tento druh oficiálně považován za vyhynulý. Národní muzeum také vlastní ve svých zoologických sbírkách jeden exemplář tohoto zajímavého vačnatce, kterého měli návštěvníci možnost zhlédnout jako preparát v přírodovědecké expozici Archa Noemova v Nové budově Národního muzea. Vzácný exponát, který Národní muzeum získalo v roce 1897, byl vystaven do února letošního roku a následně jej vystřídal exemplář vyhubeného ještěra Velescinka Kapverdského. Expozice Archa Noemova tak prezentuje kromě rozmanitých živočišných druhů a životních forem také aktuální problémy a otázky týkající se ohrožení a ochrany celé světové fauny, na které upozorňuje i její samotný název.

Vakovlk byl největší dravý vačnatec, který kdysi obýval Tasmánii, Novou Guineu a velkou část Austrálie.
Na Nové Guineji a australském kontinentu však byl vyhuben již před asi 3 tisíci lety. Jako nejpravděpodobnější příčina vymizení vakovlka se uvádí dovezení psů původními domorodci. Do nedávné minulosti přežila jako jediná izolovaná populace vakovlka na Tasmánii, kde za jeho vyhubením stojí příchod bílých osadníků. Rozsáhlé lesy, které byly pro vakovlka přirozeným prostředím, se náhle změnily na pastviny a vakovlk, považovaný za škůdce na stádech ovcí, byl intenzivně loven. Kvůli této strategii byl v přírodě vakovlk vyhuben už v první polovině 20. století. Poslední pozorování tohoto zvířete v přírodě pochází z roku 1933. V tomto roce byl odchycen vakovlk, který byl předán do zoologické zahrady v Hobartu, kde uhynul 7. září 1936.

Ve sbírkách 110 institucí z 23 zemí celého světa se dochovalo více jak 750 různých pozůstatků vakovlka včetně několika desítek vycpanin.
 
V Národním muzeu se nachází kompletně zachovaná kůže vakovlka, kterou mohli návštěvníci zhlédnout jako vycpaninu na výstavě Archa Noemova. Pro Národní muzeum byl tento unikátní exponát zakoupen v Londýně v roce 1897. Zajímavostí je, že tehdejší preparátoři nepoužili původní lebku vakovlka, ale lebku psí či liščí. Kůže je však zachována do nejmenších detailů, včetně hmatových fousků na čenichu.
 
Kdo vystřídal Vakovlka se dozvíte /TADY/