Potřebuje svět WikiLeaks?

Jistě jste poslední dobou při sledování zpráv zaznamenali rapidní vzestup artiklů a spotů, týkajících se zveřejnění tajných amerických diplomatických depeší. Synonymem celé kauzy se stal termín WikiLeaks.

KAUZA WIKILEAKS

Co to vlastně je? Za jakým účelem tato webová stránka vznikla? Kdo za ní stojí? Potřebujeme ji vůbec, nebo dojde na ostrá slova tupých konspiračních teoretiků, že se Nový světový řád pokouší odvést virtuálními pohádkami pozornost od reálných dějů, zásadně ovlivňujících životy nás všech... naši minulost, přítomnost i budoucnost v celistvém obalu?

Ruku pod levé prso, na kolik ovlivnila kauza WikiLeaks váš život? Při snídani jste se s čerstvou myslí, s notebookem na stole a rukávem v misce s müsli prokousávali kusými informacemi na tuzemských webech, možná jste po probuzení posnídali ve společnosti renomovaných zahraničních stránek... a možná jste taky kousali naprázdno.

Kauza WikiLeaks se pro většinovou společnost jednoduše stala jen výplní času. Podle všech dostupných indicií však lze předpokládat, že je to jen začátek toho opravdového, ve všech směrech složitého kybernetického věku, který nám příště nedovolí ani v klidu snídat. Natož spát.

PRENATÁLNÍ OBDOBÍ KYBERTERORU

Zakladatelem internetové stránky WikiLeaks.org je Julian Assange, devětatřicetiletý Australan, bývalý internetový programátor a hacker, který se již dlouho před nástupem na prestižní australskou univerzitu UOM zajímal o svobodu tisku, cenzuru a investigativní žurnalistiku.

V roce 2006 na svém blogu Assange vizionářsky napsal: „Čím více je organizace uzavřená a nespravedlivá, tím více budou úniky informací z jejího středu způsobovat paranoiu a strach v jejím vedení… masový únik informací je učiní natolik zranitelnými, že je bude moci vystřídat otevřenější forma vlády.“

Tato věta se stala základem filozofie WikiLeaks. Název mimochodem znamená rychlý únik a stránka nemá navzdory svému názvu nic společného s Wikipedií (wiki není registrovaná značka, ale jen označení pro stránky se snadnou a rychlou možností editace - pozn. autorky).

SOMÁLSKÁ ČÍNA V GUANTANÁMU

WikiLeaks v těchto dnech slaví své čtvrté narozeniny - sluší se tedy připomenutí míst, kam za dobu existence webu samozvaný Bůh Assange seslal menší či větší pohromu.

Prvním publikovaným dokumentem - byť jeho pravost nebyla nikdy ověřena - zůstává tajná výzva Číně signifikovaná vůdcem somálských povstalců, jež v prosinci 2006 navrhovala popravu vládních úředníků najatými vrahy. O rok později byl vydán protokol nazvaný Standartní operační postupy pro tábor Delta, což byla de facto pravidla US Army ve vězení Guantanámo.

BAGDÁD: BOD ZLOMU

Do nedávna nejslavnějším únikem na stránkách WikiLeaks bylo - stále ještě letošní - zveřejnění videa z leteckého útoku v Bagdádu v roce 2007. Byli na něm zaznamenáni smějící se piloti, kteří si při střílení spletli zbraně s kamerami v rukou dvou novinářů agentury Reuters. V následujícím týdnu po zveřejnění byl termín WikiLeaks při vyhledávání na Googlu nejrychleji rostoucím heslem.

NĚ/KDO LŽE

V červnu tohoto roku byl zatčen analytik americké armády Bradley Mannin a obviněn z toho, že WikiLeaks předal jak výše zmíněné video z Bagdádu, tak dalších více než 250 000 amerických diplomatických depeší.

O měsíc později byl Julian Assange hostem konference TED a když došlo v rozhovoru na Bradleyho Manninga a jeho vztah k WikiLeaks, Assange popřel jakékoliv vlastnictví těchto depeší a moderátora utvrdil v tom, že pokud by tomu tak bylo, byly by okamžitě zveřejněny.

Jenže 28. listopadu 2010 se na webu WikiLeaks a na titulkách světových deníků objevil obsah korespondence mezi americkým ministerstvem zahraničí a ambasádami takřka po celé planetě.  Den co den, hodinu co hodinu, minutu co minutu byly publikovány další a další informace.

NOBELOVA CENA ZA MÍR ZA ZLOČIN?

Reakce na dosud největší a nejslavnější únik byly rozporuplné. Tiskový mluvčí Bílého domu radikálně prohlásil: „Prezident Obama věří, že otevřená a transparentní vláda je velmi důležitá. Ale krádež tajných dokumentů a jejich zveřejnění je zločin.“ Přitom ještě v lednu Hillary Clinton kritizovala Čínu za kyberútok na Google. Krédo západních mocností - vychvalovat demokracii a svobodu slova jen navenek, zatímco uvnitř bují metastázy - bylo opět naplněno.

Rusko, potěšeno situací, do které se dostaly Spojené státy, naopak nešetří cynismem. Podle tamních pohlavářů by měl Assange dostat Nobelovu cenu míru. Írán, sám zkompromitovaný obsahem depeší, si zase myslí, že žádný opravdový únik informací nenastal a vše je americký výmysl.

Přestože byl v uniklých textech Mahmúd Ahmadínežád právem přirovnáván k Adolfu Hitlerovi, tentokráte prokázal, že má v té své jaderné hlavici ještě stále místo pro zdravý úsudek. Uznejte sami, že teflonka Angela, alfa-samec Vladimir, kurevník Silvio a řada dalších v textech zmíněných postaviček z panoptika současného světa, jsou všem pro smích. S depešemi nebo bez nich. - LFS

VÁLKA KYBERNETICKÉHO VĚKU

Amazon.com záhy po zveřejnění korespondence odstranil WikiLeaks ze svých serverů - stránka tak byla nedostupná, dokud nepřesídlila ke švýcarskému poskytovateli. Paypal zase zastavil možnost posílat peněžní dary na účet WikiLeaks a s pozastavením plateb ho následovaly MasterCard i Visa.

Vendeta na sebe nenechala dlouho čekat. Hackeři, zastánci WikiLeaks a vůbec svobody slova v kyberprostoru, zahájili začátkem prosince vlastní guerilla akci, kybernetickou pomstu, když začali napadat servery, které se rozhodly WikiLeaks bojkotovat nebo proti její činnosti bojovat. Řeč je tedy především o virtuálních světech bank a dalších společností z finančního sektoru. Útoky ale vyřadily z provozu i internetové stránky švédské vlády a hackeři se vyřádili i na webu bývalé aljašské guvernérky Sarah Palin, která v minulosti prohlásila, že Assange jako zakladatel WL má na rukou krev.

NE/SLEDUJTE AKTUÁLNÍ DĚNÍ

Britská policie mezitím Assangeho zatkla, neb jej Švédsko viní ze znásilnění. Tím ovšem Assangeho hektické dny nekončí, naopak. V Mexiku tomuto sexuálnímu maniakovi minulý týden odhalila tamní kulturní i politická elita pamětní desku; skupina hackerů Anonymous, prezentující se jako bezejmenná entita, nadále pořádá svou nekončící DDoS párty na podporu WL; v pondělí světové tiskové agentury zase zaplavila nová přívalová vlna informací, to když bývalí kolegové Juliana Assange oznámili spuštění nového webového projektu OpenLeaks.com.

ŘEŠENÍ? VYPNOUT SÍŤ!

Politici nyní čelí nepříjemnému rozhodnutí. Musí zaujmout vůči kauze WikiLeaks nějaké stanovisko. Co nejdříve a co nejjasnější. Napříč světem ale zatím jednotliví vládní činitelé působí dost nerozhodně, nejednotně, často až bezradně. A to je největší nebezpečí. Pokud dokáže velmoci rozhodit několik oblázků čeřících hladinu oceánu, co nastane, až budou čelit roji meteoritů?

Je takřka jisté, že v kauze WL budou (nejen) postižené státy upřednostňovat přístup nedemokratický - ve stylu WikiLeaks zastavit, zablokovat, schovat, zavřít, zrušit, vymazat, zapomenout. Jenže, tak lehce celý proces nepoběží, neb WikiLeaks už dávno nezávisí a nevisí jen na jedné webové stránce. Tisíce depeší jsou nyní sdíleny torenty, úložištěmi dat a dalšími virtuálními schránkami.

Buď se tedy jednotlivé mocenské celky naučí žít v novém kybersvětě, který otevřela právě WikiLeaks, a to se všemi důsledky, které může jejich chování pro budoucnost mít, anebo taky můžou velikým červeným knoflíkem vypnout internet.