11. a 12. října od 20.00 v Kině Pilotů nastane jedinečná příležitost vidět v Praze poprvé a naposledy pohromadě všechny krátkometrážní snímky z prestižní soutěžní sekce Quinzaine des Réalisateurs / Directors‘ Fortnight z MFF Cannes 2016 – bude to poprvé, kdy se oficiální ozvěny z Cannes dostanou do Prahy a přivezou s sebou i českého zástupce, animovaný film Happy End, který letos v soutěži byl.
Zezačátku jen kousek historie, protože už je to osmačtyřicet let. V roce 1968 zasáhly do pořádání nejslavnějšího filmového festivalu na světě, toho v Cannes, pařížské studentské nepokoje a taky bitva o pařížskou cinematéku a o Henriho Langloise. Výsledkem bylo zastavení festivalu, mezitím navíc přišla generální stávka, takže kdo přijel autem a nezmizel včas do nedaleké Itálie, musel auto nechat u cesty, protože na benzínkách došel benzín.
Nikdy předtím a nikdy potom se nic takového na MFF v Cannes už nestalo, k naší smůle je to zrovna ten rok, kdy do hlavní soutěže vybrali Miloše Formana (Hoří má panenko), Jana Němce (O slavnosti a hostech) a Jiřího Menzela (Rozmarné léto) a kdy měl Miloš Forman dostat Zlatou palmu, jak dokazuje Pierre Rissient ve svém rozhovoru pro Cahiers du cinéma, nebo kdy ji měl dostat Jan Němec, jak dokazuje Jan Němec ve svém filmu Vlk z Královských Vinohrad. U Francouzů nám vzniknul dluh, a ten my jsme si letos dvakrát vyplatili: Zaprvé, zrovna tím filmem Vlk z Královských Vinohrad - canneská historka tvoří první část tohoto Němcova posledního filmu. A zadruhé, konají se v letošním roce poprvé oficiální ozvěny canneské sekce Directors' Fortnight.
Legenda praví, že ředitel festivalu tehdy v tom roce 1968 oznámil, že každý z těch, kdo se podíleli na zničení festivalu, se na festival už nikdy nesmí vrátit. Ti protestující filmaři si ovšem vymysleli kličku. Založili "Společnost filmových režisérů" (Société des réalisateurs de films) a řekli, že když je nikdo nechce v hlavním programu, že si v průběhu festivalu pronajmou kino o kus vedle a uspořádají si svůj vlastní program. A ten program nazvali La Quinzaine des réalisateurs a anglicky Directors' Fortnight. Takže Directors' Fortnight je dědictví z roku 1968. Každý rok od té doby hned ve čtvrtek po začátku slavnostním zahájení festivalu zahajuje i Directors' Fortnight.
Proto je to paralelní sekce, která nemá obdoby. Vzniká paralelně s festivalem a nezávisle na jeho financování. "Velký festival" musí její program zveřejňovat ve svých letácích, ale nesmí v ničem a nijak zasahovat do jejího výběru. Jasně. Mohli bychom najít nějaké asociace. Berlinale Forum vzniklo o několik let později z podobných pohnutek, a Benátky májí svoje "Giornate delle autore". Jenomže obě ty sekce jsou na svých "mateřských festivalech" závislé, konzultují s nimi program - giornate od svého vzniku a Forum se tak integrovalo postupem doby.
Osmačtyřicet let už Directors' Fortnight narušuje pokojné budování "velkého festivalu", tím tedy myslím zejména to, že sleduje, co festival opomenul a opomíjí, že přináší alternativu, že poskytuje azyl těm filmařům, kteří se "velkému festivalu" znelíbili... a vychází mu to náramně. Mimochodem, Directors' fortnight má jednu z nejhezčích festivalových znělek na světě:
https://www.youtube.com/channel/UC1uqG4opfKsKII456BESa-g
Na pražské oficiální repríze bude představen výlučně program krátkých filmů.
Přehlídka krátkých filmů bude kompletní a filmy budou promítnuty přesně v tom pořadí, v němž byly představeny na festivalu v Cannes.
Má to dva důvody, jeden přízemně dramaturgický a jeden přízemně pragmatický. Dramaturgové festivalu v Cannes, a tím myšleno jakéhokoliv dramaturga jakékoliv tamní sekce, si nechávají záležet na tom, aby festival byl zejména přehlídkou filmových stylů. Jeden z těch dramaturgů, Pierre Simon Gutman, to tak i glosoval, parafrázuju: “ve Francii si lidi zvykli vnímat filmy stejně jako vnímají knihy, a režiséry stejně jako spisovatele. Vlastně víc než to, co ten který film vyprávěl za příběh - jako kdyby všechny příběhy stejně už nějak byly řečeny - je zajímá, v čem byl ten film nový, v čem se odlišoval od ostatních v dnešní době i od ostatních, které v minulých letech zpracovávaly stejné téma. Jinak řečeno, jaký je vlastně rukopis jeho režiséra. Režisér jako spisovatel: to co nás zajímá, je jeho rukopis.”
V Praze se ve dvou programech uvede jedenáct filmů. Krátké filmy v Cannes nikdo nevnímá jako nějaké předzvěsti celovečerních děl, stejně jako báseň nikdo nevnímá jako předzvěst povídky. Krátké filmy Directors’ Fortnight jsou zhušťenou verzí programu dlouhých filmů.
V těch dvou večerech můžete projít celý rejstřík stylů, o kterých usoudili tamní dramaturgové, že jsou v současnosti nejmodernější. V těch dvou večerech poznáte jedenáct režisérů, které tamní dramaturgové považují za nejmodernější na světě.… Kromě toho, že také prožijete, v těch dvou večerech, jedenáct malých příběhů nebo jedenáct malých situací.
Druhým důvodem je, že oficiální repríza musí splňovat kritéria v souvislosti ostatních oficiálních ozvěn ve světě - kromě Prahy už probíhají jen v Paříži, v Římě, v Ženevě a v Bruselu. Jednou ze součástí je, že pro přehlídky musí být předem vykoupeny licence na taková uvedení. Vykoupení takových licencí je dost komplikovaný proces, když se jedná o celovečerní filmy, které zároveň usilují o to, dostat se do zahraniční distribuce.
S krátkými filmy je taková potíž několikanásobně menší.
To, co tu organizujeme, je vůbec první ročník oficiálních ozvěn.
Takže krátké filmy na rozehřátí.
O filmech samotných se více dozvíte během samotných projekcí, prozradíme zatím, že v letošním roce byl právě v tomhle programu účasten jediný Čech v oficiálních výběrech v Cannes - animátor a režisér Jan Saska s i jinde a jinak oceňovaným filmem Happy End.
https://vimeo.com/166108448
Jakub Felcman, dramaturg
Více informací zde:
https://www.facebook.com/events/301779306867477/
Program:
ÚTERÝ, 11.ŘÍJNA, 20:00
Happy End
Jan Saska, Česká republika 2016
bez dialogů / 6'
Hitchhiker
de Jero Yun, Jižní Korea 2016
Jeong-Man Shin, Seok-chul Kang, Seong-il Hong, Tae-kyu Lee / barevný / ST: FR / 20'
La Bête [Zvir]
Miroslav Sikavica, Chorvatsko 2016
Ivan Smoljo, Marko Ban / barevný / ST: FR / 14'
Abigail
Isabel Penoni & Valentina Homem, Brazilie 2016
barevný / ST: FR / 17'
Chasse Royale
Lise Akoka & Romane Gueret, Francie 2016
Angélique Gernez, Eddhy Dupont / barevný / ST: EN / 28'
L'Écoute de Beethoven [Listening to Beethoven]
Garri Bardine, Rusko 2016
barevný / ST: FR / 10'
//////////////
STŘEDA, 12. ŘÍJNA, 20:00
Léthé [Lethe]
Dea Kulumbegashvili, Gruzie - Francie 2016
Dato Gogoladze, Misha Gomiashvili, Vika Chocheva / černobílý / ST: FR / 15'
Import
Ena Sendijarevic, Nizozemí 2016
Alena Dzebo, Aya Crnic, Esma Hrusto, Mario Knezovic / barevný / ST: FR / 17'
Habat Shel Hakala
Tamar Rudoy, Israel 2016
Diana Ben-David , Sharon De-Mayo, Tamar Fried, Timna Rose Perets / barevný / ST: FR / 15'
Decorado
Alberto Vázquez , Espagne 2016
ST: FR / 11'
Kindil El Bahr [Kindil El Bahr]
Damien Ounouri, Alžírsko 2016
Adila Bendimerad, Aziz Boukerouni, Jawad Ayachi, Jawhara Ayachi, Nabil Asli, Souad Sebki / barevný / ST: FR / 40'