Pojďte pane, budeme si hrát… a na copak? Na United Islands přece!

Již osmý ročník Open Miku při United Islands of Prague je za námi. A já už teď vím, že pokud bude příležitost přihlásit se i za rok, rozhodně váhat nebudu!
 
Poslední den United Islands je tu a já si razím cestu davem fanoušků s kytarou na zádech, hezký to pocit. Ten mě však opouští, jakmile se proderu na druhou stranu chodníku a zjistím, že jsem v klidu mohla vystoupit ještě o zastávku dál. „Času dooost,“ uklidňuji se a užívám si toho, že jdu na „United“ poprvé s nástrojem.
 
Krok sun krok se blížím za hudbou cizích srdcí a věřím, že až se objevím u zdroje, budu tam, kde jsem očekávána. Z ničeho nic se přede mnou vyloupne malinkaté pódium, na kterém si jistý kytarista zjevně užívá poslední chvilky slávy. „To bude ono,“ ujistím se v duchu. Pro jistotu ještě obcházím malý stan a po očku zjišťuji, který z mužů ve stanu by mohl být zvukař Michael Kyselka. „Čauuu!!“ vykřikne na mě někdo ze stanu. „Ehm…dob…ahoj,“ hlesnu, dumajíc nad tím, zda je to Michael anebo ne. Upřímně řečeno, varianta, že by mě dotyčný znal, je asi tak pravděpodobná, jako že si mě za pár minut přijde poslechnout sám velký Karel Gott a tak se rozhlížím dál. Do oka mi padá usmívající se muž: „Ty musíš být Terka, viď?“ podává mi ruku. „Já jsem Michael Kyselka. Máme trošku skluz, tak deset minut. Teď půjdou na scénu odvážlivci z publika a pak Ty, souhlasíš?“ dodává rozhodně a otáčí se opět k těm svým knoflíkům. „Jasně,“ houknu jeho směrem a začínám si vybalovat kytaru.
 
Odvážlivci z publika už jsou na pódiu a tak neváhám a jdu si je poslechnout před stage. „My vám zahrajeme jednu písničku,“ řekne mladík a usedá na židli. „Jmenuje se Žumpa,“ dodává ten druhý a rozesměje publikum.
„Žumpááááá….žumpa…..žumpáááá….žumpa….žumpááá,“ line se z úst mladých umělců stále dokola a mě dochází, že takto kreativní text by mě vskutku asi nenapadl. Po stém „žumpááá,“ se najednou ozve „a nyní přivítejte na pódiu písničkářku Terezu Jakobovou.“ Lehce konsternovaná vylezu na pódium a zapojím si kytaru a nastavím mikrofon.
 
„Jsi něhou ve mně, jsi má skrýš
Asi zázrak rozumíš
Už mám Tě na rtech
Už jsi mi blíž“ zpívám a snažím se dostat skrze uši do duší posluchačů.
 
Až když se člověk objeví před lidmi, kteří mu naslouchají, pochopí, jak úžasné a vzácné je jim hrát a zpívat svoje písničky. Po sedmi minutách na pódiu odpojuji kytaru a mizím v davu.
Plna euforie odchytávám Michaela Kyselku, zvukaře a organizátora v jedné osobě a táži se ho, zda je tohle první Open Mike při United Islands of Prague. „Vůbec ne, toto je již osmý ročník Open Miku na tomto festivalu,“ vypráví Michael. Druhá otázka, kterou mu pokládám, se týká toho, zda oslovuje umělce on, anebo se mu ozývají jen tak sami. „Snažím se prostřednictvím PR, ať třeba United Islands, Rock Café či lodi (A) Void, kde rovněž pořádám Open Miky, vždy předem rozhlásit že se akce blíží. Nová jména jsou hlavním smyslem celé Open Mike. Zbytek pak dosadím výběrem z databáze adres - performery, kteří se již zúčastnili.Navíc každá hodina končí 10 - 15 minutovým prostorem pro odvážlivce z publika.“ dodává Michael Kyselka.
 
Pokud si někdo z vás skládá také vlastní písničky, nezbývá než dodat,  nezůstávejte s nimi doma a pojďte s nimi ven! Ven na Open Mike, protože právě pro vás tu Open Miky jsou. 
Nejbližší Open Mike se bude konat 10.července na lodi A Void na NÁPLAVCE (při pěkném počasí).
Pokud si chcete zahrát, zde je kontakt na Michaela Kyselku: michaelkyselka@centrum.cz