Podrobněji o výstavách Aleše Veselého

Významná osobnost nejen českého moderního sochařství, uznávaný umělec Aleš Veselý, slaví tento rok své životní jubileum. K jeho 80. narozeninám jsou v Praze uspořádány čtyři výstavy mapující jeho obsáhlé dílo od 60. let 20. století až po současnost. Galerie vystavují i díla, která veřejnost ještě nikdy nespatřila. Výstavní projekt s názvem Bez začátku, bez konce bude probíhat celý podzim ve čtyřech pražských galeriích: v Galerii 1. patro, v Galerii Millennium, v Galerii Villa Pellé a v Galerii Zlatá husa.
 
GALERIE MILLENNIUM nabídne pohled do krátkého období, ve kterém se Veselý věnoval grafice. K vidění budou výtvory od jemných tisků, po složité grafiky, které se staly díky nevšednímu způsobu vytvoření unikátními a neopakovatelnými.
 
„Když jsem dělal zkoušky na akademii, hlásil jsem se na malbu. Předložil jsem ale v domácích pracích většinou kresby, protože kresbu jsem považoval za jakýsi základ. V té době se část přípravky otvírala i na grafice, a tak mě tam zařadili. Školní ateliér jsme měli na Václavském náměstí mimo hlavní budovu, a měli jsme pocit určité svobody a nezávislosti na škole. To mi  vyhovovalo. Proto jsem se rozhodl, že tam zůstanu, i když mě samotná grafika zase tolik nezajímala a rozhodně nebyla můj cíl.
Naučil jsem se tam ovládat různé techniky, zvláště lept, i když později jsem se tím už nezabýval. Umím to, vím, jak se to dělá, ale vůbec jsem nepočítal s tím, že bych se tomu dále věnoval. Nicméně se to v dobré obrátilo, když mně v roce 1960 Koblasa řekl: „Udělej nějakou grafiku jako pozvánku na naši Konfrontaci.“ Namítal jsem, že přeci s námi vystavuje Vladimír Boudník, a bylo by proto logické, kdyby tu grafiku udělal on. Koblasa ale trval na tom, abych to udělal já, že to pak bude něco trochu jiného. Sice jsem k tomu měl zprvu velkou nechuť, ale nakonec jsem s tím souhlasil. A protože jsem uměl leptat, rozhodl jsem se, že to udělám sice leptem, ale trochu jinak. Vzal jsem zinkovou destičku a začal jsem zasahovat do krytu různými nepříslušnými nástroji – nedělal jsem to klasicky jehlou, a kromě leptání kyselinou jsem desku osekával, zraňoval a jinak opracovával. Udělal jsem jednu malou desku a překvapivě mně to na chvilku i zachutnalo, takže jsem udělal několik dalších. Díky tomu mě pak napadlo otiskovat předměty, které jsem předtím podobnou metodou zpracoval do placata, použil jsem například cedník nebo lívanečník. Pamatuji si, že jsem ten první otisk z této řady pojmenoval „Raněný lívanečník“. Moje zkušenost i v tom, že jsem znal principy tisknutí, mě přivedla k tomu, že jsem našel i specifický způsob, jak otiskovat celé komplikované asambláže z mnoha různorodých mnou zpracovaných předmětů. To jsem potom po určitou krátkou dobu dělal paralelně se svými objekty.
Co se týká dřevořezů, které tomu časově předcházely, dělal jsem je kolem roku 1958–1959 ke konci studia a jako svoji absolventskou práci. V té době jsem současně pro sebe pracoval na obsahově obdobných větších obrazech. Z těch zachovaných je to například obraz „Setkání“ (Galerie hl. m. Prahy). Zahušťoval jsem a dával obecnější význam pocitům ze svých cest na Horní Oravu, kde byla obrovská bída, kde každý musel umět zvládnout mnoho činností základních a důležitých pro to, aby přežil. To je nejen vypěstovat brambory, zelí, oves, ale i len, ze kterého v každé chalupě uměli utkat vlákno a z vlákna potom hrubé plátno, z něhož si pak sami ušili části oděvů. Pro mne to bylo tedy především místo a příležitost k mému poznávání a zkoumání. Tam jsem si udělal mnoho poznámek a asi 2000 studijních kreseb. Tyto podněty jsem pak pro sebe zobecňoval do univerzálnější roviny. Ještě abych vysvětlil, co mne odrazovalo od grafiky, bylo to, že jsem si uvědomoval nebezpečí konečnosti tohoto projevu, odrazoval mne ten zdlouhavý a z mého hlediska příliš artistní proces, a pak sám princip rozmnožování, který byl v protikladu k principu jedinečnosti, jenž je základem tvorby,“ říká Veselý
 
V Galerii 1. patro uvidí návštěvníci prostorové a závěsné objekty, které byly povětšině vystaveny v umělcově ateliéru ve Středoklukách. Výstava reflektuje neznámé objekty od 60. let dodneška. 
Galerie Villa Pellé vystaví prostorové a kresebné „úvahy“ a vize ve formě menších objektů, modelů a kreseb představujících nové monumentální sochy. Jsou to práce z posledních několika let, kde převažují úvahy o relativitě viděného a o vnímání času a rozprostřenosti prostoru.
Galerie Zlatá husa ukáže, jak vznikaly ideje, které se postupně vyvíjely k ideálním představám monumentálních dimenzí. Socha Kaddish (1968) byla první realizací v tomto měřítku. Další realizované nerealizované projekty v prostorách galerie představují modely, videa, kresby, fotografie a texty. Společně s projekty jsou vystavena i díla ze 60. a 70. let ze sbírky Galerie Zlatá husa.
Veselý široké veřejnosti znám hlavně kvůli zmíněné soše Kaddish, jedné z nejvýznamnějších soch moderního sochařství u nás, která je v současné době k vidění v sochařově ateliéru ve Středoklukách, nebo soše Brána nenávratna, umístěné na nádraží Praha-Bubny. Pozornost vzbudila také socha Síla neodvratnosti, kterou Veselý odhalil také tento rok v Terezíně. Tyto jeho nejznámější práce však tvoří jen malý zlomek toho, co Veselý od počátku 60. let vytvořil. Jeho dílo je zastoupeno v řadě světových uměleckých institucí včetně The Solomon R. Guggenheim Museum v New Yorku, Centre Georges Pompidou v Paříži a v Národní galerii v Praze.
 
Součástí výstav je i doprovodný program, který zahrnuje přednášku Veselého o jeho vlastním díle, komentované prohlídky nebo víkendové „Otevřené dveře“ jeho ateliéru ve Středoklukách.
-
V GALERII 1. PATRO uvidí návštěvníci prostorové a závěsné objekty, které byly povětšině vystaveny v umělcově ateliéru ve Středoklukách. Výstava reflektuje neznámé objekty od 60. let dodneška. 
„Existují věci, které jsou jakýmisi poznámkami na cestě. Je sice nutné, aby vznikly, ale jejich vznik není motivován touhou po vytvoření artefaktu. Proto nebylo ani potřebou je vystavovat. Byly to soukromé rituály.
Svým způsobem tomu napomáhala ta nepříznivá společenská situace totalitního systému, který člověka obklopoval, uzavíral, omezoval a zakazoval. Ale kam nedosáhl, to byla vnitřní svoboda člověka, pokud ji člověk pociťoval jako životní nezbytnost. A tak, ze zákazů a v izolaci, si mohl člověk vytvořit prostor pro vlastní vnitřní svobodu, prostor, kde bez kontroly může dělat, co chce a zabývat se čím chce. Byl ale také zbaven jakési vnější „povinnosti“ své věci vystavovat a prezentovat. Člověk zůstával sice sám a osamocen, ale také sám se sebou v tom dialogu s věcí se kterou se potýkal a skrze níž se potřeboval sám dozvědět a dozvídat svobodně bez odpovědnosti někomu – jenom sami vůči sobě. Z toho potom člověk sám sobě vytvářel to myšlenkové schodiště vzhůru tam, kam tušil, že chce jít a kde je to něco, co je základní touhou poznání. Tedy prachobyčejné soukromé rituály často pomocí bezvýznamných odpadových předmětů, aniž by záleželo na jejich vnější podobě.
Na výstavě není všechno to, co by sem ideálně patřilo. Čas udělal své – mnoho toho zaniklo nebo je již těžké bez kontextu zrekonstruovat. Něco nešlo přepravit pro velikost, váhu nebo skladnost. Ale základní moment je zachován,” říká Veselý.
 
 
Více na: www.alesvesely.cz
 
 
 
NEZNÁMÉ OBJEKTY OD ŠEDESÁTÝCH DO DNEŠKA
Galerie 1. patro  
Myslíkova 1922/9, 110 00 Praha 1
www.galerie1patro.cz
výstava: 3. 9. – 11. 11. 2015
 
GRAFIKA - NEGRAFIKA (ŠEDESÁTÁ, SEDMDESÁTÁ)
Galerie Millennium
Tržiště 370/5, 118 00 Praha 1 – Malá Strana
www.gallerymillennium.cz
výstava: 11. 9. – 11. 10. 2015
 
VIZE A PŘEDSTAVY Z POSLEDNÍCH LET
Galerie Villa Pellé
Pelléova 10, 160 00 Praha 6 – Bubeneč
www.villapelle.cz
výstava: 18. 9. – 1. 11. 2015
 
IDEÁLNÍ PROJEKTY (USKUTEČNĚNÉ I NEUSKUTEČNĚNÉ)
Galerie Zlatá husa
Dlouhá 616/12, 110 00 Praha 1 – Staré Město
www.galeriezlatahusa.cz
výstava: 30. 9. – 30. 10. 2015
 
 
 
 
Autoři koncepce: Aleš Veselý, Alena Bartková
Produkce: Alena Bartková
Koprodukce: Vladana Rýdlová, Klára Voskovcová, Porte
Pořadatelé: Galerie 1. patro, Galerie Millennium, Porte – Galerie Villa Pellé, Galerie Zlatá husa
Grafická úprava: Karel Štědrý, Patrik Svoboda
 
Kontakty:
Alena Bartková, bartkova.a@gmail.com / tel.: + 420 720 360 890
Klára Voskovcová, klara.voskovcova@villapelle.cz / tel.: +420 725 537 142
 
 
Aleš Veselý (*1935, Praha)
Sochař, za kterého mluví jeho monumentální dílo, vstoupil na českou výtvarnou scénu na přelomu 50. a 60. let 20. století. Záhy se stal stěžejní osobností generace, která přinášela osobité podněty navazující na proudy evropského informelu. Ve svém monumentálním díle se často obrací ke kořenům judaismu, zabývá se hledáním smyslu lidské existence. Je zastoupen v řadě světových uměleckých institucí včetně The Solomon R. Guggenheim Museum v New Yorku, Centre Georges Pompidou v Paříži a Národní galerie v Praze.
 
1952–1958 Akademie výtvarných umění Praha
1990–2006 Profesor na Akademii výtvarných umění Praha
2012–dosud Profesor na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
 
Ceny
 
1994 The Chicago Prize, John David Mooney Foundation, Chicago, IL, USA
1969 Cena Matyáše Brauna za sochu Kaddish na výstavě Socha a město, Liberec, ČR
1965 Cena kritiky za triptych Židle usurpátor na IV. Bienále mladých v Paříži, Francie 
 
 
Sochy ve veřejném prostoru (výběr)
 
2015 Síla neodvratnosti, Památník Terezín, Terezín, ČR
2015 Brána nenávratna, Památník ticha Bubny, Praha, ČR
2010 Distance a Dotyky, Masarykova univerzita, Brno, ČR
1998/2001  Chamber of Light, Europos Parkas, Vilnius, Litva
 
1999 Messenger, Sculpture Park, Wijk aan Zee, Nizozemí
 
1996 Memento, Vernay, Nizozemí
1994 Doublebench, Faret Tachikawa, Tokyo
1988 Testimony, Olympijský park, Soul, Jižní Korea
1980 Ten – Onen, před školou Ed. Sprangera, Hamm, Německo
1979 Iron Report, Bochum, Německo
1973 Trouba z Jericha, Nové Sedlo u Karlových Varů, ČR
 
Samostatné výstavy (výběr)
 
2015 Bez začátku, bez konce, Galerie UFFO, Trutnov, ČR
2013/14 Aleš Veselý, Galerie Závodný, Mikulov, ČR
2012 Kódy a prolínání, Galerie umění Karlovy Vary, ČR
2011/12 Aleš Veselý – Trvání a setrvání, DOX, 
    Praha, ČR
2010 Aleš Veselý, disproporce dimenzí – fragmenty záznamů, Galerie Smečky, Praha ČR
2009 Aleš Veselý v prostorách Josefa Pleskota, Litomyšl, ČR
2007 Aleš Veselý, Východočeská galerie, 
Pardubice, ČR
2007 Starší objekty a nové projekty, Západočeská galerie, Plzeň, ČR
2005/06 Vybrané práce z let 1959–2005, Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov
2003 Kresby z let 1962–1998, Galerie výtvarného umění, Cheb, ČR
2003 Infinite Point, Carosso Fine Art, New York, USA
2000 Big Mirror – Exhibition of a Landscape-Sculpture Project, Oda Park, Venray, Nizozemí
2000 Utopie und Reflexion, Panorama Museum, Bad Frankenhausen, Německo
1998/99 Obsese – realita – utopie, Galerie moderního umění, Hradec Králové, Státní galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb, Galerie u bílého jednorožce, Klatovy, Státní galerie výtvarného umění, Ostrava, ČR
 
1998 New Drawings for Skulptures Chicago, International Currents Gallery – J. D. Mooney Foundation, USA 
1995 The Czech Center, New York City, USA
1995 Instituto Culturale Italiano, Praha, ČR
1995 Messengers, International Currents Gallery – J. D. Mooney Foundation, Chicago, IL., USA
1994 Centrum kultury a vzdělávání, Ostrava, ČR
1994 Chicago International Art Exhibition, Chicago, IL., USA
1993 Fabric Workshop and Museum, Philadelphia, PA., USA
1993 Galerie Christoph Dürr, Mnichov, Německo
1992 Point of Limit, Míčovna, Pražský hrad, Praha, ČR 
1990 Galerie výtvarného umění, Kladno, ČR
1990 Nová síň, Praha, ČR
1988 Batuz Foundation, Schloss Schaumburg, Německo
1985 Bilderzeichnungen, Galerie Christoph Dürr, Mnichov, Německo
1980 Gustav-Lübcke-museum, Hamm, Německo 
1970 Státní židovské museum, Praha, ČR
1969 Wiener Secession, Vídeň, Rakousko 
1963 Stigmatické objekty, Alšova síň, Praha, ČR
 
-