Plakát v souboji ideologií 1914 - 2014

Tip na výstavu: Plakát v souboji ideologií 1914 – 2014
14. 2. – 19. 5. 2014
 
Válečná propaganda, střet ideologií totalitních režimů světových velmocí, ale i globální protestní hnutí posledních let nebo prezidentské volby v Čechách. Tato a mnohá další témata představuje výstava politického plakátuv Centru současného umění DOX s názvem Plakát v souboji ideologií 1914– 2014. Výstava se na několika  stovkáchexponátů zapůjčených z českých i světových sbíreksnažíukázat součinnost média propagandy s poselstvím dominantních ideologií v průběhu posledních sta let.
 
Výstava odkazuje ke známému výroku „the medium is the message“ (médium je poselstvím), který se poprvé objevil v knize Marshalla McLuhana Understanding Media (1964). Je členěna podle historického hlediska do deseti sekcí, které zahajuje období 1. světové války,kdy plakát pro politická a ideologická sdělenípoprvé začal masově používat stát.
 
„Plakát jako nástroj propagandy, má svůj počátek právě v první světové válce, kdy stát začal používat toto médium, aby pro válku získal podporu veřejnosti. Sloužily k tomu postupy a nástroje vyvinuté v reklamě, které démonizovaly nepřítele, vyzývaly k podpoře válečného úsilí nákupem státních obligací, k šetření potravin a jiných materiálních zdrojů, k podpoře vojáků a jejich rodin, nebo k dobrovolnému narukování,“ vysvětluje kurátor výstavy Jaroslav Anděl.
 
Další navazující oddíly výstavy, jimiž jsou Revoluce a válečný komunismus (1917–1923),Společnost mezi válkami(1918– 1939), Rozvoj totalitních režimů (1929–1939) a 2. světová válka(1939–1945)zahrnují plakáty reagující na vlnu revolucí na konci první války,politické, sociální, kulturní a etnické rozporypodmíněné modernizací a zmasověním společnosti, upevňování totalitních režimů či vlasteneckou a spojeneckou válečnou propagandu.
 
„Srovnání nacistické a stalinistické propagandy ukazuje, že i přes své ideologické rozdíly využívaly oba totalitní režimy ve své propagandě podobné prvky a postupy. Tyto shody plynuly z obecných rysů totalitarismu, jakými byly kult vůdce, podřízení státu stranické diktatuře, dehumanizace nepřítele a policejní teror,“ komentuje Jaroslav Anděl sekci věnovanou plakátům totalitních režimů.
 
Následující období Osvobození a studená válka (1945–1991) charakterizuje soutěž mezi západním a východním táborem, jejichž plakáty sdílely stejná témata, např: armáda, technický pokrok, sport, boj o vliv v rozvojových zemích či dodržování lidských práv.Plakáty ze sekceKolaps komunismu (1989–1991) pak idealizují návrat do ztraceného domova odcizeného vnějším „režimem“.
 
Pád Berlínské zdi zahájil nejen éru sjednocené Evropy, ale také nastartoval globalizaci ekonomiky umocněnou rozvojem digitálních technologií. Plakáty v další kapitole nazvané Transformace a globalizace(1989–2001) reagujínejen na novou svobodu, kterou konec studené války a technologické a ekonomické trendy nabídly různým částem světa, ale i na nově vzniklé konflikty jako rozpad Jugoslávie nebo genocidu ve Rwandě.
 
Jestliže 11. zářívzbudilo celosvětovou vlnu sympatií, která se projevila i v plakátové tvorbě, války v Iráku a  Afghánistánu naopak vyvolaly mnoho protestů a demonstrací, jejichž součástí byly i protiválečné plakáty– obojí ilustruje kapitolaBoj proti terorismu(2001–2008).Poslední sekce Krize a protesty (2008–2014) reflektuje mimo jiné  kritický vztah veřejnosti k ekonomické a společenské krizi posledních let, která vedla ke vzniku řady globálních protestních hnutí využívajících  médium plakátu ve spojení s internetem a jinými médii.
 
„Současnou nejistotu ve společnosti provázejí pokusy politických oportunistů oživovat některé myšlenky ideologií minulosti, například rasismu a fašismu, nebo tendence státu potlačovat demokratické principy, například v jeho snaze sledovat a kontrolovat své občany. Média jsou hlavním prostředkem ke sdělování těchto poselství či metanarativů,“doplňuje Jaroslav Anděl.
 
Výstava vznikla ve spolupráci s předními zahraničními i domácími odborníky a sbírkami, zejména se sbírkou Ne boltai! Collection a Moravskou galerií v Brně.
K naší radosti tam jsou azstoupeni i někteří našo spolurpacovníci, třeba Martin Fischer. 
 
Kurátor výstavy: Jaroslav Anděl
Výstava bude pro veřejnost otevřena v Centru současného umění DOX od 14. 2. 2014 do 19. 5. 2014.
Otevírací doba: Po 10–18, Út zavřeno, St a Pá 11–19, Čt 11 – 21 (kavárna do 22), So–Ne 10–18.Prostory centra DOX jsou bezbariérové.