Piloti a pylony

Občas má naše republika štěstí být v něčem úspěšná. V leteckých sportech to platí už dlouhá léta. Možná ale většina národa netuší, že máme dva piloty v nejlepší TOP25 na světě. Jednoho dokonce v TOP12.
 
Oba jsou to skromní chlapci, ale borci nevídaní. Jedná se o Martina Šonku, který nás reprezentuje v nejrychlejším motorovém sportu na světě – Red Bull Air Race v kategorii Master Class, a Petra Kopfsteina, který mu jde ve šlépějích v tzv. Challenger Class v témže sportu.
 
Pravděpodobnost, že se dostanete do takového teamu, je naprosto mizivá a musíte být opravdu pilotní hvězdy. Oba tito pánové jimi jsou, avšak hvězdné manýry postrádají. A když jsem se jednou Martina Šonky ptal na ostatní špičkové piloty v závodě, tak jsem se doslechl to samé. Prostě skromné celebrity, v civilu kapitáni Boeingu 747 u British Airways (Paul Bonhomme), nebo piloti létající pro film jako kaskadéři (Nigel Lamb v Tmavomodrém světě) apod.

Ono je to logické - k tomu, abyste mohli takový koníček provozovat, musíte umět frajeřit pokorně, jinak se v rychlosti téměř 400 km/h vykoupete ve vodě i s letadlem, případně dopadnete v kusech na beton závodní dráhy.
 
Pravděpodobnost, že se můžete na takovou akci dostat jako divák nebo novinář, je ovšem výrazně vyšší. Stačí navštívit některý ze závodů RBAR v této sezóně a vidět silné stroje a nátury zblízka. Ne vždy se akce koná za rohem, obvykle se jedná o destinace zatraceně vzdálené a exotické, nicméně letos bylo možné juknout do chorvatské Rovinje nebo polské Gdynie. Britský Ascot a nedávno přidaný závod v rakouském Spielbergu jsou též pro našince relativně v dosahu. Spoiler na začátek – ano, stojí to za to .
 
O co v kostce jde – někdy na začátku tísciletí se rozhodl maďarský pilot Peter Besenyei zkusit si za (podpory Red Bull) s akrobatickým speciálem s kamarády zalítat nízko nad terénem v dráze vytýčené látkovými pružnými pylony a to co nejrychleji. Sport se stal divácky atraktivním a mezi piloty v kategorii Unlimited (nejvyšší certifikace mezi akrobatickou špičkou) se stal ještě přitažlivějším. Od roku 2003 se létá (s tříletou přestávkou mezi lety 2011 a 2013) Red Bull Air Race na nejrůznějších místech po celém světě. Seriál přispěl k posunu hranic v rámci leteckého sportu v nejrůznějších oblastech – vyvinula se speciální letadla, přemotorovaná až hanba, nové materiály, letecké profily, kde mají na výkon stroje vliv věci jako správné naleštění, kapka vody na křídle, posunuly se také hranice lidských možností v pilotáži a ohromení diváků nezná hranic o nic méně.
 
V roce 2010 česká letecká veřejnost zpozorněla, protože náročné podmínky pro přijetí do TOP14 pilotů Master Class splnil jeden z nejmladších účastníků – armádní pilot Martin Šonka, ověnčený domácími a zahraničními tituly v letecké akrobacii v kategorii Unlimited. Ve své premiéře sice skončil v seriálu na posledním místě, nicméně všichni jeho (většinou o generaci starší) soupeři ocenili jeho rychle se zlepšující formu a čistotu pilotáže a předpovídají mu velkou budoucnost. Pak bohužel na tři roky RBAR skončil, letos se koná jeho obnovené pokračování. Přestávka byla způsobena hlavně úpravou bezpečnostních podmínek pro létání. Martin Šonka to okomentoval se zklamáním, že „škoda, trať bude příliš snadná a divácky i pro piloty méně atraktivní“. No nevím, jednoduchost závodní trati je v tomto případě velmi relativní pojem.
 
Z výletu:
- pochybnosti mé, manželky i dětí, zda má smysl řídit 12 hodin do polské Gdynie (a pak zpět), se rozplynuly ihned při zhlédnutí pátečních tréninků. 3D pohled naživo mezi pylony a reálný stereo surround zvuk 350koňových motorů vyladěných na maximální výkon se nedá s televizí nebo webovým přenosem srovnat. Totéž v rámci sobotních tréninků, kvalifikace i Challenger Cupu.
- úplnou náhodou jsem před třičtvrtě rokem zabookoval hotel, z něhož byl krásný výhled na část soutěžní trati. Dobrý bonus (ovšem cena při odjezdu nějak překvapila, nu což).
- Gdynia a okolí je krásné. Vzhledem k dopravním omezením kvůli závodu nebyla šance se moc kolem podívat, ale i tak.
- to, že se akce účastnilo – alespoň zde v Gdyni – několik statisíců návštěvníků, nevadí. Sice si vystojíte tři hodinky na místě, ze kterého budete dobře vidět (a dostanete se do konfliktu se slečnou, která tvrdí, že tohle místo zabrala také, ač přišla před půlhodinou), ale stojí to za to. Neříkal jsem to už?
- ta letadla létají opravdu rychle. 370km v hodině je i vzhledem k výšce letadla nad hladinou moře opravdu fofr.
- piloti mají nervy ze železa. Anebo nemají nervy vůbec. A mají fyzičku, protože s nimi cvičí přetížení při neustálých obratech v utažených zatáčkách a jiných kotrmelcích. Pokud chcete složit 50 metráků uhlí za 7 minut, nechte se svézt špičkovým leteckým akrobatem.
- piloti to vlastně vůbec nemají jednoduché. Vedro, anti-g oblek, občasný déšť, vítr, pylony se kymácejí, zodpovědnost na bedrech, navíc všichni soupeři jsou zatraceně dobří, vlastně nejlepší.
 
- navíc se za chyby platí časovou penalizací. A ta může bolet. Pravidla mimo jiné určují, že letadlo mezi pylony musí proletět absolutně horizontálně - jen s mírnou rezervou – dále nesmíte překročit rychlost 370km v hodině nebo přetížení 10g  (normální smrtelník se ukládá k spánku již při polovičním násobku tíže), nesmíte být moc vysoko, moc nízko, naletět do dráhy mimo úhel a tak. Mimochodem Martin Šonka v závodě zaletěl jeden z nejlepších časů – v relativně silném větru – avšak postup do Super8 mu zhatilo právě „incorrect level flying“ v jednom z „air gates“. Ale je to borec  - v tréninkách byl na druhém a třetím místě. Takže je to jen otázka času .
- pokud se nelítá, ladí se motor, vrtule, vstupy sání, leští se, rozebírá se celé letadlo, sbírá se celé letadlo, nespí se, řeší se, pijí se hektolitry redbullu, plká se s novináři, ale hlavně se všichni z teamu pekelně soustředí na další trénink/kvalifikaci/závod. Prostě žádné volno. Rozhovor s Martinem tedy bude za nějaký čas , teď jsme se prostě nepotkali.
Shrnuto podtrženo – aspoň jednou za život tohle dejte. Třeba v Rakousku 25. a 26. října. Fakt dobrý, nekecám. A to i pro manželku a děti. Vezměte s sebou vlajku a klukům zafanděte. Nebo se aspoň jukněte na přenos na webu nebo v televizi, kde ho vysílají většinou pár dnů po závodě, zato s komentářem samotného účastníka – Martina Šonky.
Koukněte taky na Martinovy webové stránky a třeba se vypravte na nějaký letecký den – kromě RBAR je pravidelným hostem všech větších leteckých show v Čechách, na Moravě i na Slovensku. A dokáže letět v tandemu s parašutistou, nechá se v letícím letadle přeskočit motocyklem a podobně. Hustý.
 
Zajímavé odkazy:
Oficiální stránky Red Bull Air Race včetně kalendáře akcí na rok 2014
http://www.redbullairrace.com/en_US
 
Jednotlivé teamy
http://www.redbullairrace.com/en_US/pilots
 
Redbull TV
http://www.redbull.tv/Redbulltv
 
Wikipedia:
http://en.wikipedia.org/wiki/Red_Bull_Air_Race_World_Championship
 
Stránky Martina Šonky
http://www.martin-sonka.cz/
 
Stránky Petra Kopfsteina
http://www.kopfstein.com/
 
Stránky Gdynie
http://gdynia.pl/
 
text a foto Jerry Žák
 
PS video z akrobatického letu z poheldu pilota dal Martin Šonka na facebook sem - recekce velmi doporučuje