Ondřej Havelka: "Chci zaujmout mladou generaci."

Ondřej Havelka chystá řadu novinek. Vyzvídali jsme, co dělá, co poslouchá a co připravuje.
 
Na čem teď právě pracuješ?

V těchto dnech se završuje taková idea, která začala vznikat před rokem a půl. Cítil jsem, že bych potřeboval dostat Melody Makers do vnitřního pohybu. Tak jsem oslovil fenomenálního trumpetistu Juraje Bartoše, jestli by s námi nepřipravil nový program k nastartování nové mízy. Vše zdárně proběhlo, Juraj napsal aranže, s kapelou je nastudoval a dokonce jsme natočili desku. Vrcholný koncert naší podzimní sezony bude opět v pražské Lucerně, kde bychom chtěli to naše fungl nové album představit světu. Koncertní turné po republice s názvem „Ondřej Havelka a jeho Melody Makers házejí perly swingu“ probíhá už delší dobu.

Plánuješ se opět ujmout nějaké operní režie?

Jedna věc je jistá. Na jaře 2014 budu režírovat v Národním divadle Lišku Bystroušku. Ale mezitím možná podniknu takový comeback do Českého Krumlova, kde bych se měl příští rok ujmout režie Orfea v podsvětí.

Je o tobě známo, že se při práci s operou nebojíš moderního kontroverzního zpracování (viz např. Nagano v Národním divadle). Stále pokračuješ v tom samém duchu?

Myslím si, že je to jediná cesta. Jinak za takových dvacet let hrozí opeře zaniknutí, protože zvolna vymře publikum, které na ní vůbec chodí. Jediná její spása je přiblížit se současnému vnímání světa a zaujmout tak mladé lidi, kteří mají nadhled a neberou to „šedě“. Ve svých režiích klasických děl ovšem zásadně ctím autora, vycházím z reálií, v nichž se pohyboval, ale zároveň se snažím vyprávět příběh jiným, moderním způsobem.

Co nějaký nový film v přípravách?

Urbanův Hastrman ve fázi scénáře.

Jaký je tvůj boj proti šedi?

Snažit se věci prezentovat originálně, vtipně a chytře. Tak aby lidi bavili. A přitom vyzdvihovat skutečné vnitřní hodnoty.

Vím, že obdivuješ především hudbu 20. a 60. let. Jsou nějací interpreti, kteří tě zaujímají na české či zahraniční scéně současnosti?

Radůza, u níž se snoubí hloubka sdělení a určitá virtuziota v textařství. Také je to strašně milá osoba s nádherně posazeným hlasem. Ze zahraničních zpěváků jsem měl rád Amy Winehouse. Poučená soulmenka. To že byla kontroverzní, mě bavilo. Líbila se mi tam ta paralela s Janis Joplin. Vážím si i lidí, kteří tvoří „mainstreamovou“ hudbu, ale zachovávají velkou kvalitu. Takovým umělcem je Sting. Co se týče hudebních žánrů současnosti, docela mě baví tzv. elektroswing, třeba v Anglii na něm hodně „ujíždí“. Jakýkoliv návrat swingu je dobrý, my s Melody Makers hrajeme swing autentickým způsobem, Vojta Dyk s B-side bandem je příkladem moderního bigbandového swingu a elektroswing je prostě další tvář téhož žánru. Lehce koketuji s představou vyprodukovat elektroswingovou desku.

A nakonec si obrátíme role. Řekni mi: na co bych se tě měla zeptat?

Je můj boj „proti šedi“ dostatečně rasantní? Nebo jsem jen nějaký „cápek“, co se veze na vlně?

Otázka pod čarou: Kdo jsi byl v minulém životě?

Amatérský hudebník, hráč na kúru v jakémsi městysu na severu Čech. To mi bylo prozrazeno.

Text: Karol Babíčková