Norské fondy pro studenty: Rozhovor o tom, jak to chodí v praxi

V pondělí jsme vám představili možnost žádat si o vzdělávací grant z Norských fondů. Praxe a konkrétní příběh je vždycky o něco zajímavější než prostá čísla a fakta. Proto pro vás máme interview s Mikulášem Brázdou.
Mikuláš je student, který se vypravil studovat na univerzitu do Osla. Jak vypadá taková věc v praxi, k čemu je celá anabáze dobrá a co nečekaného může přinést?
 
Jaké důvody vás vedly k volbě cílové univerzity v Norsku?
University of Oslo jsem si zvolil zejména z toho důvodu, že zde působí odborník světového formátu na antického filosofa Plótína, prof. Eyjólfur Emilsson. U profesora Emilssona jsem napsal práci, zabývající se tématem lásky u Platóna a Plótína. Ale fakt, že se univerzita nachází v hlavním městě, jistě také sehrál svoji roli.
Jak jste se dozvěděl o možnosti využít Norské fondy a fondy EHP?
O této možnosti jsem se dozvěděl od přátel. Norské fondy mi doporučili jako velmi velkorysý grant, který (na rozdíl od jiných grantů, jako například Erasmus) v podstatě zcela pokrývá výdaje spojené se zahraničním pobytem.
Můžete jmenovat konkrétní znalosti, dovednosti a zkušenosti, které jste díky pobytu získal?
Nikdy předtím jsem tak dlouho v zahraničí nepobýval, takže tato první zkušenost mě obohatila mnohým. K tomu nejdůležitějšímu patří – ovládnutí angličtiny jako téměř rodného jazyka a nové sebevědomí, plynoucí z úspěšného boje s cizím prostředím. Můžu také dodat, že než jsem vycestoval, zahraničí se mi jevilo jako téměř země zaslíbená, ale teď chápu, že Česká republika a čeština není v podstatě nijak horší než jiné kraje a jazyky.
Jaké rozdíly vidíte ve výuce (její organizaci, kvalitě, v přístupu ke studentům, apod.)?
Moje domovská katedra (Ústav filosofie a religionistiky na FFUK) je mimořádně kvalitní, takže z celkového srovnání s katedrou filosofie na University of Oslo vychází lépe, zejména co se týče šíře záběru a mnohosti perspektiv.
Asi největší rozdíl, z něhož by se Filozofická fakulta mohla poučit ve svůj prospěch, vidím v daleko intenzivnějším zapojení zahraničních studentů do běžné výuky. Na University of Oslo je běžné, že většina kurzů je vypsána v norštině, nicméně s poznámku “English on Demand“, to jest pokud na kurz dorazí nějaký zahraniční student, výuka proběhně v angličtině. Ve výsledku mají tedy norští studenti v angličtině asi polovinu až dvě třetiny kurzů. Podobný systém by zcela jistě prospěl i Filozofické fakultě a její vnitřní dynamice.
Byla zajištěna nějaká forma péče o zahraniční studenty? Pokud ano, tak jaká a kdo ji zajišťoval? Využil jste této možnosti?
Ano, stejně jako na každé jiné univerzitě zde probíhá úvodní orientační týden, buddy programme, seznamovací aktivity atd. Tuto péči organizuje univerzita ve spolupráci s různými studentskými spolky. Já jsem nicméně těchto aktivit v podstatě vůbec nevyužil, protože se nerad seznamuji na povel a organizovaně. Zorientovat se v prostředí a seznámit se s lidmi na vlastní pěst sice zabere mnohem déle, ale pokud člověk překoná úvodní frustraci, tak je tento způsob, podle mého názoru, ve výsledku mnohem rozumnější a přirozenější.
Nejsilnější zážitek z pobytu?
Nejvíce mě asi překvapila a potěšila kvalita kurzu, který se věnoval německému filosofu a logikovi Gottlobu Fregemu. Na kurz jsem se přihlásil spíše z povinnosti ovládnout i tohoto důležitého filosofa, ale vyučující, prof. Øystein Linnebo, ve mně svojí filosofickou a pedagogickou brilancí probudil opravdový zájem a nadšení.
Doporučil byste pobyt svým přátelům v Čechách? Proč?
Ano, jak je asi zřejmé z mých předchozích odpovědí, pobyt v Norsku rozhodně mohu doporučit. Co se týče norské společnosti, zapůsobil na mě zejména jeden její povahový rys, totiž extrémní poctivost. Žít v prostředí, kde si člověk v podstatě nemusí vůbec hlídat věci, je skutečně nesmírně příjemné.
-
Více o programu:
Zástupci základních, středních škol, konzervatoří, VOŠ a VŠ mohou dát prostor svým projektovým představám a podat žádost o finanční podporu k jejich realizaci od 26. ledna 2015 do 26. března 2015 v Domě zahraniční spolupráce.
Spolupráce je podporována mezi Českou republikou a třemi státy EHP – Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem se zájmem o zapojení do programu Spolupráce škol a stipendia (Norské fondy a fondy EHP).
Co přináší zajímavého?

• Institucím nabízí možnost širší spolupráce se zahraničními institucemi, např. pořádání společných seminářů, letních škol, příprava společných programů, výukové materiály a další.
• Studenti mají možnost studijních pobytů v délce 3-10 měsíců s možností získání ECTS bodů.
• Pedagogičtí pracovníci mohou využít pracovních stáží v délce 1 týdne až 6 měsíců, možnost stínování kolegy na partnerské škole nebo např. účast na vzdělávacích workshopech v partnerské zemi.
• Žádosti je možné podávat na institucionální úrovni i individuálně
• Jedná se o pravděpodobně poslední výzvu s mimořádně vysokou alokací a pravděpodobně vyšší úspěšností žadatelů (cca okolo 80%).

 
Kdy a jak podat žádost?

• od 26. ledna do 26. března 2015
• prostřednictvím elektronické databáze a v tištěné podobě (dle aktivit) v Domě zahraniční spolupráce.
• bližší informace jsou zveřejněny v textu výzvy: www.dzs.cz/cz/norske-fondy-a-fondy-ehp/vyzva-c/

A jaké jsou zkušenosti z běžících projektů?
Ing. Jany Drbohlavová, Ph.D., řešitelka projektu za VUT v Brně, který cílí na podporu mladých vědců v oblasti vývoje nanomateriálů se o přínosech projektu vyjádřila následovně: „Chtěli bychom studentům předložit nové výukové materiály – nejen obyčejné prezentace, ale rovněž interaktivní ukázky z dané oblasti výzkumu, např. podpořit výuku formou zajímavých videonahrávek, které by studentům lépe umožnily pochopit problematiku. Dále bychom chtěli využít kontakty na průmyslové partnery z jiných projektů, kteří by studentům mohli přiblížit implementaci vyvíjených nanomateriálů v praxi formou praktických ukázek.“
 
Ing. Hany Lorencová, Ph.D., popisuje jeden z cílů projektu v podobě příspěvku ke zvýšení úrovně manažerského vzdělání na Vysoké školy ekonomické ve spolupráci se Sogn og Fjordane University College v Norsku takto: „Inovace výukových metod založených na principech moderní pedagogiky a andragogiky (např. pedagogický konstruktivismus a tzv. zkušenostní učení) má nepochybně vliv na rozvoj kompetencí studentů obou partnerských institucí. V našem případě se bude jednat zejména o manažerské kompetence. Kvalitní absolventi úspěšně reprezentují školy, přenášení poznatky dále do praxe, a to nejen v Čechách a Norsku.“
 
Více o programu: www.dzs.cz/cz/norske-fondy-a-fondy-ehp/