Nebel je smutný, ale nenechá se zlomit

Temný, půvabný, skličující a zvláštní: to je svět Aloise Nebela ne filmovém plátně.
 
NEVESELY, TRUCHLIVY
 
Film Jaroslava Rudiše, Jaromíra 99 a Tomáše Luňáka je zajímavý po více stránkách: už v trailerech byla dost vidět ta výtvarná, kdy jsou herci "překresleni" do komiksové podoby - vše je černé, bílé a šedé, ještě k tomu zasazené především do Jeseníků, kde furt prší, nebo na nádraží, kde jsou rozmanití morousové, křiváci, alkáči, ale i dobré duše, které by se rozdaly.
 
VÝJIMKY A PRAVIDLA
 
Snímek vypráví příběh nádražáka Aloise Nebela (i po překreslení jedinečný Miroslav Krobot), který ve své zdánlivě klidné, neveselé existenci potkává výjimečné postavy v krajním existenciálním vypětí - dramatický je zejména Němý (Karel Roden), který přišel do deštivého kraje se sekyrou a pološíleným výrazem. Takový zdánlivě pohodový Wachek (Leoš Noha), který vypadá, že si chce jen sedět u dráhy a občas zašmelit s chlastem od Rusáků, ale může způsobit taky pořádnou paseku... a jaký příběh a jakou moc asi má taková paní toaletářka Květa (Marie Ludvíková)?
 
SÍLA DETAILU
 
Osobně považuji za plusy tohoto filmu ani ne tak základní zápletku, jako zdánlivé detaily. Způsob, jakým je překresleno vaření klasického turka do skleničky z pískající konve. Siluetu vlaku v mlze. Křivácká očka Wachkova. Mulí sílu a vytrvalost paní Květy, krutost studené chodby a studené sestry v blázinci a mnohovýznamné mlčení hlavního hrdiny. Toho potkávají skutečně hnusné věci, ale on nikdy neuhne, nezlomí se, nevrátí facku někomu, kdo ho týrá. Jen mlčí.
Přiznám se, že když po hodině odešlo opojení nad tím, jak to vše vypadá a jakou atmosféru má ten zvláštní kraj, koukala jsem po hodinkách a myslela si, že skoro 90 minut je trochu moc - děj není tak strhující, aby divák lpěl na plátně bez dechu. Nenastala vyložená nuda a chuť upláchnout, spíš snímek místy trochu hluchnul, některé situace tkvěly na plátně až moc dlouho a protože film nebudí až tak zběsilou touhu přijít na to, jestli je vrah zahradník, zahradník vrah a sexy hrdinka se propůjčí, chyběl tomu drajv. Na to, jak působivý je ale celek a jak je dobře, že vznikají takhle novátorské počiny a vyprávějí se příběhy nejen mladých krásných hrdinů z velkoměst, je to ale pořád super film.
PS: Nebel má ambice uspět i v zahraničí: po benátském festivalu putuje na prestižní přehlídku do kanadského Toronta.
PPS:

Křest soundtracku bude 23. září v Arše, film jde do kin 29. 9., 22.9. bude v Meetfactory debatní večer s Jaroslavem Rudišem a jaromírem Švejdíkem, začátek v 19 hodin, vstup zdarma.