Modrá krev. Jak žije mladá generace české šlechty?

Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus Modrá krev. Poprvé cyklus představí rod Kolowratů, a to ve čtvrtek, 26. ledna, ve 21.35 hod. na ČT2. Světem českých šlechtických rodů diváky provede hrabě František Kinský.
 
„Měla jsem pocit dluhu, který je třeba splatit. Uvědomovala jsem si, kolik příkoří museli naši aristokraté, kteří zůstali v zemi, snášet během totality. A nechápala jsem, proč se o tom stále téměř mlčí,“ říká autorka projektu a režisérka Alena Činčerová.  „Aristokracie patří ve všech vyspělých zemích mezi elity národa. U nás tomu tak dosud není – a je to ku škodě nás všech,“ myslí si kreativní producentka Lenka Poláková a dodává: „Na vyprávění současných představitelů nejvýznamnějších rodů mne fascinuje jejich obrovská pokora, vědomí tradic a hodnot, zodpovědnost za svěřený rodinný majetek a všudypřítomná noblesa. Tedy přesně ty hodnoty, které v dnešní turbulentní a konzumní době tolik postrádáme.“
 
Byly to právě rodiny šlechticů, díky nimž často přežilo to, čemu se říká kulturní dědictví. A nejsou to jenom zámky a jiné hmotné statky.Potomci šlechticů si v sobě nesou i osudy hořkých desetiletí. V totalitních časech měla jejich jména zmizet z české paměti. To se naštěstí nepodařilo a šlechtické geny, jako už tolikrát před tím, obstály v těžkých zkouškách. Dnes potomci aristokratů vracejí život tam, odkud měl navždy zmizet.
 
S průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, diváci nahlédnou za brány památečných sídel. František Kinský bude představovat jednotlivé aristokraty, bude rozplétat příbuzenské vazby, naslouchat neskutečným životním příběhům, vyprávění o historii dávné i nedávné, ale také o současnosti, která je téměř neznámá. Důraz je kladen zejména na nejmladší generaci. Mnozí z této generace totiž vyrostli v exilu, často ani moc netušili, jak rozmanitá je historie země jejich předků. Po sametové revoluci přijeli sem, obyčejně i s rodiči, převzali rodinné dědictví a dnes ho spravují. Diváci se tak, kromě rodu Kolowratů, seznámí s představiteli současných Schwarzenbergů, Sternbergů, Lobkowiczů, Nostitzů, Colloredů, Kinských a Czernínů, o nichž se první zmínky datují až do roku 1115 a mezi jejich předky patří i sám Karel IV. V dlouhém rodokmenu se najdou Přemyslovci, Jagellonci, Lucemburkové i Habsburkové.