Matěj Homola (Wohnout): Žijeme ve svobodný a hezký zemi

Matěj Homola nám ze Srí Lanky povyprávěl o cestování po Indii, chystané knize o skateboardingu i o focení. Dozvíte se i o plánech jeho kapely až do léta. 

Ahoj Matěji, jak se máš v týhle šedivý době?

Nestěžuju si. Jsem teď na Srí Lance, odkud všechny problémy vypadají jinak, než když je člověk prožívá doma.

NA ZIMU DO KLUBŮ

Zajímalo by mě a myslím, že spoustu lidí taky: kolik máte koncertů přes zimu a jak se o nich můžem dozvědět ?

Kromě ledna, února a září hrajeme celý rok, každý víkend. Přes léto fesťáky, v zimě kluby. Celkem odehrajem tak osmdesát koncertů za rok, půlku venku, půlku v klubech. Veškeré informace o koncertech jsou na našich stránkách www.wohnout.cz.

Je o tobě známé, že rád jezdíš do Indie, co bys poradil lidem že zkušeností nasbíraných v Indii? 

Myslím, že si moc neuvědomujeme, že žijeme ve svobodný a hezký zemi. 

Globálně vzato se máme moc dobře, to si říkám vždy, když vidím lidi, který jsou v opravdovejch sračkách. Indie je složitá země, která mě velmi přitahuje z mnoha důvodů, nemůžu to vysvětlit v pár větách. Je to svět diametrálně odlišný od toho našeho, rozhodně stojí za to ho vidět.

Já o tobě vím, že teďka připravuješ knihu, která se bude týkat historie českého skateboardingu, co tě k tomu vedlo a jak těžký pro tebe bylo nebo je sehnat materiál a hlavně staré fotky? 

Skateboard je nejdůležitější součást mého života, vyrostl jsem na něm, nejlepší kámoše mám z ježdění, proto mě napadlo splatit někomu nějaký dluh a zkusit dát dohromady knihu o tom, jak to tady vlastně všechno bylo. Je to dlouhodobý projekt, na hodně let. Materiály sbírám logicky od kamarádů a od kamarádů kamarádů. Někdy je to detektivka...

Dřív jsi fotil a podle mě si patřil k jedněm z nejlepších fotografů u nás, fotíš ještě?

Od té doby, co mě zaměstnala kapela na plný úvazek, fotím jen pro radost. Ale baví mě to stále, fotím na cestách, fotím dceru, fotím zákulisí koncertu... a hodně mě baví pracovat ve Photoshopu.

Ted něco k muzice, co si myslíš o české hudební scéně a co sám posloucháš?

Já v podstatě z valné většiny poslouchám českou a slovenskou hudbu. Mám spoustu favoritů a to žánrové rozpětí je široké, od Ebenů po Kurtizány z 25. Avenue... česká hudba je specifická, nedá se moc vyvážet, hrajeme si pro sebe... ale v tom je možná to kouzlo.