Makrela mluví!

Janis Maceridis a.k.a. Makrela je kluk s velkým řeckým srdcem. Je to jeden z těch, kteří na skejtu více než cokoliv jiného milují přátelství a atmosféru, kterou tahle věc, kterou všichni tak bezmezně milujeme, přináší. Celkem dlouhou dobu se na našem webu neukázal, a tak jsme se rozhodli jej maličko vyzpovídat a zjistit, co je u něj nového. A zdá se, že u Makrelů je celkem rušno...
Rozhovor přinášíme ve spolupráci se serverem skaterock.cz.
Nazdárek Makrelo, nedávno mě napadlo, že vlastně vůbec nevím, proč se ti tak říká. Jak tahle přezdívka vznikla a vzpomeneš si, kdo ti tak řekl jako první?
Čus Pjó! To je zajímavá otázka i pro mě, protože za tu dobu, co jsem na světě, jsem slyšel nespočet zkomolenin mýho jména a Janis Makrelidis bylo jedno z nich. Z tohodle přeřeku ta přezdívka pravděpodobně vznikla a po zkrácení z toho vznikl Makrela. Kdo to řekl první, už si ale nevzpomínám. Přeci jen se mi tak říká už nějakou dobu. Můžu bejt jen rád, že se neuchytil jinej z těch přeřeků.
Makrela dobrej, hehe. Přes léto jsi se byl podívat za svými prarodiči v Řecku. Jak jsi se tam měl, jak dlouho jsi tam byl a stihl jsi za tu dobu i nějakej skateboarding?
Celá ta cesta trvala zhruba 21 dnů a byla to spíš taková rodinná záležitost. Skejta jsem samozřejmě s sebou měl a vždycky, když byl někde nějakej spot, tak jsem ho s údivem obdivoval z auta, protože jsme kolem něj jen projížděli. Potom, když jsme někde byli dýl, tak tam nic nebylo, ale i tak to bylo fajn. Jak říkám, byl to takovej family trip za známýma, za lidma z rodiny, za mořem, relaxem, historií, dobrým jídlem, pitím a tak dál. Bylo to super!

Pocítil jsi na vlastní kůži nějakým způsobem velkou finanční krizi, ve který se Řecko právě nachází?
Na vlastní kůži jsem pocítil jen to, jak se mi opaluje od sluníčka, hehe. Tam, kde jsem byl, to vypadalo všechno úplne v pohodě. Samozřejmě jsem to viděl jen z mýho pohledu a nějak detailně jsem se o tomhle s nikým nebavil, takže nevím. Nemůžu říct.

Řecko je známý hlavně svojí výtečnou kuchyní. Co je podle tebe ta nejlepší pochutina, jakou by měl každej člověk v Řecku povinně ochutnat?
Tak to záleží na tom, co má kdo rád. Já bych doporučil jako předkrm smažený lilky a cukety, papričky plněný fetta sýrem, melidzano salata, což je salát z lilků, plněný vinný listy jsou dobrý, pak tzaziki, to každej zná, halloumi, což je jedinečnej spešl sýr na grilování a samozřejmě řeckej salát. K tomu všemu je dobrej klasickej řeckej chleba.
K hlavnímu jídlu bych potom doporučil souvlaki, což je klasickej masovej pokrm z kuřecího masa. Pokapeš to citrónem a jedeš. Stífado je dobrý, to je hovězí s šalotkama, dobrá šťáva + pilaf k tomu jako příloha = mega pecka. A třeba kleftiko je takový známý dobrý, to je jehněčí kýta ve vlastní šťávě, bylinky, česnek... Fasoulada je dobrý jídlo bez masa. Jsou tam fazole a spousta zeleniny a jí se to s chlebem a s fettou. Mousaka je taky pecka. Pokud by někdo rád ryby tak gavro, to jsou takový ty malý rybičky. Pokapeš to citroónem a jedeš. Mečoun, nebo tsipoura je chutná ryba - oboje můžu vřele doporučit. K tomu pořádnou karafu retsiny, nebo jinýho vína a na vytrávení pak panáčka ouza, nebo tsipoura hehe. Nebo si můžeš prostě jenom někam zajít na gyros a taky bude určitě dobrej. Jídlo je prostě pecka! Je libo dezert?
Hehe, myslím, že tohle byl docela vyčerpávající výčet a určitě ho někdo včetně Langa ocení. Od jídla a tvýho vejletu se přesunem zpátky ke skateboardingu. Co ti v poslední době na skejtu udělalo největší radost?
Každá session s kamarádama! Nedávná session v Čel.A. a vrácenej frontside nosegrind výtrh tam. Pár vrácených a natočených nebo vyfocených tricků, ale hlavně to skejtování s kamarádama. To je prostě ta nejlepší věc, hehe!

Nedávno jsme spolu byli na spotě, kde jsi zkoušel frontside flip přes docela solidní streetovej rail. Měl jsi to tam nejvíc, dopadal jsi na to ale, pak najednou ti v hlavě něco přepnulo a nemohl jsi se už ani rozjet. Co ti v tý chvíli vlastně probíhalo hlavou? Stává se ti to často?
Tohle, to mi snad ani nepřipomínej! To jsem věděl, že mě to bude mrzet, když to nevrátím. Ale vrátíme se tam příště a přijde to strašně! To, co mi probíhalo hlavou, snad ani nestojí za řeč. Je to prostě takovej můj psycho stav, kdy místo toho, abych myslel pozitivně a soustředil se na daný moment a na trik, co právě dělám, tak se v myšlenkách vracím do minulosti, kdy jsem na skejtu spadnul a dost jsem se uhodil do hlavy. Měl jsem prasklou spánkovou kost a krvácení do středního ucha. Byla to asi jedna z nejhorších věcí, co jsem kdy zažil. Moc si to nevybavuju, ale táta mě vezl do nemocnice a podle toho, co říkal, tak ten doktor byl cejtit chlastem a poslal nás domů, že máme přijít druhej den s tím, že teď nemá k dispozici nějaký přístroje, co jsou potřeba pro patřičný ošetření. Táta mě odvezl domů a celou noc kontroloval, jestli dejchám. Druhej den ráno nám jinej doktor vynadal, proč jsme tam až teď. Následky měly být různý, ale nakonec jsem po roce znova začal skejtovat a děkuju bohu, a taky hlavně tátovi, že jsem zdravej a můžu normálně dál fungovat. I když je to už několik let, co se to stalo, tak se mi to furt vrací a často zrovna v těch chvílích, kdy se snažím udělat nějakou větší věc. Potom už se mi nedaří mysl otočit zpátky a myslet pozitivně. Jen se mi v hlavě pořád objevují všechny ty špatné momenty namísto těch dobrých. S tím přicházejí takový ty psychický bloky, kvůli kterejm se třeba pětkrát rozeběhnu a zastavím.

Ouch, to určitě není nic moc. Možná, že to taky souvisí s tím, že nemáš úplně nejlehčí zaměstnání a v měsíci trávíš spoustu nocí v práci. Prozradíš čtenářům, o jaký zaměstnání se vlastně jedná? Myslíš, že tenhle režim nějak postihuje tvůj skateboarding a život jako takovej?
Jsem zaměstnán na pozici Night Auditora v jednom pražském hotelu. Já osobně si myslím, že 99% prací ovlivní tvůj život, natož pak něco takového jako skateboarding. Všichni, co si čichli k práci určitě poznali, že je to se skejtováním najednou těžší než v patnácti na základce. S prací máš víc povinností, hlavně tam musíš chodit, což znamená míň času na skateboarding. Tady u té práce je ještě jeden velký rozdíl a ten je v tom, že dělám jen noční. To znamená, že se stravuješ jinak, než jsi zvyklej, den prospíš, pořád si měníš biorytmus, kolikrát spíš míň, než bys potřeboval, a tak dál. Plus k tomu ještě klasický stresy, co na nás působěj dnes skoro všude. Ale od listopadu 2011 konečně nastupuju do jiné práce. Těším se hlavně na to, že přestanu žít jak zombie a budu spát normálně i v noci. Takže se snad uvidíme někdy i ve dne konečně, haha.
Kdyby sis mohl vybrat jakýkoliv zaměstnání, který bys dělal fakt s láskou a uspokojovalo by tě to jak finančně, tak duševně, jaký by to bylo?
Jestli by mě uspokojovalo finančně, to by záleželo na hodně věcech, ale bavilo by mě určitě něco kreativního a taky by pro mě bylo klíčový, abych měl co nejvíc času na skejtování. Ale byl by to nejspíš asi nějakej dream job, jako dědic všeho, strýček Skrblík, nebo tak něco. Bejt profesionální skater musí být asi taky bomba. Nebo třeba mít nějakou company s oblečením, botama, hardwarem... Dělat hudbu musí být taky skvělý. Cestovat a fotit, nebo natáčet. Je toho fakt dost, co musí být fajn a jde si tím vydělat na život, akorát nějak nevím, kde se prodává stroj, co mění sny na realitu.

Věříme, že na něj co nejdřív v nějakým antikvariátu narazíš, hehe. Nedávno jsem ti pouštěl welcome video Trevora Coldena do Mystery a byl jsi z toho tak mimo, že sis to musel dát hned ještě párkrát. Co ty osobně na těhle nováčcích nejvíc ceníš a jak by podle tebe měl vypadat ideální skater?
Hned co tohle dopíšu, tak si to znova pustím! Protože tyhle "nováčky" znám jen z videí, tak oceňuju hlavně to, jak dobře dokážou skejtovat, jak do toho jdou a nebojej se. To fakt často vůbec nechápu, do čeho ty lidi jdou. Je to neuvěřitelný, jak se ta hranice furt posouvá dál. Hrozně mě baví vidět třeba nějakýho mlaďase jako je třeba Trevor, jak jezdí strašně dobře. Častokrát mnohem líp než já v EA Skate na Xboxu. A tam jde fakt všechno! O některých takových "nováčcích" třeba vůbec nikdo neví, že existujou, a pak najednou bum a je ho všude plno. Líbí se mi na tom, že každej je jinej a že každej má ty ideály úplně jiný. Díky tomu je skateboarding tak pestrej, protože každej pod pojmem skateboarding vidí něco jinýho a to je na tom právě to nejlepší.

Léto je definitivně pryč, máme tu podzim a před sebou posledních pár hezkých dnů. Určitě je strávíš skateboardingem a nejenom mě by zajímalo, na co se od tebe v budoucnu můžou lidi těšit. A na co se osobně těšíš nejvíc ty?
Já se těším na každej prosluněnej den strávenej s kamarádama někde venku na skejtu nebo kdekoliv s dobrejma lidma. Těším se, až si vyzvednu u kluků na Letný kejtru, kterou jsem si tam zapomněl, když měl Kočka narozky, a zahraju si. A těšim se, až udělám ten frontside flip přes ten rail. A taky až zas zajdem na pivčo do Vystřelenýho voka, hehe. Taky se těšim, až jednou potkám nějakou one love. A já nevím, každej den se na něco těšim, to je různý. A na co se můžou lidi těšit ode mě? Těžko říct, asi na nějakou footage. Nevím, jestli se někdo na něco ode mě těší, ale jestli jo, tak doufám, že ho nezklamu!
text: Pinin