London Fashion Week: Naše bloggerka ve vedru a frontě:)

V posledních letech se Londýn mění v populární středisko módního průmyslu.
Jeho FashionWeeky lidé z  branže rádi přeskakovali. Ukázkou toho je lokace přehlídek úspěšných britských návrhářů - New York (např. Victoria Beckham) nebo Paříž (např. Stella McCartney).

Nyní jsou známější pro podporu vycházejících talentů a mladých designerů, kterých se každoročně urodí spousta. Při zářijovém FashionWeekuproběhlo během pěti  dnů 58 přehlídek (nově Barbara Casasola) a 15 prezentací (letos poprvé i prezentace ManoloBlahnik a Smythson). Několik vybraných kolekcí je vždy hrazeno sponzory, jež jsou Topshop se svým programem Newgen a E-bayFashion. Autorem všech propagačních materiálů a cekového vizuálu byl letos designer Nicholas Kirkwood (specializuje se na obuv).

Každou sezónu vydělá FashionWeek Británii 100 milionů liber. Leč je to zcela zřejmé, málokdo si spojuje módu s takto silným průmyslovým odvětvím, z něhož má Velká Británie ročně zisk 23 miliard liber.

Součástí této události jsou i showroomy britských i mezinárodních designerů umístěné v Somerset House. Nabízí jim tak prostor pro interakci s nákupčími i tiskem. Tuto sezónu jsou showroomy obohacené o BagZone a ShoeZone. Hlavní zaměření je na známé návrháře ready-to-wear kolekcí a nákupčí mohou řešit všechny obchody s asistenty právě v zde. Většina kolekcí putuje do Ameriky (hlavně do velkých obchodních domů jako Bendel´s nebo NeimanMarcuss) a Asie.

Méně známou součástí londýnského fashionweeku jsou přehlídky a prezentace pořádané TheFashion Scout v Freemason´s Hall v Covent Garden. Právě tyto přehlídky jsou poměrně dostupné a často předčí originalitou ty hlavní, pořádané ve stanu na nádvoří Somerset House.

Vstupenky jsou podivně rozlišeny různými druhy a barvami samolepek, podle toho jste usazováni. Nejdřív ale po dvaceti minutách ve frontě, kde musíte poslouchat sedmnáctileté bloggerky probírající svůj sexuální život.Security chlapci jsou nepříjemní.

Zcela běžnou věcí je double queuing- tedy dvojité vystání fronty. Nejprve vystojíte jednu před budovou a potom zjistíte, že vevnitř, u vstupu do sálu, je další. Takovéto „frontování“ je úplně běžné a trvá asi čtyřicet minut. Poté jste konečně vpuštěni do nacpaného sálu, kde je příšerné vedro ze reflektorů. Často ještě na chodbě míjíte modelky, kterým je narychlo dokončován make-up (partnerem sponzorující make-up je Body Shop).

Je zřejmé, že pořadatelé chtějí dovnitř nacpat co nejvíce lidí. Přitom každý návrhář si může určit počet diváků, takže na některých přehlídkách dokonce vidíte modely i od pasu dolů a atmosféra je celkově mnohem komornější a uvolněnější.

Nejúchvatnější věcí na celém FashionWeeku je pro mě možnost nahlédnout do Freemason´sHall (Síň svobodných zednářů) z roku 1775. Architektonicky je naprosto úžasná a její obrovské prostory dodávají přehlídkám a prezentacím absolutně nový rozměr. Není těžké se tam ztratit a vzduchem se line silná vůně kadidla.

Letos mně nejvíce zaujala prezentace mezinárodních studentů módního designu s velmi osobitým a výrazným stylem. Zde mě nejvíce zaujaly pletené modely v pastelových barvách od XiaoLi (RoyalCollegeof Art- London), zajímavě střižené oblečení s úžasnými detailními potisky od Lauren Smith (Edinburgh Collegeof Art) a vesmírně šílená díla AnguseWianga (Shih-Chien University- Taiwan).

Netřeba dodávat, že bylo mnohem horší počasí než v únoru. Vydatný déšť a hlavně vítr návštěvníky prostě odpuzoval. Na co teda potom máme ty kolekce jaro/léto?