Ležérní ďas John Malkovich rozsekal Rudolfinum

Ve čtvrtek 2. června se v rámci Pražského jara konala nadmíru podivná a vynikající akce. Postarali se o ni herec John Malkovich, dvě sopranistky a Wiener Akademie.

Dílo jménem Pekelná komedie od Rakušana Michaela Sturmingera je výstřední samo o sobě a Malkovich mu dodal na působivosti tak, že sklidil ovace vestoje. Malkovich představuje masového vraha Jacka Unterwegera, který je na turné s autorským čtením své knihy; ta může i nemusí konečně prozradit, kolik toho vlastně chlápek pozabíjel.

Vídeňský orchestr specializovaný na barokní muziku s ladností a profesionalitou hraje fragmenty staré hudby, přičemž Malkovich huhle, že klasiku vlastně nesnáší, protože ho znervózňuje. Operní diva pěje árii a Malkovich jí sahá na prsa. Proběhne i řada dalších necudností a úletů (kdy jste naposled viděli, aby někdo narval cudné sopranistce přes róbu hnusnou lacinou červenou štětko-podprsenku a o něco později se ji pokusil tímto kouskem oděvu uškrtit?). V Rudolfinu se něco tak praštěného rozhodně nedává často.

Představení ovšem nebylo jen exhibicí toho, co se "nemá". Jeho síla spočívala v chytrosti a v tom, že těmito divými prostředky referovalo o lásce a dalších vztazích. Rakouský dramatik vložil herci do úst spoustu velkých věcí i drobných chytrých postřehů ("naše matky nám celý život střídavě chybí a překážejí") a Malkovich dokázal témata od oidipovského komplexu až po naštvanou rekapitulaci zpackaných let dotáhnout k dokonalosti. V puntíkaté košili a bílém obleku ztělesňoval v tomhle mixu činohry, opery a kdovíčeho jakéhosi ležérního ďábla. Zkušeně komunikoval s publikem a evidentně svými výstupy pobavil i elegantní, jeho hraním upozaděné hudebníky, kteří se často pobaveně pochechtávali. Výjimečná show a silný zážitek - nadšený aplaus byl pro všechny zcela zaskoužený.