Konverze bývalé Kotelny v Libčicích. Z hromady sutě a popela je kulturní prostor.

Z hromady sutě a popela. Originální konverze objektu bývalé Kotelny na pronajímatelný multifunkční prostor pro kulturní, firemní a společenské akce, který má ambici stát se srdcem budoucí umělecké & kulturní čtvrti v symbióze s tradiční řemeslnou výrobou a technologickými inovacemi, jedinečným způsobem zachovávající průmyslovou etapu rozvoje města, jež významně ovlivnila historický kontext daného místa. Jedná se o další důležitý projekt postupné regenerace kdysi rozsáhlého průmyslového areálu ŠROUBÁRNY v Libčicích nad Vltavou, nedaleko Prahy, který dal lidem práci i místo k životu a stal se nositelem téměř 150ti letého řemeslného know-how výroby šroubů a drátů. Brownfieldu, který dnes funguje na pár procent svého původního výkonu, se tak vrací život v jiné podobě, s plánem uchovat a rozvíjet řemeslnou a výrobní tradici. Kotelna společně s dnes již ikonickým industriálním klenotem Uhelným Mlýnem, je počátkem nového UM Valley v meandru řeky Vltavy. Jedná se o precedens pro spousty jiných, dosud chátrajících areálů.
 
Brownfield - výrobní areál Drátovny a Šroubárny n.p., který založil Pražský spolek železných hutí v roce 1872 při železniční trati Praha – Drážďany a řece Vltavě, což výrazně ovlivnilo rozvoj přilehlých obcí a zanechalo výraznou stopu při formování této lokality, vtisklo jí jedinečný charakter i atmosféru. Kdysi zde pracovalo a žilo více než 1600 lidí, nyní necelá stovka. Přitom je tu téměř vše: domy, železnice, silnice, technická infrastruktura, řeka, vzrostlé stromy, ale hlavně tu je „duch místa“.
 
Kotelna je v sousedství již opraveného Uhelného Mlýna, se kterým byla provozně propojena. Jedná se o další důležitý projekt postupné regenerace celého areálu. Budovy patří k nejstarším částem a spoluutváří „ducha místa“. S tím souvisí naše rozhodnutí chovat se s rozvahou a pokorou, stavby zachovat a výrazně je neměnit, ačkoli dnes už není možné jim vrátit původní funkci. Cílem bylo najít nové využití a přitom navázat nejen na kvality stávajícího architektonického a urbanistického řešení, ale i samotného faktu, že se nacházíme ve výrobním areálu s téměř 150ti letou tradicí.  
 
Jedná se o dvě do sebe srostlé budovy. Výstavba starší severní části kotelny s dřevěným krovem se datuje někdy kolem roku 1880. V důsledku rozvoje výroby byla rozšířena v roce 1921 o novější podsklepenou kotelnu se subtilní ocelovou konstrukcí krovu. Ve stejném roce byl na komín přistavěn dodnes funkční vodojem. Po roce 1991 budovy využívali jako sklad a garáže elektrických plošinových ještěrek. Od roku 2002 již jen chátraly.
 
Prostorové a urbanistické řešení stávajícího území jsme výrazně neměnili. Proběhly terénní úpravy, jejichž součástí jsou dnes nové zpevněné cesty, doplněné výsadbou stromů a založenými trávníky. Mezi Uhelným mlýnem a Kotelnou vznikla pěší ulice, vedoucí od páteřní areálové komunikace směrem k řece.
 
Naší snahou bylo objekt zachovat a očistit od nevhodných stavebních úprav z minulých let a vrátit mu jeho původní industriální podobu tak, aby i po rekonstrukci byla čitelná původní funkce objektu. Vhodnými zásahy zpřehlednit dispoziční řešení a vtisknout objektu i čitelnost nově vložené funkce. Základní tvar domu a tektonika stavby se výrazně nezměnily, objemové členění zůstalo téměř neporušené. Cihlové konstrukce obvodového pláště jsme rehabilitovali původními cihlami.
 
Architektonické, dispoziční a technické řešení vznikalo s ohledem na nutnou flexibilitu ve využití objektu a jeho dlouhodobou udržitelnost, ale i na fakt, že areál v roce 2002 zasáhly povodně. Od samého počátku jsme definovali budoucí využití jako multifunkční prezentační prostory pro kulturní, firemní a společenské akce s ambicí stát se srdcem budoucí umělecké a kulturní čtvrti v symbióze s tradiční řemeslnou výrobou a technologickými inovacemi.
 
Multifunkční hala je umístěna v jižní části Kotelny. Severní část Kotelny je připravena stát se plnohodnotnou restaurací, ale zatím je převážně využívána pro catering k probíhajícím akcím. Suterén poskytuje další zázemí s možností nahlédnout do doposud nepřístupných kouřovodů, ale i do samotného komína.
 
V další fázi plánujeme zapojit areálovou vlečku do dopravní obsluhy a také využít stávající energomost jako vyhlídkovou pěší trasu, spojující již opravené části s rozvojovou plochou v severním cípu brownfieldu. Počítáme s nabíjecími stanicemi pro elektromobily a elektrokola.