Knitting Konrad: Muž, který plete

Konrad Siebenhütter plete. I když před dávnými časy bylo pletení doménou mužů, dnes jsou chlapi s jehlicemi jakousi kuriozitou. Konrada dokonce pozvali do německé televize, aby jim o svých aktivitách něco pověděl, a firma Rowan vyrábějící vlny ho učinila svým ambasadorem (což znamená hlavně to, že dostává na testování vlny dřív, než jdou na trh). Občas pro ně dělá designy menších výrobků, ale za designéra se nepovažuje. Vůbec je extrémně skromný a pokorný.
 
Jak se sociálnímu pracovníkovi z německého Augsburgu štrikuje? A kde k tomu přišel? Přečtěte si náš rozhovor.
 
Tuhle otázku už jsi asi slyšel spoustukrát, ale stejně - jak ses dostal k pletení? Kdo a jak v tobě vzbudil zájem?
Nikdo mě to přímo neučil. Jako malý kluk jsem ale pořád sedával nablízku své milované babičky, která celou zimu pletla ponožky. Seděl jsem vedle ní, díval se jí na ruce a na to, co vytváří. Nikdy mi nevysvětlovala, co dělá, a já se jí nikdy neptal, protože mi vyprávěla pohádky. To si pamatuju. Pohádky a svou babičku, jak v zimě plete ponožky v kuchyni.
 
Jaké byly tvoje první výtvory, a kolik ti bylo, když si je upletl?
Začal jsem plést asi ve dvanácti a svoje první věci si pořád vybavuju. Líbilo se mi plést ponožky, jako moje babička. A pamatuju si pruhovanou čepici s bambulí, která vypadal jako čepice pro trpaslíka. Ale taky jsem si brzo začal plést svetry. Později jsem objevil krajku, zamiloval si ji a pořád ji miluju.
 
Jak sis vypiloval svůj styl? Používal jsi hodně návodů, nebo jsi byl jeden z těch, co si od začátku vytváří vzory vlastní?
Popravdě mě tahle otázka překvapuje, protože si nemyslím, že bych měl nějaký vyloženě jedinečný styl. Spoustu věcí dělám za použití popisů, ale v začátcích jsem si je vytvářel sám. Takže je pro mě snadné plést podle návodu, ale nějak ho pozměnit, protože “vím,” jak je svetr postavený, jak funguje. Dávám “vím” do uvozovek, protože tahle znalost nijak nesouvisí se vzděláním - nestudoval jsem design pletení ani žádné jiné návrhářství. Bylo to pro mě a pořád je jenom otázka uvědomění si, jak na to. Myslím, že je to zkušenost, kterou jsem získal za 35 let strávených pletením.
 
Jaký typ materiálu máš nejradši?
Hahaha, zrovna ten, který mám na jehlicích! Ale ne, vážně, na to se těžko odpovídá. Zaprvé mám radši zvířecí vlákna, hlavně vlnu. Zadruhé mám radši lehčí vlákna, hlavně tenké vlny typu "lace" a "gossamer". Zatřetí mám radši tvídová nebo nevzorovaná vlákna, oproti vícebarevným nebo pruhovaným přízím.
 
Máte pocit, že se muži a ženy jako návrháři liší?
Myslím, že muž má jiný přístup k módnímu designu než žena, ale možná je to jen předsudek.
 
Které návrháře sleduješ?
Je jich spousta a asi je nezvládnu vyjmenovat všechny, ale tady alespoň pár:
 
Marie Wallin, protože má neuvěřitelný talent na práci s barvami,
Martin Storey, protože umí skvělé copánkové vzory,
Lisa Richardson, pro její okouzlující hru s nečekaným. Vlastně by se dalo říct, že u Lisiných designů musíš čekat nečekané. 
Sarah Hatton, protože zná neuvěřitelné množství technik a pro její jednoduchost.
Kate Davis, pro její krásné a střízlivé designy.
A potom Jennie Atkinson, Susan Crawford, Jane Crowfoot, Kaffe Fassett, Jean-Paul Gaultier, Heike Gittins, Kim Hargreaves, Amy Herzog, Sasha Kagan, Carlo Volpi, Sharon Miller, Zandra Rhodes, Alice Starmore, Margaret Stove, Vibe Ulrik, Carlo Volpi, Barbara Walker, Vivienne Westwood…
 
Co je na pletení tak krásného? Jak to ovlivňuje tvou životní pohodu?
Když chci vyrobit nějaký kousek, pro sebe nebo pro někoho jako dárek, mám v pletení plnou kontrolu nad vším, od začátku až do konce. Zvolíš si vzor, materiál, barvy. Je snadné vymyslet design podle svého vkusu, možnosti jsou takřka nekonečné. To je na pletení vůbec nejkrásnější. 
V mém běžném zaměstnání - pracuju jako sociání pracovník - takové možnosti nemám. Výsledek, nebo úspěšné dokončení nějakého úkolu v roli sociálního pracovníka, závisí na člověku, kterému zrovna pomáhám. Výsledek prostě nemám pod kontrolou, nezávisí jen na mně. Takže pletení je naprostý opak mojí práce.
Na druhou stranu může ale být pletení metaforou života jako takového. Lidé, se kterými pracuju, často ztratili kontrolu nad vlastním životem. Mají různé potíže, společenské, zdravotní, ekonomické. Když jim pomáhám, je to často, jako bych pletl. Příze života je jako příze, ze které něco upleteš, něco, co drží pohromadě. Musíš vědět, co děláš, jestli to umíš, musíš znát materiál a umět s ním zacházet, musíš znát svoje nástroje, a někdy musíš něco rozpárat, aby byl výsledek dobrý, lepší. Takže pletení je svým způsobem to samé, co má každodenní práce.
 
Jak jsi se stal návrhářem a velvyslancem firmy vyrábějící příze?
Nejdřív musím říct, že se nepovažuju za návrháře. Pletu a vyrábím pletené věci pro sebe, a někdy pro svou rodinu a přátele. Měl jsem pouze štěstí, že jsem se stal ambasadorem firmy Rowan, hrozně si vážím toho, že patřím do jejich rodiny. Byl jsem ale akorát ve správný čas na správném místě, to je vše. To, že jsem ambasador značky Rowan, je neplacená práce, a nevnímám to ani jako práci, ale jako zábavnou cestu do světa příze.
 
Jezdíš na různé veletrhy a akce? Jsou pro tebe a tvou tvorbu důležité?
Ano, jezdím, ale ne moc často. Ne, že bych si myslel, že nejsou důležité, ale někdy je to na mě moc intenzivní, a někdy taky otázka času a peněz.
 
Sleduji tvou tvorbu už nějakou dobu, tvoje práce jsou velmi precizní, úhledné a hezké. Máš nějaké triky, jak udržet oka pevná a pravidelná?
Tři slova: praxe, praxe, praxe. Pletu už skoro 35 let a v posledních deseti letech denně. Většinou tak čtyři hodiny denně, za uplynulý rok jsem tři dny nepletl. A další trik: Napínání. Napnutí úpletu po dokončení (blocking) uvolňuje pletení a pomáhá udržet oka pravidelná. Takže vlastně dvě rady: Praxe a napnutí.
 
Máš vlastní blog, udělals ho, abys podpořil svoje snahy v pletení, nebo si jenom cítil potřebu se podělit o obrázky svých prací a texty?
Blog si vedu, abych se podělil o svou vášeň k pletení a přízím. A doufám, že se některým lidem líbí, co dělám, a inspiruje je to k vlastní tvorbě.
 
Máš nějaké pletací plány nebo sny?
Doufám, že pletení a lidé, co pletou, mě budou ještě dlouho inspirovat, a že já sám možná budu inspirovat jiné.
 
knittingkonrad.com