Klimt, Schiele a vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze

Národní galerie v Praze si připomíná 100 let od úmrtí Gustava Klimta a Egona Schieleho. Při této příležitosti vystaví významná a divácky oblíbená díla ze svých sbírek, včetně Klimtovy Panny a Schieleho Sedící ženy s pokrčenými koleny. Vystavena budou v kontextu tvorby uměleckých současníků i následovníků z vídeňské výtvarné scény. Komorní expozice je ve Veletržním paláci otevřena od 24. dubna.
 
Gustav Klimt (1862–1918) a Egon Schiele (1890–1918), jejichž výročí úmrtí inspirovalo vznik nové expozice Národní galerie v Praze, jsou klasiky středoevropské moderny a jejich odkaz je dnes již kultovní. Vztah mezi Klimtem a o generaci mladším Schielem byl vztahem uměleckého následovnictví, ale i vzájemného ovlivnění. Tvorba obou umělců zároveň překlenula různorodé polohy dobového umění mezi symbolismem a expresionismem. S jejich úmrtím v posledním roce války skončila i závěrečná epocha rakouské monarchie, v jejíž kultuře se propojovala tradice 19. století s moderními proudy.
 
„Komorní expozice Konec zlatých časů představí Klimtova významná díla z našich sbírek. Obraz Vodní zámek, zakoupený v roce 1910, a mimořádnou akvizici z roku 1914 – obraz Panna, jež zkoumá vztah krásy a pomíjivosti, mládí a smrtelnosti. Uvedeny budou také Klimtovy kresby z ranějších i pozdějších období. Některé vznikaly jako přípravné studie ke slavným Klimtovým obrazům – např. k Polibku a Nevěstě,“ uvádí Olga Uhrová, kurátorka výstavy.
 
Národní galerie představí také zásadní díla Egona Schieleho ze svých sbírek. Prvními zakoupenými díly byly v roce 1930 Těhotná žena a smrt nebo kresba Sedící žena s pokrčenými koleny (Edith, 1917). „Portrét Edith patří k vůbec nejoblíběnějším dílům ze sbírek Národní galerie. Protože se ale jedná o kresbu, může být dílo vystavováno vždy jen po omezenou dobu. Od 24. dubna do 15. července tak budou mít návštěvníci Veletržního paláce opět tuto jedinečnou příležitost,“ Zuzana Novotná, kurátorka Sbírky grafiky a kresby.
 
K vidění bude i výjimečné dílo Zátiší s květinami z roku 1911, jediné Schieleho známé květinové zátiší nebo jeden z prvních „portrétů“ Českého Krumlova, které následně tvoří zásadní část umělcova díla.
 
Kokoschka, Orlik, Kubin a další
Expozice Konec zlatých časů zpřístupní také práce dalších představitelů vídeňské moderny. Ve Sbírce grafiky a kresby Národní galerie je bohatě zastoupen Emil Orlik, který zachytil slavné osobnosti tehdejší umělecké scény, či Josef Hoffmann, který bude na výstavěn představen studiemi klíčových staveb jako je Palác Stoclet v Bruselu či vila Skywa-Primavesi ve Vídni.
 
Na výstavě budou uvedeny dvě unikátní rané barevné kresby Alfreda Kubina – Zesměšňující výjev (1903) a Obří kuřata (1905). Vedle dvou ornamentálních studií Carla Otto Czeschky vystaví Národní galerie také soubor pozoruhodných figurálních kreseb, které ukazují na vliv Gustava Klimta. Z díla Oskara Kokoschky budou mimo jiné vystaveny umělcovy ilustrace knih a malba z raného období Kokoschkovy tvorby, Básník Albert Ehrenstein (1914).    
 
Konec zlatých časů: Gustav Klimt, Egon Schiele & vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze  
Termín: 24. 4. 2018 – 15. 7. 2018
Místo konání: 4. patro Veletržního paláce
Kurátoři: Zuzana Novotná, Petr Šámal, Olga Uhrová, Otto M. Urban
K výstavě vydává Národní galerie v Praze stejnojmenného průvodce.

DOPROVODNÝ PROGRAM
Komentované prohlídky
Ne 29. 4.   15.30
Konec zlatých časů: Gustav Klimt, Egon Schiele & vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze s kurátorem Otto M. Urbanem, v rámci Týdne umění zdarma
Pá 18. 5.   15.30
Konec zlatých časů: Gustav Klimt, Egon Schiele & vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze s kurátorem Petrem Šámalem, v rámci Mezinárodního den muzeí a galerií zdarma
Ne 10. 6.   15.30
Konec zlatých časů: Gustav Klimt, Egon Schiele & vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze s kurátorem Otto M. Urbanem
Ne 15. 7.   15.00
Gustav Klimt a Vídeň kolem roku 1900 s kurátorkou Olgou Uhrovou