Kickbox Matinée: Kuchař Kittchen vs. My Dead Cat

Nápad na dvojrozhovor bylo přesně to poťouchlý momentum, který mám rád. Kuchař Kittchen i My Dead Cat navíc vykazujou značnou dávku smyslu pro humor, což vše usnadnilo a pěkne spojilo.

Kittchen a My Dead Cat na jednom pódiu? Proč ne, vlastně to je skvělej nápad a dost možná vznikne i jedno další (nejenom) hudební přátelství. My Dead Cat hrajou už drahně let, je to takovej brněnskej drahokam, záflákanej blátem, o kterým jeden musí vědet, aby ho zahlídnul šajnit. Je to přesně ta parta, co se nebojí vyject z Brna. Nemají fobii, že jim rozumí jenom ti jejich Brňané, nedávno se vrátili ze společnýho turné s Wild Tides po Německu a prezentujou se dost solidní poslední deskou Shortcut to Hell.

Kuchař Kittchen je věru zvláštní persóna. Vlastně hrozně milej a vstřícnej v komunikaci, křehce i hořce vtipnej a jeho klip k lo-fi songu Pod Prahou možná trochu šokoval obrázkový puritány. Kittchen je jenom jeden, není tu žádnej jinej podobnej kuchař, a to je dobře. Kittchen mě baví. My Dead Cat mě taky baví. Tak doufejmě, že vás budou bavit taky. Čtený, i naživo v Chapeau Rouge v rámci Bounce! Bounce! noci 28. března. 

KUCHAŘ KITTCHEN

Víš kdo jsou My Dead Cat?
Ne. Musim googlovat. Jsem strašně zaostalej, co se novejch věcí týče.

A jak dlouho jsi musel googlovat?

Hehe, to jsem si měl přečíst dřív. Teď už je jedu z Bandzone a je to super. Googloval jsem asi půl minuty. Vogo, taková kapela a nemám o nich ani tušení, krásně hrajou a baví mě to. Těším se na koncert, dík za pozvání. Budu se pohupovat v kolenou a tou rukou, co v ní nebudu držet kelímek, budu mávat nad hlavou.

Kdybys nebyl Kuchař Kittchen, ale My Dead Cat, jakože měl mít celou kapelu kolem sebe, koho by sis hypoteticky vybral do teamu?

Tomáše Neuwertha, s kterým už hraju. A Juru Hradila, protože jako trio s týpkem, co hraje na klávesy jako Jura, bychom byli nepřekonatelný už vopravdu ale úplně. Nebo Tomáše Kubína. Akorát je to duo, co se týče tvorby, strašně vyvážený. Každej další člověk by to zase rozvíjel svým směrem, a to u Kittchena vlastně nepotřebuju. Ale pokud bych si měl vybrat, tak Toma a Juru.

Co si myslíš o svém vlastním klipu Pod Prahou (k vidění ZDE, pozn. red.)? Je za hranou, nebo v pohodě?

Je jak má bejt. Sám jsem se dobrovolně vypravil na území, který neznám. Nevěděl jsem, jestli omdlim, když si budu brát krev, nebo jestli až si Máša začne šít pusu. Ale neomdlel jsem ani v jednom případě. Koukal jsem s očima dokořán. A pak jsem to dlouho stříhal a vybíral ty nejlepší záběry. A mám ten klip fakt rád. Je to velká a opravdová věc. A je zvláštní a dobrý, jak jasně rozděluje lidi, pro který to je za hranou a pro který ne. Co myslíš ty?

K: Já si myslím, že je ten klip skvělej. Nejsem nijak extra ujetej na podobný věci, ale mám třeba rád Richarda Kerna, kterýho mi to trochu připomnělo. Ten tvůj klip vnímám jako unikátní souhru hudby, textu a obrazu, je určitě jeden z nejlepších, co jsem za poslední dobu v Čechách zaznamenal, ne-li nejlepší, co jsem kdy tady viděl. Ale skvěle to glosovala jedna moje kamarádka, která tě má zjevně ráda, a tak bych si dovolil ji ocitovat, protože to vystihla dokonale: Říkejte si o tom, co chcete, ale jedna z nejlepších věcí, co tady za poslední dobu vznikla. Jestli si někdo myslí, že ta krev je samoúčelnej pokus šokovat, je omezej idiot. Kittchen je bůh. Hail Satan!

Ty nejsi sice původně z Prahy, ale stejně - co myslíš, existuje skutečně nějaká nesnášenlivost mezi brněnskou a pražskou hudební scénou, nebo je to jen hloupý mýtus?

Myslim, že tam nějaká taková řevnivost je. Blbý lidi. Blbý lidi vždycky řešej zbytečnosti. Ve skutečnosti nic takovýho nemá bejt a neni potřeba, aby to existovalo. Dvě krásný města. Tuny skvělý hudby. Je to občas vtipný. A občas smutný, když na to narazíš a někdo ti do očí vyčte, že žiješ někde a tak to más lepší/horší/míň či víc důležitý. Pitomost. Brno je super. Praha je super.

Vyhrál jsi letos žánrového Anděla za desku Radio v kategorii alternativa. Jsi alternativní? Jak se na podobné dostihy a ocenění díváš, mají podle tebe nějakou relevanci?

Já mám ceny rád. Přijde mi, že maj smysl. Hlavně proto, že vytáhnou někoho, kdo je většině lidí skrytej, do novinovejch titulků. A tak si pár lidí stáhne desku, nebo se podívá na videa. OK. Taky je skvělý, že se na tom předávání potkáš se svejma milejma kapelama a můžeš si s nima konečně v klidu popovídat, protože se nemusí zvučit a hrát a pak zase hned jet domů. Skvělý setkání jsem měl na Vinyle s Nylon Jail, přišel jsem jim pogratulovat a dostal šáňo a pak zapomněl bundu v šatně. Je skvělý vidět, jak tvoje oblíbená kapela slaví. A pak na Andělech zase přišli oni za náma. A řekli, že to přejou nám, že oni letos už cenu dostali. A když jsme se vraceli s tou soškou z pódia, byli první, co nám dali high five. A první panáky na baru. Na tohle jsou ty ceny dobrý. Takový radosti. Alternativní asi trochu jsem, když si nahrávám věci na mikrofon laptopu. To se holt nedá nic dělat. Jestli to je alternativa, tak mě to baví. Jinak nevim. Co myslíš ty?

K: O čem? O cenách? Nic závratnýho, ale tvůj pohled se mi líbí. Je takovej lidskej, haha. A jestli jsi alternativní? No, když jsi dostal tu cenu za alternativu... To je všechno jenom džungle názvosloví a kategorií. Já myslím, že je důležitý, že tě to takhle baví a basta.

Jaký byl výšlap s Jaromírem 99 do Litoměřic? A proč jste s sebou měli dvojrozměrnou Lenku Krobotovou?

Výšlap byl skvělej. Nová věc. Rád chodim, ale nikdy takovýhle fláky. Jdeš a povídáš si. A pak mlčíš. Skočíš se vyčurat a ten druhej furt jde a tak ho doženeš třeba za dva kiláky. A navážete na ten předchozí rozhovor. Nebo ne. Pak třeba cigáro. A pak rozcházet ty ztuhlý nohy. A povídat si a mlčet. A jít. Skvělý, opravdu skvělý. A došli jsme jen na Bezděz. Osmdesát kiláků. Tři dny. Mácha to chodil za den. Co to tehdy měli za drogy? Lenku jsme pořídili v Mělníku. Chtěl jsem si udělat papírovou čepici, abych se tolik nespálil. Tak Jaromír koupil noviny. A v nich byla Lenka. Foukal vítr a hned mi tu čepici zdestruoval. Ale Lenka s náma šla dál. A když jsme si dávali přestávku a museli jsme si sednout na jarně mokrou mez, dávali jsme si ty noviny pod sebe. Takže jsme se poznali opravdu důvěrně, přesto, že v životě jsem vlastně s paní Krobotovou nikdy představenej nebyl. Ale nakonec je to jedno. To jsem nebyl já, kdo jí seděl na hlavě.

Radio vydáno a oceněno, chystáš už pomalu desku novou?

Jojo. Jak máme mantinely a pravidla, vždycky chci vydávat desku prvního máje, samo se to většinou rozhodne. Stejně jako v roce 2012, kdy jsme původně chtěli vydávat novou desku, a nestihli jsme ji připravit a vyšly teda remixy a Radio až v roce 2013. Letos taky budou remixy. Deska se bude jmenovat ECHO. Nový písničky máme. Ale jednak jsme se nesešli na nahrávání, aby to klaplo. A druhak tomu prospěje, když to bude zrát. Materiál máme. Těch třináct písniček (zase ty mantinely) bychom dohromady dali. Ale zrovna včera, těsně před koncertem v Arše jsem dopsal písničku Sudety, co mě k ní konečně napadl refrén, právě během pouti s Jaromírem. A ta by na tý desce nebyla. A pak by mi to bylo líto. Ježiš, jak já bych bulel. Takže za rok, jestli to klapne. Prvního máje. Název už máme. Vymyslel ho Tomáš a je skvělej. Jak Tomáš, tak název.

MY DEAD CAT

Víte, kdo je Kuchař Kittchen? 

Jo, to jméno je známý, všimli jsme si, že ho několikrát nominovali na nějakou cenu. Ale jeho hudbu jsme buď neslyšeli, nebo nám to šlo jedním uchem tam a druhým ven. Jsme zvědaví, jak to bude znít naživo! 

Jak dlouho jste museli googlovat? 

Hele, vždycky se dopředu zajímáme o to, s kým budem hrát, abysme pak věděli, jestli se a) vtírat do jeho přízně, nebo b) diplomaticky vybruslit ze vzájemné interakce, nebo c) mu případně dát přes hubu. Takže jsme googlovali už dřív a Kittchen vyjíždí ve výsledcích na prvním místě, takže to zas tak dlouho nezabralo. Mimochodem, má povedený stránky a určitě stojí za to se tím chvíli probírat. 

Kdybyste byli Kuchař Kittchen, hráli byste taky v maskách? 

To je docela šílená představa, kdyby se nás pět vtěsnalo do těla jednoho kuchaře, tak bysme nepotřebovali jenom masku, to bysme se asi museli rovnou obrnit brněním a to brnění omotat ještě několika desítkama metrů té nejlepší gaffy. 

Viděli jste jeho klip k písni Pod Prahou? Je za hranou, nebo v pohodě? 

Jo, ten klip je v pohodě, proč by tam nemohla být holka, co si zašije pusu, když jiný kapely mají zas v klipu skejťáky, co si držku rozbijou. Dělají to koneckonců všichni dobrovolně. Jestli ovšem Kittchen tu holku zfetoval, zhypnotizoval nebo jinak oblbnul, tak odkazujem na bod 2 c). Jinak my teď plánujem natočit klip, kde po sobě chčijem, takže bysme si kritikou nebo moralizováním srali do vlastního hnízda. Taky nám to trochu připomnělo klip od Retox – Mature Science. Tam je ovšem ta brutalita spojená i s dost silným politickým poselstvím.

Jste kapela z Brna, podle vás - existuje skutečně nějaká nesnášenlivost mezi brněnskou a pražskou hudební scénou, nebo je to jen hloupý mýtus? 

Tak jako všude na světě i v Brně a Praze žije spousta hlupáků, kteří si sebevědomí staví na tom, že mají nějakou barvu pleti nebo že pochází z nějakýho místa. Ve scéně, ve které se pohybujeme, jsme nic takovýho jako nesnášenlivost vůči nám kvůli tomu, že jsme z Brna, od nikoho nezažili a my osobně taky nemáme problém. Pokud bysme nějakou kapelu nesnášeli, tak by to určitě nebylo daný tím, odkud pochází, ale spoustou jiných faktorů. Prostě si myslíme, že v tak malé zemi nějaká east coast/west coast válka nehrozí. 

Existujete už dlouhou dobu, cítíte že vaše vnitřní kapelová energie a entuziasmus eskaluje, nebo se naopak dostává do útlumu? 

Naše vnitřní kapelová energie, to je nevypočitatelný fluidum, který s náma hází ode zdi ke zdi. Čím jsme starší, tím jsme asi víc v útlumu, ale naštěstí i v tom útlumu jsme schopni jakž takž fungovat a prodat vzácný vteřiny entuziasmu, kterej nás někdy postihne. Hlavně nám ubývá času. Každej máme mnohem víc povinností, než v době, kdy nám bylo lehce přes dvacet a dali jsme se dohromady. Taky se u nás už občas projevuje to, čemu se říká „přechozenej vztah,“ a jelikož hrajem v podstatě pořád v původní sestavě, tak se to kolečko vzájemné nenávisti, utváření paktů a politikaření někdy točí rychle a někdy zpomalí. Pořád jsme ale dobří kámoši, co spolu dokážou jít i na pivo a nebo se sejít ve zkušebně a tvořit. Teď už tomu nemusíme naštěstí věnovat tolik času jako na začátku, protože jsme se za ty roky naučili alespoň trochu hrát a využívat čas efektivněji. Například nebalíme až na zkoušce, ale nosíme to ubalený už z domova. 

Jaké bylo společné turné s Wild Tides, které jste absolvovali poměrně nedávno? 

Turné bylo super. Wild Tides se ukázali jako správná volba a atmosféra byla veskrze pozitivní a uvolněná. Pražáci se naučili od nás říkat "pičo" místo "vole" a my jsme se zas nedobrovolně vzdělali v rokenrolu 50. let, kterej do nás Kuba cpal horem spodem. Jinak když jsme u těch kulturních stereotypů, tak Němci jsou strašně vstřícní, pohostinní a organizačně zdatní. Jen ty začátky koncertů po jedenáctý hodině byly únavný na ty z nás, kteří chodí normálně spát po večerníčku. 

Vaše poslední deska Shortcut to Hell vyšla v roce 2012, chystáte se už pomalu na novou?

Náš kytarista Rosi teď provozuje RSNZWG studio, kde nahráváme novej matroš a máme teď na 95% hotových deset skladeb, který ještě trošku vyšperkujem, přes léto bysme mohli mixovat a na podzim zase asi spácháme finanční sebevraždu tím, že to vydáme na vinylu. No a cca pět válů už jsme zařadili do playlistu, tak sám uslyšíš...

---

BOUNCE! BOUNCE! 
28/3
CHAPEAU ROUGE

https://www.facebook.com/events/288806074608005/