Kay Buriánek ze Sunshine recenzuje pro protišedi.cz: Deathface - From Beneath EP

DEATHFACE

FROM BENEATH EP

Ne, nežijeme v dobrý době. Tenhle retardovanej svět je zvrácenej, absurdní, krutej, sick. Kolem se v pohodě proháněj pomatenci s oranžovejma vlasama, co si myslej, že jsou na paintballu, chrastěj ákáčkama a zběsile redukujou americkou populaci nekontrolovanou střelbou do civilistů, co se cpou popcornem. Každej zpíčenej den se na libovolným místě Planety lobotomickejch opic objeví ve zprávách novej Joker. Je fuk, jestli je fašoun, levičák nebo prostě jenom magor. Jsme geneticky zdeformovaný hovada a rosteme geometrickou řadou. Etika je tím nejsprostším slovem. V našem parlamentu a vládě sedí skvadra idiotů se syndromem polobohů, arogantní plebs v kravatách a kvádrech nevalný kvality, bez špetky vkusu, slušnosti, tolerance a elementární lidskosti. Už víc než dvě desetiletí se jim díváme do cinklejch karet, přestože si myslej, že o jejich zrůdnejch fixlech nemáme ani páru. A my, vědomi si svejch slabostí, držíme hubu a honíme aspoň zlodějíčky peněženek, abysme zaplácli lačnej žaludek a neukojenej hlad po pseudospravedlnosti, která stejně neexistuje a nikdy existovat nebude.
A vy chcete po Snajprovi Ká trochu tý nevázanosti, dementních vtípků, balancování na hraně, rozptýlení a porna? Víte co? Nasrat. Ne, nežijeme v kůl době, ani omylem. Je dobrý bejt připravenej, mít na sobě neprůstřelnou vestu, i když jdete naproti k lokálnímu Vietnamci pro mlíko do ranního kafe, bejt furt ve střehu (aby si to nekdo nevyložil klasicky špatně - bulletproof ne kvůli Vietnamci, ale kvůli přejití ulice). Nerozptylovat se motýlkama nad rozkvetlou loukou, nelelkovat a netetelit se v tom letargicky mírotvorným zhuleným rozpoložení, že všechno je v pohodě, hlavně že se máme rádi, vole, pís a láska, neasi. Neposlouchat blbý kecy a hipsterský sračky. Je to brak. Je to klam. Žádný veselý zhulence, co jdou proti proudu, protože teď jdou proti proudu všichni, a vůbec si neuvědomujou, že v tý svý vymazlený intelektuální revoltě „bejt jinej“ jsou zase jenom tupý, pitomý a zoufale neoriginální stádo, kterýmu se v další vlně někdo těžce vysměje.
 
Vlastně už se jim šklebí do ksichtu, přestože ta vlna ještě ani nenabrala rychlost a sílu. Až se roztříští o útes, zbyde z ní jen špinavá pěna, co smrdí jako flusanec bezdomovce. Ani zatoulanej zavšivenej čokl neštěkne. Jestli ale chcete fakt zrůdnej odraz doby a tíživě realistickej soundtrack, něco bych tu pro vás měl. Johnny Love. Koho může napadnout takhle imbecilní pseudonym? Jo, jasně, Taliána, už to chápu. Tenhle pačesatej spratek s tvářičkou překrmenýho rozmazlenýho dacana, kterej nemá úplně jasno ve svý sexuální orientaci, se motal na LA indie scéně dost dlouho na to, aby si vynutil slušnej záznam. Guns ‘n’ Bombs byli sice ještě legranda, taneční čajíček o pátý, ale i tak zanechali celkem dobrej dojem. Jenže Johnny je Azazel, nechal si narůst vlasy, na krk pověsil muří nohu a svou krev prolil ve jménu Soudnýho dne. Rouhač všech rouhačů, co znásilňuje raný gore filmy, ripuje z nich samply a nevěří v prosvětlenější budoucnost ani omylem. Tak jako my. Tak jako vy. Jeho první věci pod monikerem Deathface byly temný as fuck, industriálně odtažitý, s odkazem na tu nejzvrhlejší mutaci dubstepu, kterej se zrovna rozkoukával mezi Zkaženejma. The Horror a Fall of Man byly krátkostopážový masakry, pustit si ještě jednou dokola bylo o život. Takže jeho aktuální emise From Beneath EP je logicky a dle očekávání koncentrovaný Zlo.
Šest tracků plus dva iTunes exclusive bonusy, to už je slušná seance. Jako Pantera internetovýho věku? How cool is that?!? From Beneath je děsivý panoptikum zjizvenejch, deformovanejch, bolestí a nářkem zkřivenejch obličejů všemožnejch příšer, který žijou v zatracení Tartaru. Mnohem blíž Digital Hardcore Aleca Empire, než by se mohlo zdát. Žádnej jakože tvrdej dubstep. Čistej industrial a temnej punk, jako dělanej pro moshpity zatracovanejch goth kids, pro který jsou všechny elementy jejich vymezenýho teritoria už přežitý a vyčerpaný. Tím, že angažoval uječenou princeznu Effy, udělal i z jinak neukočírovatelnejch Crystal Castles jenom papírovýho čerta na strašení smradů od dvou do čtyř. 
Tohle je regulérní sjednocující hymna krys, co žijou v podzemních labyrintech a industriálních městech pod povrchem skomírajícího světa a čekaj na svou příležitost převzít nadvládu a nastolit novej pořádek. Atari Teenage Riot, Big Black, Nine Inch Nails, Skinny Puppy, Ministry, chaos, anarchie a násilí. Deathface. From Beneath. Nemůžeme si přát realističtější zrcadlo vlastní zvrácenosti.