Jedním z důležitých trendů poslední doby je coworking. Sdílené kanceláře pro nezávislé profesionály s laptopem nabízejí víc než jen stůl a židli.
Místa jako smíchovský Hub nebo Locus, kteýr najdete u Václavského náměstí, nabízejí možnost neformálních setkání svých uživatelů a sdílení nových nápadů. Sami jsme Locus využili, když jsme pro potřeby redakčního setkání potřebovali zasedačku s projektorem, a po téhle příjemné zkušenosti jsme se rozhodli celou věc představit blíže. Na naše otázky odpovídal šéf Locusu Will Bennis.
MOTIVACE PRO PSANÍ
Jak jste přišel k nápadu založit Locus a kdy?
Staly se tři věci, které mě přesvědčily, že Locus je to pravé:
1) Zrovna jsem studoval postgraduál a pracoval na svém doktorátu na katedře, která nebyla nijak zvlášť uspořádána a kontrolována (ironií osudu se jmenovala Výbor o lidském rozvoji). Bylo to v roce 2003 a bylo hlavně na nás, abychom napsali svou dizertační práci po jednom či dvou letech terénního výzkumu.
Řekl bych, že tak 80% studentů, v tomto bodě, kdy pracovali na svém doktorátu na této katedře, mělo potíže. Mnoho z nich pracovalo na plný úvazek, nebo opustili akademický svět úplně. A to i přesto, že tahle univerzita byla výběrová a tato skupina žáků byla po celý svůj život velmi snaživá.
V tu dobu jsem si pomyslel, že jsou tam venku potřeba nějaké prostředky (pokud jste nevydělávali dost peněz, abyste si najali osobního poradce nebo vás dostatečně netrápila potřeba institucionální pomoci) pro pomoc chytrým, schopným lidem, aby odváděli co nejlepší práci, když jejich hlavní výzva je vnitřní (motivace, čitelnost, účel atd.).
Promluvil jsem si s několika kamarády a dozvěděl se, že v Chicagu (kde jsem v tu dobu bydlel) je pár míst zvaných writers´ spaces ("místa pro spisovatele"). To byli v základu přesně ty prostory, které jsem hledal, až na to, že byly určeny hlavně pro profesionální spisovatele a nebyly zde žádné aktivity, které by spojovaly lidi a pomohly jim dosáhnout nejlepších výsledků.
V tu dobu jsem už opravdu vážně přemýšlel o vybudování prostoru, ve kterém by probíhaly schůzky, semináře a jiné prostředky a aktivity, které by pomohli lidem zůstat koncentrovaní a objasnili jim jejich cíle a úlohy — obecně jim pomoct podat nejlepší výkony — a zároveň poskytovat skvělé pracovní prostředí.
KANCELÁŘE BUDOUCNOSTI
2) Když jsem v polovině roku 2007 opouštěl po krátké návštěvě se svou ženou (která je Češka) Českou republiku, byl jsem s kamarádem na letišti a bavili jsme se o obchodních nápadech. Řekl něco jako" V kanceláři budoucnosti všichni jen vyjdou z bytu do pěkné kanceláře v okolí, ohlásí se a začnou pracovat. Spolupracovníci v kanceláři budou pracovat pro jiné společnosti z celého světa a tahle kancelář v blízkosti domova bude poskytovat veškerou infrastrukturu a prostředky, které každý potřebuje, k úspěšné práci.“
To mi připadalo jako předzvěst blízké budoucnosti, alespoň co se týče “znalostní ekonomiky,“ a skvělý obchodní nápad. Doplňovalo to můj dřívější nápad a bylo to podnikání, při kterém bych se cítil dobře, kdyby se dělalo správným způsobem. Má velký potenciál pro podporu udržitelnosti rozvoje (lidé mohou žít a pracovat lokálně, což by snížilo dojíždění, zahlcení dopravy a užití zdrojů, které k tomu patří). Pomáhá lidem k nejlepším výkonům, kterých by jinak nebyli schopni dosáhnout (důvod, proč jsem se vůbec začal zajímat o pracovní prostory) a zdálo se, že ten nápad má skvělý podnikatelský potenciál.
Už v tuhle dobu byly kavárny ve Spojených státech narvány lidmi, kteří zde trávili dny prací na notebooku. Vytvořit něco, co bylo přímo cíleno na tuto skupinu a poskytovalo lepší infrastrukturu pro produktivní/profesionální práci, se zdálo jako skvělý nápad. Pár dní po návratu do Spojených států jsem začal hledat podobné živnosti tohoto typu a narazil na Google a Wiki skupinu „Coworking“ (spolupráce) a uvědomil jsi, že ten nápad nebyl tak úplně nový. Bylo jen těžké ho objevit, pokud jste nevěděli co přesně hledat.
3) V roce 2008 jsme se s mojí ženou rozhodli, že se přestěhujeme zpátky do České republiky a já se rozhodl opustit akademický svět. V Praze není pro někoho s mými kvalifikacemi a jen průměrnou češtinou mnoho pracovních příležitostí. Těšil jsem se, že zkusím začít podnikat v tomto oboru a říkal jsem si, že je pro to Praha díky svému mezinárodnímu a metropolitnímu postavení ideálním místem.
Coworking se začal prosazovat ve světě, ale v tu dobu nebyly ještě žádné prostory v Praze a my věděli, že to je místo, kde chceme žít. Proto jsem se rozhodl to udělat a začal jsem vážně dělat průzkum a plánovat zde tento projekt.
Řekněte nám něco o sobě; co jste dělal dříve? A máte i jiné aktivity?
Od roku 1997 jsem se školil, nebo pracoval jako sociolog. Nejdřív jsem vystudoval Univerzitu v Chicagu (na katedře Psychologie a Výboru o lidském rozvoji). Poté jsem pracoval jako postgraduální pracovník v institutu Maxe Plancka pro lidský rozvoj, v centru pro adaptivní chování a poznání v Berlíně a pak v Northwesternské univerzitě v Chicagu na oddělení Psychologie poznání.
Studuji rozhodovací procesy a kulturní a poznávací faktory, které je ovlivňují. Stále se v této práci angažuji i se současnými projekty a prací na Northwesternské univerzitě. Také učím na katedře psychologie na University of New York v Praze.
ROBOT VE VESMÍRU
Jak dlouho trvalo od prvotního nápadu k samotné realizaci?
7 let od nápadu, 2 roky od rozhodnutí, že to je to, co chci dělat a jen pár měsíců od doby, co jsem se přestěhoval do Prahy a usadil se tu.
Co vlastně Locus je a kdo by ho mohl považovat za užitečný?
[Mnoho je doslovně převzato z webových stránek] Locus Workspace jsou sdílené kanceláře dle systému "coworking" založené s úmyslem poskytovat nejlepší ovzduší pro samostatné pracovníky.
Cíl je maximalizovat efektivitu a výkon členů v příjemném, profesionálním, klidném ovzduší podporující nejen pracovní výkon, ale i dobrý zážitek. Coworking, v doslovném překladu „spolu-práce“, vychází z osobního rozhodnutí lidí, kteří mohou pracovat téměř odkudkoliv, pracovat po boku dalších lidí a nezávisle na nich vykonávat svou běžnou práci. Členové Locusu jsou spolupracující a dobře informovaná společnost autorů, podnikatelů, nápaditých lidí z celého světa se společným cílem; úspěšně a nezávisle podnikat v Praze. Jedna z věcí, která je u Locusu odlišná od ostatních prostorů pro coworking je jeho důraz na mezinárodnost (v mnoha ohledech je Locus něco jako“Pražské/České integrační centrum“). Dále chce pomoci lidem, kteří chtějí bydlet a pracovat v Praze, začít úspěšně, rychle a dostupně pracovat v kolektivu. Stejně tak dovoluje Čechům pracovat v mezinárodním, anglicky hovořícím prostředí, ve kterém jsou talentovaní a chytří lidé z celého světa.
Nejpodivnější/nejlepší příhody, které se staly za dobu jeho existence?
Bohužel (nebo bohudík?) se žádné opravdu divné příhody nestaly. Zažili jsme mnoho hezkých chvil mimo pracovní dobu. Paintball, víkendový výlet na lodích, během kterého neustále pršelo, sbírání hub, noc ruských filmů, během které jsme pili kořeněnou vodku a ruské drinky. Jeden ze členů sestavil programovatelného robota, který se má vydat do vesmíru, což se nakonec možná umístí na vrcholu tohoto seznamu.
Jaké jsou vaše plány na příští rok?
Pokračovat v tom samém: učit a vést vesmír. Neustále hledat pro potencionální spolupráci lidi, které nápad o coworkingu zajímá, nebo jsou schopni poskytnout nějaké doplňkové služby.
Vaše oblíbené webové stránky?
TED.com
Chtěl byste ještě něco říct?
Nene.
www.locusworkspace.com
překlad: Kristian Smith