José González a PC Nackt (Warren Suicide) na jednom pódiu? To jsme museli vidět.

Po nadšenejch ohlasech se José González vydal na turné s The String Theory, pod taktovkou PC Nackta, podruhý. Zní to jako strašně dobrej nápad a samozřejmě marketingovej tahák. Blesk (heh) píše, že koncert předčil očekávání. Ale nám... Nám to zkrátka nepřišlo tak jednoznačný.

José, stejně jako třeba Sufjan Stevens, na technicky dokonalejch nahrávkách těží z intimity osamocenýho hlasu, kterýmu přes vešekerou tlumenost rozhodně neschází podmanivost. Osamělej vlk si s sebou ale přivezl velký těleso, který vyžaduje velkej prostor. A tak se člověk, kterej by v teoreticky ideálním případě měl sám sedět na barový stoličce uprostřed kruhovýho pódia LMB, utápí v záplavě doprovodnýho (byť famózního) orchestru. A stejně tak jeho hlas. 

A tak před našima očima vzniklo cosi jako superskupina, který překvapivě moc slušelo cokoliv svižnějšího. Proto byla škoda, že celej koncert, často vybízející aspoň k náznakům tance, byl koncipovanej na sezení. Za vydatnýho povzbuzování PC Nackta to ale v poslední třetině publikum vyřešilo po svým a zaběhlej pořádek konečně sabotovalo. Paní za náma plakala dojetím. Dopadlo to znamenitě.

Zvláštní zážitek. Po začátku, na kterej jsme nebyli připravení, se po pár rozpačitejch chvilkách všechno v dobrý obrátilo. Lahůdka pro lovce milejch překvapení.

/další fotky na FB/