Jazzoví veteráni Corea a Burton diktovali

Praha se na vlastní oči a uši přesvědčila, že staří jsou pořád dobří - tandem Chick Corea (piano) a Gary Burton (vibrafon) totiž s naprostým klidem předvedl, jak báječný jazz se ve státech pořád vaří. Profesionální jistota, chirurgická souhra, humorný nadhled jaksi samozřejmě patří k povinné výbavě těchto hráčských es, která spolupracovala s kdekým (namátkou: Miles Davis, Dave Holland, Herbie Hancock…)

I bez bicích to jde

Duo bez rytmiky je jak známo velmi ošemetná věc, do které se muzikanti neradi pouští. Hráči se totiž musí uskromnit, pracovat pokorněji a s větší rozvahou, trpělivě stavět od základů. Oba ale předvedli, že tuto disciplínu bravurně zvládají a že se rádi pomazlí nejen s písněmi vlastními, ale třeba i od A.C. Jobima, T. Monka, T. Damerona či Beatles. V závěru koncertu jsem sice měl už trochu potíž udržet pozornost (v současnosti asi spíš preferuji jednodušší, lidovější výrazivo), ale přídavěk v podobě evergreenu Blue Monk mi odlehčil.

Kde příště?

Chlad Kongresového centra mě spíše uspává, než vzrušuje, rád jsem kouzelníkům na dotek, ale takové asi bylo přání pořadatele. Kde jinde by Corea s Burtonem mohli hrát? Představuji si je kupříkladu v Jazz Docku, nebo na Bohemia Jazz Festu, kde lze publikum snáze zelektrizovat. Tak třeba někdy příště.