Jaroslav Rudiš: Poučení o životě? Nedělat třicet, ale tři krát třicet kliků.

Spisovatel Jaroslav Rudiš vydává v rámci akce Velký knižní čtvrtek novelu Národní třída.
 
V rámci akce Velký knižní čtvrtek vám 13. 6. vychází novela Národní třída. Jejím hrdinou je osamělý rváč, říkající si Vandam. Kdo to je?
Chlapík, který vypráví příběhy všech svých životních rvaček, bitev a proher. Vandam je úplně jiný typ hrdiny, než jací se doposud v mých knihách objevovali. Žádný posmutnělý pankáč a intoš, žádné romantické holky, které se trochu potácejí světem a nevědí, zda chodit s tímhle nebo s tímhle klukem. Tohle všechno už tady bylo. Tady ta rozervaná srdce skutečně bolí. Vandam dává čtenáři lekci, jak má cvičit, abych v tomhle podle něj krutým světě přežil. Jak se má prát. Nedělat denně třicet, ale tři krát třicet kliků.
 
A děláte je?
Ano. Ale jestli v tomhle světě přežiju, to nevím.
 
Proč se vlastně Vandam tolik pere?
S Vandamem se život a lidi nijak nemazlili a tak mu třeba párkrát někdo přerazil nos A on se se světem a lidmi taky nemazlí a občas taky někomu zlomí nos. A pak sleduje, jak ten chlápek jde k zemi jako ty dva baráky v New Yorku, jak říká. Tělo má samou jizvu a má celkem správný pocit, že svět se chvěje, že je ve velké nepohodě. Říká, že mír je jenom přestávka mezi válkama, že člověk musí být pořád nachystaný, až se to zase semele. A že on to možná může zvrátit, zachránit. Vandam má ale taky dojem, že ho ale nikdo moc neposlouchá a tak musí o to silněji všechny neustále poučovat o životě, jak říká tomu, když někoho zmlátí.
 
Kde se příběh odehrává?
V téhle rozeklané době na velkém sídlišti na okraji Prahy. Mezi paneláky, které vystavěl Vandamův táta a o které se Vandam stará. A také v nedalekém temném lese, který se chystá sídliště pohltit, až tnaše civilizace skončí. A také se odehrává v sídlištní hospodě Severka, kterou Vandam proměnil na malou pevnost a kde jako servírka pracuje holka jménem Lucka. Vandam se do ní svým velmi zvláštním způsobem zamiluje. Není divu, hodí se k sobě. Lucka je podobně omlácená životem jako on, také má na zápěstí jizvy. Takže to je taky milostný příběh dvou ztroskotanců.
 
Proč se vaše knížka vlastně jmenuje Národní třída?
Protože Vandam byl 17. listopadu 1989 na Národní třídě. A jak říká, byl to on, kdo dal jednou ranou ztuhlé dějiny světa do pohybu. Jen není jisté, co tam vlastně přesně dělal. Každopádně on určitě nepatří mezi ty, které by šlo označit za vítěze listopadové revoluce.
 
Brněnské Divadlo Feste loni Národní třídu zdramatizovalo. Jak se vám inscenace líbila?
Je to velmi silné a syrové představení, ve kterém jako Vandam exceluje Petr Bláha. A byla to skvělá spolupráce. Divadlo Feste je myslím jedno z nejzajímavějších divadel u nás. Jsou odvážní, nebo se experimentovat, nebojí se aktuálních politických témat, nebojí se provokovat. Když mě režisér Jiří Honzírek oslovil, zda bych pro ně něco nenapsal, nabídnul jsem mu Národní třídu. Text jsme pak společně zdramatizovali. A já psal dál a dál. A teď je na světě tahle novela.
 
Kniha vychází v rámci Velkého knižního čtvrtku. Co vy si osobně myslíte o takovéto akci?
Těší mě to. Je to dobrá šance, jak upozornit na zajímavé knihy a vůbec na literaturu jako takovou. A jsem rád, že se letos mezi vybranými tituly objeví také moje knížka.
 
Jaké jsou Vaše plány a co Vás čeká v nejbližší budoucnosti?
V Berlíně právě dopisujeme s kamarádem Martinem Behnkem scénář k filmové komedii Semtex Blues. Jestli všechno půjde dobře, tak by z toho do dvou let mohl být film. Je to příběh party mužů v krizi. Mají velké problémy sami se sebou a hlavně se ženami. Nerozumí jim, nerozumí emancipaci a vůbec jim tak nějak ujel vlak. Jsou na tom tak špatně, že sbírají zbraně na ještě horší časy, jak říkají.
 
Vandam by si s nimi asi rozuměl.
To ano. Všichni by si mohli dát na Severce pivo a pak se navzájem poučovat o životě.
 
// PROMO ROZHOVOR // LABYRINT, ČERVEN 2013
 
Jaroslav Rudiš (*1972)
Autor románů Nebe pod Berlínem, Grandhotel, Potichu a Konec punku v Helsinkách, které vyšly také v mnoha překladech v zahraničí. S Jaromírem 99 vytvořil úspěšnou komiksovou trilogii Alois Nebel. Za své knihy získal Cenu Jiřího Ortena a čtenářskou cenu Magnesia Litera. Je spoluautorem několika českých a německých rozhlasových a divadelních her i filmových scénářů. Žije mezi Českou republikou a Německem, píše česky a německy.
 
www.labyrint.net
www.rudis.cz