INI Gallery_PROSTOR
Jana Babincová: Jazyk
3. 10. 2013 - 31. 1. 2014
Fáze III: I Am Talking to You, 15.1.2014, 19.00
realizace: sound Jorge Boehringer, video Michaela Kuříková
host:fyzický básník Petr Váša
Jana Babincová pro PROSTOR INI Gallery připravila výstavně-situační trilogii navazující na témata, jež autorka ve své práci dlouhodobě sleduje: principy vizuálního kódování textu a zvuku, vztah statického obrazu a pohybů těla nebo jiných živých performance, přesahy geometrické abstrakce v aktuální formy současného umění. Ve většině svých realizací Babincová řadí rovinu samotné hudební skladby, tance nebo textových a dalších předloh do přípravné fáze, jejíž výsledkem je zpravidla výstava závěsných obrazů, site-specific maleb na podlaze či stěnách galerií a v poslední době i prostorových objektů, které předchozí „výzkumnou“ fázi už jen naznačují svou estetikou. V PROSTORU, který je svým charakterem i programovou linií nevýstavní, se Babincová rozhodla tyto stavební prvky zakomponovat do dílčích výstupů a zpřístupnit tak divákům své uvažování na více rovinách. Pro vernisážovou akci autorka přizvala dva hudebníky, kteří zpětně hudebně dešifrovali a intepretovali dvojici maleb založených na principech kódování zvuku. V průběhu výstavy se instalace dvakrát změní a jednotlivé akce budou rozkrývat další vrstvy principů, se kterými autorka pracuje: kódování jednoduchého slova v mnoha překladech do „mozaiky“ vizuálních sdělení a nakonec experimentální práce tematizující vztah pohyblivého obrazu a mluveného slova. Fáze III představuje audiovizuální instalaci, k jejíž realizaci si Jana Babincová přizvala sound designera Jorge Boehringera a intermediální umělkyni Michaelu Kuříkovou.
15.1.2014 I am Talking to You - obrazovo-zvuková instalace
Slovo PROSTOR symbolizuje naše dlouhodobé hledání alternativních cest k prezentaci současného umění, které přesahují tradiční galerijní formáty. Prostor je cokoli od ateliéru po symposion, od kuchyně po jeviště. Koncepčně chceme vycházet z aktuálního dění na umělecké scéně a formovat podle něho svá témata, nikoli snažit se formovat scénu podle vlastních témat. Prostor má být především živý, 'performativní' v širokém slova smyslu. Ať už jednotlivé projekty představí sled akcí, diskusí a prezentací, nebo právě vznikající vizuální experimenty, společným jmenovatelem je důraz na procesuální stránku spíše než na fyzický produkt. Prostor by měl být komunitní, měl by vycházet z užších okruhů lidí spřízněných určitým společným zájmem nebo činností, ale mít zároveň co nejširší oborové, společenské i geografické přesahy.