Jaký byl Koze v Roxy?

I když se na jeho booking prý čeká dlouho jak na placení U Vejvodů, Stefan Kozalla se konečně ukázal v Praze.

Prapůvodně článek hiphopový partičky Fischmob, víceméně paralelně ale taky vystupuje jako International Pony, Monaco Schranze a pod naším oblíbeným pseudonymem Adolf Noise. V podstatě má spoustu vlastní tvorby, ale nějak se zapsal především jako špičkovej remixér. Teda aspoň do tý doby, než už jako DJ Koze vydává v roce 2013 album Amygdala, kde mu sekunduje Caribou, Apparat a Matthew Dear. A my ještě dlouho po vydání točili tuhle nápaditou desku dokola a při nočních návratech s ní prudili sousedy. Pozdě v noci to totiž Amygdala umí nejlíp. 

Klasicky pozdě v noci (headlineři mívají vyhrazeno 01:00 - 03:00) jste se mohli (měli!) přijít o oprávněnosti dlouhý čekačky přesvědčit sami. Palmovo-kytková výzdoba nám vykouzlila instantní úsměv na ksichtě, stejně jako umírněnej počet zúčastněnejch, kterej vám umožnil získat drink na baru v rekordní lhůtě pod čtrnáct dní. Koze zní naživo samozřejmě jinak než na nahrávkách. I když si pořád hraje s polohama, na který nebudete v Roxy ve dvě ráno až tak zvyklí, amygdalí zasněnost dostává tanečnější drajv, kterej chvílema úplně převládá, až byste Adolfa sotva poznali. Obzvlášť, když se blíží třetí ranní, a všechno (včetně vaší špičky) graduje. Než se Koze nechá vystřídat, ještě publiku dopřeje pár minut toho nejautentičtějšího, co kdy vymyslel. Bez křeče, strašně samozřejmě, s košilí povlávající do rytmu. Silnější kusy zůstávají, nás ten fernet zmohl. Z nějakýho důvodu jeden z nás sotva slyší na levý ucho, ale ty zbejvající tři jsou náramně spoko. Jeden z nejlepších nekoncertů v Roxy za poslední dobu. 

/fb fotoalbum/