Jaké to bylo na #mbpfw? Vyroste někdy víkend módy?

MBPFW, celým honosným názvem Mercedes-Benz prague Fashion Weekend, je ambiciózní akce. Letos bude mít dvě instance, kromě této jarní víkendové se ještě chystá větší na podzim.
 
Nezbývá než doufat, že ta podzimní vyroste všemi směry. 
Muselo to dát hodně práce. Dům, kde se akce konala, byl honosný (Živnobanka, toho času nazývaná ZIBA - vysoké stropy a vykládané podlahy a stará kamna a mega schodiště). Po tom schodišti se v syčící frontě sunuli bloggeři a bloggerky a rádoby celebrity a předbíhali a strkali se, protože akce nabrala skluz a oni se asi báli, že o něco přijdou. Děvčata s elektronickým seznamem hostů byla naštěstí velice profi a tak už se dál nezdržovalo a mohli jsme se usadit na rozvrzané nízké lavičky a čekat, až se nauseózní hučení a červené světlo konečně změní v něco, co doprovodí show.
 
Koncept byl stejný jako v sobotu, tedy společné přehlídky více návrhářů a catwalk v podobě kříže, v jehož středu se vyjukaně zastavovali modelové, kteří se užuž hrozili střetnout. Spojení více návrhářů se jevilo jako z nouze ctnost, ale zároveň praktická věc, protože čekat na každou z těch pidikolekcí zvlášť by bylo děsné. Takhle jsme si v neděli odpoledne vyseděli jen jeden důlek, než začala spojená přehlídka Vladimíra Staňka, Lukáše Macháčka, Daniely Peškové a Mirky Horké.
 
Staněk se svou značkou Stinak šije výhradně pánské věci. Jeho kolekci dominovaly variace na košile - různě prostříhané a průsvitné. Název kolekce byl Searchingforlove a tak se objevovaly motivy rozpixelovaných srdíček a jakási úpěnlivě rozstříhaná sexualita. Nebylo to špatné, ale nějaká extratřída taky ne.
Macháček pro mě byl jednoznačně nejzajímavější. Hravé kabáty s všelijakými vrstvami a oviny a ovazy evokovaly Aragorna a jeho partu na vycházce, dotažený byl i makeup a vlasy (goticko-pán_prstenovský). Člověk by se do toho rád navlékl a vyrazil za nějakým dobrodružstvím, hraje si s nějakým dílcem límce. Taková temná, hravá ulice v kreativním pojetí - mělo to styl a šmrnc. Tohle ano.
Pešková... hm... nemalou část minikolekce tvořily nenositelné divnověci (pokud nepovažujete za nositelný oděv, který neumožňuje používat ruce). Ale zas proč nepojmout svěrací kazajku jako fashion věc, žejo. Působilo to jako studentská hříčka, studie toho, co se dá pověsit na lidské tělo, pokus o umění, výkřik z okna. Její fb napovídá, že umí i jiné kousky.
Horká nabídla bundy a overaly evokující sportovní oděvy ze sjezdovek, místy ze sjezdovek 80. let. Někdy docela kreativní, občas hyzdivé. Plusové body za několik způsobů využití tunelu na řasení v pase, který se proměňoval a dával kolekci jednotící pečeť. Na závěr člověka potěšíl pohled na opravdu hezký, elegantní modrý pánský kabát, který se prostě povedl a na kterém bylo dobře vidět, že autorka je řemeslně na výši.
 
Celkové dojmy? Organizátoři se snaží, web mají hezký, místo bylo půvabné, ale... vyznění je zatím rozpačité. Blbé lavice, ze kterých je prostě špatně vidět, pokud nejste v první řadě, což 2/3 lidí nebyly (pokud jste chtěli vidět, museli jste si stoupnout, což ve třetí řadě nikomu neva, ale co ta druhá, eh). Před a po přehlídkách se nic neděje, kromě toho, že se pár bloggerů vzájemně vycvaká a pochválí. 
Pokud nejste přímo součástí českého módního rybníčku, takže netrávíte mládí oňucháváním se s fashion lidičkami, které za rohem pomluvíte, moc si neužijete. Jestliže máte prostě jen zájem a zvídavost, protože oblečení může být přece zajímavá a kreativní hra, asi vás letošní jarní víkend v "zivnobance" neuspokojil, sorry. Někdo to říct musí.