Jak mě (ne)okradli

Šmejdi, chtěli mně okrást!

přesně tuhle větu jsem v duchu pronesla, když automat na občerstvení spokl moje poslední peníze. ten den jsem si byla vyzvednout knížky v knihovně. trošku se začetla ve studovně a ejhle. za půl hodinky mám být na preventivní prohlídce u doktorky.

musím se najíst. když nedodržuji svůj pravidelný rytmus, jsem podrážděná. aha, je tady automat na jídlo. to je skvělý - na jídlo cestou se totiž už zastavit nestihnu. vítězí volba koupit si bagetu a schroupat jí cestou na metro. vházím tedy poslední své drobné do automatu, volím kód u sýrové bagety. a najednou cvak,
automat se zasekne. mačkám tlačítko pro vrácení peněz. nic se neděje.

sakra! jsem nervózní z hladu i z faktu, že s sebou nemám platební kartu a tohle jsou moje poslední peníze, co mám u sebe. 
kreténi! pomyslím si na adresu společnosti vlastnící automat. přiznávám, že se mi do automatu chce i kopnout. pak si ale vzpomenu, že podobnou příhodu zažila moje kamarádka verča.
povídala mi, jak na každém automatu je telefonní číslo, kam se dá zavolat v případě poruchy automatu.

nadechnu se a hledám na automatu číslo zákaznické linky.
při tom, jak si prohlížím automat důkladně. narazím na informaci, že automat nepřijímá 50korunové mince. aha, to je důvod té chyby. já si nepřečetla návod a automat mojí pajdu kvůli tomu zblajznul a tvářil se, jako kdybych do něj žádný obnos nevložila.
vytáčím číslo pro poruchy automatu. telefon zvedne moc příjemný pán. omlouvá se mi, že instrukce s vhazováním peněz nenapsali přesně.

dál mi nabízí možnosti, jak situaci vyřešit. buď, že na místo pošle ihned technika a ten mi zaseklou padesátikorunu vydá. tuto možnost odmítám, čas mne tlačí a já mám být za chvíli u doktorky.
druhou možností je, že technik přijede později, prošetří závadu a peníze mi pošlou buď na bankovní účet nebo poštovní poukázkou.
jak jsem nervózní z hladu, nepamatuju si číslo účtu. volím tedy druhou možnost.

ani ne za týden mi přijde dopis, ve kterém je nalepená má automatem spolknutá padesátikoruna spolu s omluvným textem. přijde mi to dost originální. chci tím říct asi tohle. když vás automat - ať už na jídlo, parkování, dosaďte si cokoliv “oblafne”, zkuste se předtím, než začnete nadávat, nadechnout a podívat se na možnost, jak situaci konstruktivně vyřešit. mile vás pak překvapí, že nežijeme ve světě plném nespravedlnosti, nýbrž ve světě, kde občas dojde k chybě, avšak druhá strana je otevřená jí s vámi vyřešit.