Jak kvalitně žijeme? Diskutujte

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila letošní výsledky průzkumu kvality života v členských zemích.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) funguje od roku 1961 a sdružuje 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě. Do horních řádků řebříčku patří Austrálie, Dánsko, Norsko, Rakousko a Nizozemsko, ve spodní části pak najdeme Mexiko, Turecko a Slovensko. Členským státům poskytuje OECD prostředí, ve kterém mohou vlády vzájemně porovnávat své zkušenosti a společně hledat řešení řady globálních ekonomických, sociálních a environmentálních otázek. Organizace OECD také aktivně bojuje proti korupci a spamu. Česká republika do OECD vstoupila v roce 1995, Izrael v až v roce 2000 a Rusko na své přijetí zatím stále čeká (kupodivu).

OECD je také známá jako jedna z nejlepších statistických agentur, jelikož publikuje velmi zajímavé průzkumy s množstvím informací a širokým zaměřením. Na stránkách organizace (http://www.oecdbetterlifeindex.org ) nyní můžeme porovnat úroveň života v členských státech. Státy jsou rozdělené podle kategorié: vzdělání, lékařská péče, bydlení, sociální podpora, bezpečnost, pracovní příležitosti a příjmy, prostředí, vyváženost práce a odpočinku a obecná spokojenost s vlastním životem.

Pro zajímavost si zkuste na webu OECD porovnat například Českou republiku a Izrael. V položkách bezpečnosti, trhu práce a množství volného času vítězí jednoznačně Česko. V příjmech a zdravotnictví má sice navrh Izrael, ale s bezpečností a pracovní dobou je to radikálně slabší. Není divu: trh práce je malý a konkurence vysoká, ceny stále rostou, o trvalém nebezpečí nemluvě.

Nejzajímavějším parametrem je však subjektivní spokojenost s vlastním životem: v Čechách je mimořádně nízká, přitom nás zatím nesúžují války, neustálá hrozba terorismu, příšerná horka ani pocit neprodyšné uzavřenosti mezi nepřátelskými státy. Přesto vykazují Izraelci mnohem vyšší spokojenost, ačkoli co do stěžování a nadávání se Izraelci Čechům vyrovnají, ba je dokonce předčí.

Jak se vlastně měří spokojenost se životem? Podle OECD je to subjektivní hodnocení vlastní spokojenosti s příjmy, prostředím, v němž žijeme, vzděláním a sociálním zázemím, které máme. Respondenti výzkumu měli hodnotit všechny tyto kategorie jedním číslem na škále od nuly do desítky a průměrný výsledek napříč členskými státy je 6,7. V Čechách je průměr 6,2 (trochu podprůměrné, ale na otázku, zda během dne zažijí více pozitivních než negativních zážitků odpovědělo kladně až 62% dotázaných). Čím to však je, že u nás, tedy v zemi politického i ekonomického klidu, mírného klimatu a ideální středoevroské polohy se lidé cítí méně spokojeni, než v horkém a válkami i vnitřnimi nepokoji súžované klaustrofobní blízkovýchodní zemičce?

Toto je námět na diskuzi. Proč si myslíte, že jsou výsledky tohoto průzkumu tak nevyvážené? Znamená to, že Češi jsou ambicióznější a nespokojenost je katalyzátorem vývoje a růstu? Nebo je snad za tím pověstný židovský humor a ironie, Izraelcům tolik vlastní? Dá se spokojenost národa zvyšovat na vládní úrovni?

A co děláte vy pro zlepšení vlastního prožitku každodenního života? Diskutujte tady!