Jak dobře znáte svoje Superstar?

Tvar těchhle adidasek zná každý. Začínaly jako prostá sportovní obuv, přitom dnes se po celém světě těší postavení klasických bot do města. V průběhu čtyř desetiletí se teniskám Superstar podařilo zachovat si autenticitu a vyhnout se obvyklému cyklu vzestupů a propadů módních trendů. Připište to jejich bezvadnému sportovnímu rodokmenu, anebo čistotě jejich nadčasového tvaru – ať tak, či onak, Superstar tu budou ještě dlouho.
 
Adi Dassler od počátků vyráběl adidasky z touhy vyrobit boty určené sportovcům na míru a jak tři proužky expandovaly na americký trh, na scénu vstoupily speciální boty pro basketbalisty. Superstar se do distribuce dostaly na sklonku roku 1969, i když jejich dějiny se oficiálně píší až od roku 1970. Při svém debutu byly pokládány za sportovní boty do náročných podmínek. Chránily Achillovu šlachu, neklouzaly a vyztužená gumová špička dokázala vstřebat jakýkoli náraz. V polovině sedmdesátých let Superstar nosilo kolem 75 % profesionálů v americké první lize, jenže později se čím dál silnější a dynamičtější sportovci přesunuli k okázalejší obuvi. Podle teorie přirozeného výběru by Superstar měly postupně odejít do důchodu, ovšem jejich dějiny se teprve začínaly psát.
 
Na konci sedmdesátých let začala rodící se hip-hopová scéna v New Yorku tíhnout k adidaskám, a to díky jejich syrové estetice a odolnosti při breakdance. Zásadnější ovšem bylo, že se adidas těšil velké prestiži. Exotická nadpozemskost evropské sportovní značky rezonovala víc než srovnatelné americké alternativy. Na východním pobřeží USA si ikony této éry vzaly Superstar za své a propůjčily jim image, který si značka adidas nikdy nepředstavovala.
 
Když rapová kapela Run-DMC začala vystupovat se zlatými řetězy a rozšněrovanými Superstar, vytvořila pro rap autentický dress code. Právě kluci z Run-DMC zažehli šílenství po třech proužkách a Superstar. Na své komerčně úspěšné elpíčko Raising Hell přidali písničku „My Adidas“ a při proslulém koncertu v Madison Square Garden zase vyzvali fanoušky, ať zvednou svoje Superstar do vzduchu.
 
Po prudkém rozmachu streetové módy na západním pobřeží byly v Kalifornii Superstar pozoruhodně pořád všudypřítomné coby symbol ležérně cool a prestižního životního stylu. V Tokiu se sbíraly se stejným nadšením, s nímž se otaku věnují manze a anime. Jen co se Superstar přestaly vyrábět ve Francii, staly se objet d’art. DJové, skejťáci i významní módní novináři pátrali po francouzských modelech Superstar, zvlášť těch v černé kůži s bílou špičkou.
 
S vývojem flip triků u skateboardingu povstali noví kultovní hrdinové, a když legendární Mark Gonzales podepsal smlouvu s týmem adidas, legitimizoval tak spojení adidasek se skejtovou kulturou. I na konci devadesátých let zůstávala aura bot Superstar pořád silná. A to, že boty ze sedmdesátých let úspěšně přešly do nového tisíciletí, svědčí o jejich mimořádnosti.
 
Na osud Superstar na začátku nového tisíciletí měly zásadní dopad nové spolupráce při vývoji produktů. Například NIGO, klíčový člen tokijského streetwearového hnutí Urahara, chápal sílu adidasek Superstar dávno předtím, než vyrukoval se svou ikonickou značkou. O tom svědčí jeho první vlastní verze Superstar pod jménem SUPER APE STAR. NIGO dobře věděl, co je na té botě skvělé, chytře využil původní chromové kůže z roku 1970 a do složení gumy přidal vanilkový odstín, aby reprodukoval zažloutlý efekt retro páru bot.
 
Při příležitosti 35. narozenin bot Superstar byl zahájen ambiciózní program 35 let = 35 párů bot ve spolupráci s dalšími umělci. S úderem půlnoci 2005 se začala prodávat kolekce Consortium, průkopnická kombinace adidas se špičkovými designéry, kteří dostali příležitost přetvořit si Superstar k obrazu svému. Bylo logické, že verzi číslo jedna musí navrhnout sám Adi Dassler. O náležité finále se postaral ručně zpracovaný bílý model z přepychové kůže včetně špičky i podrážky.
 
Všechno se pohybuje v kruzích a i s desítkami různých variací na boty Superstar, bezpočtem zemí původu a spoustou projektů, které za ta léta uzřely světlo světa, zbývá ještě vyprávět tisíc příběhů o botách Superstar. Zásadní dopad, jaký může mít jedna jednoduchá bota na několik generací, je prostě neuvěřitelný. Ať žijí Superstar!