Zapomeňte na tištěný hudební časopisy, zapomeňte na domácí hudební servery! Místem, kde dochází k maximálně aktuální reflexi soudobýho hudebního dění jsou blogy (samozřejmě krom fb, když ovšem víte co, nebo koho sledovat). Tahle živá a neustále se proměňující internetová subkultura je tím nejlepším zdrojem hudebních novinek stejně jako trendsetterem a zrcadlem doby, kdy je aktuálnost a validita informací prakticky přímo úměrná rychlosti vašeho připojení a schopnosti umně zadávat klíčový slova.
Doby, kdy se sláva hudebních interpretů počítala na roky, nedej bože desetiletí, jsou nenávratně pryč. Teď jde o týdny, v lepším případě měsíce. Stačí tak chvilka nepozornosti, abyste propásli muziku, která zrovna do vašich uší sedne jak p*del na hrnec. Na druhou stranu vás ale ona chvilka nepozornosti může taky ušetřit spousty bullshitu, kterým se postmoderní informační kanály, tedy i hudební blogy, jen hemží. Jinými slovy - jako u všeho je to o tom vědět, kam jít, jaký zdroje sledovat, po čem šáhnout. A od toho jsme tu - ve vší skromnosti - my. Aniž bychom vás chtěli podceňovat, moc dobře víme, o kolik jednodušší je dostat prověřenej a na vlastní kůži odzkoušenej guide, než ty mrtě často dost obskurních linků proklikávat na vlastní pěst a končit nad ránem se slzícíma očima a třeštící hlavou plnou fragmentů beztvarýho čehosi a prostou validního záchytnýho bodu.
Trocha teorie
Co je blog jako takovej, předpokládám, všichni víte, a pokud náhodou ne, poptejte se třeba Wikipedie. Zasekávat se na bazální teorii by byla v tomhle případě ztráta času. Pojďme tedy k věci.
Samotný hudební blogy si ve výsledku můžeme hodně zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny. Samozřejmě existujou mraky těch, který v sobě spojujou oboje, ale teď nám jde spíš o primitivní systematizaci. V první pomyslný škatuli jsou blogy, který s větší či menší frekvencí chrlí linky na (povětšinou) nelegální downloady aktuálních stejně jako raritních a jinak obskurních releasů, přičemž v tom lepším případě se jejich tvůrci obtěžují s alespoň orientační žánrovou specifikací, odkazem na myspace kapely, nebo příjemnym bonusem v podobě vloženýho klipu nebo kraťounkýho upřesňujícího textu. Skupina číslo dvě si naopak - alespoň z valný většiny - s nelegálníma downloadama napřímo špinit ruce moc nechce a sází hlavně na text často notně zaníceně glosující aktuální dění na hudební scéně (teď třeba dost frčí různý ohlasy na Beatles na iTunes) nechybí ale samozřejmě i různý dojmologie od více či méně zdařilých recenzí, reportů či úvah, až po nesoudný ódy na hudební oblíbence toho kterýho blogera.
Než se ale začneme blíž věnovat těmhle dvěma rámcovejm kategoriím, nebudu vám zatajovat, že existuje určitá forma zjednodušení ve formě agregátů nebo chcete-li sběrnic informací z jednotlivejch hudebních blogů. Tím - nejen podle mýho názoru - nejzásadnějším je určitě The Hype Machine. Tenhle web s víc než příznačnym názvem chrlí denně doslova tuny odkazů na nejzajímavější muziku napříč sítí a pokud toužíte bejt up-to-date a ohromovat svý známý čerstvou a zajímavou muzikou, měl by pro vás bejt naprostou samozřejmostí. Z dalších agregátů nabízejících čerstvý info stejně jako free downloady se pak určitě vyplatí sledovat Totally Fuzzy, Elbows a RCRD LBL. Nebyl by to world wide web, kdyby neexistovaly i další, ale tehhle kvartet by vám měl minimálně pro začátek bohatě stačit...
A teď praxe...
Pseudo rozdělení máme za sebou, takže se můžeme obšírnějš pustit do oněch dvou výše zmíněnejch kategorií. Už ze svý podstaty je logicky mnohem problémovější číslo jedna. Postovat v době vrcholící krize hudebního byznysu linky na nelegální downloady je věc značně kontroverzní, drzá a názory na tyhle praktiky se mezi sebou bijou jak důchodci o poslední flákotu zlevněnýho masa. Já si v tomhle případě neodpustím špetku alibismu, když budu tvrdit, že doba už je prostě taková a vy buď berte nebo nechte bejt. Ostatně když se stažená muzika bude líbit, koupit originál si můžete vždycky a aspoň už budete vědět, do čeho jdete. Pokud se na tomhle shodnem, nastal čas dát vám pár konkrétních tipů.
Chcete-li sosat ilegálně
Jedním z kontinuálně nejnabitějších a nejaktuálnějších blogů je Nodata.tv. Pod trošku si protiřečícím heslem "Share it, spread it and support it" tady najdete kvalitní ripy kvalitní muziky od více i méně (nebo zatim ještě vůbec) profláklejch jmen a navíc nejsou postovaný releasy nijak striktně žánrově vymezený. Jsou tu tak věci od lo-fi folku, přes psychadelii až po electropop nebo grime, přičemž obecně platí, že správci tohohle blogu maj´minimálně zajímavej vkus, takže na Rihanny a Justiny Biebery tady fakt nenarazíte. Odmyslíme-li si pro někoho kontraproduktivní nadbytek a tím pádem nutnost filtrovat, má tenhle blog jedinej problém - v porovnání s ostatníma jemu podobnejma čelí velice často naprosto pochopitelný snaze o eliminaci, problémům s hostingem atd. atp. Obvykle je ale otázka několika dnů, maximálně týdnů, než se všechno vrátí do zajetejch kolejí.
Pro ty, kdo jsou přeci jen trošku víc na mainstream a netouží po tom si aspoň jednou do tejdne objevit něco novýho, by měl bejt víc než vhodným zdrojem web New Album Releases, kde najdete všechny ty masovější záležitosti, který v tom kterým žánru zrovna frčí stejně jako různý rarity a kompilace od provařenejch jmen. Minimálně místy je to tak docela nuda a šeď, ale i tak to může být jeden z důležitejch zdrojů.
Mezi další mnou oblíbený pak patří určitě Nočná hudba, která servíruje především "klidnější" záležitosti alá nujazz, ambient, chillout, downtempo, ale objevujou se tu i zajímavý živáky např. z trenčínský Pohody. Jestli byste si taky rádi něco málo přečetli o tý který kapele, kterou zrovna hodláte obložit ilegálním stažením jejich alba, mohl by se vám zamlouvat česky psanej blog Be Independent!, kterej vcelku pečlivě sleduje soudobý alternativní trendy a krom linků a textu nabízí taky polopatickou nápovědu v podobě "bude se vám líbit, pokud máte rádi". Podle podobnýho mustru, jen v angličtině a bez "nápovědy" pak funguje třeba Magiska, kde komentáře píše víc různě žánrově vymezenejch lidí a i ponuka je tím pádem širší.
Nabídka se ale samozřejmě všelijak dubluje a i samotný blogy jsou mezi sebou různě provázaný, takže - jak to tak v zj. undergroundový internetový kultuře bejvá - jeden zajímavej blog vás často přivede na x dalších. Stejně tak platí, že vedle výše zmíněnejch multižánrovejch, který mě osobně vyhovujou víc, najdete i blogy striktně zaměřený na konkrétní škatuli. Zajímavý tipy na ty alternativnějc laděný najdete např. na last.fm fóru A2. Jen předesílám, že už je staršího data vydání, a tak vám nikdo nemůže zaručit, že všechny uvedený linky budou funkční. Však víte, jak to chodí...
Informace nad data
Minimálně v tomhle stadiu nemá úplně cenu vás zahlcovat dalšíma x linkama, takže navrhuju plynulej přechod ke skupině číslo dvě aneb tomu nejzajímavějšímu na konec. Tvoří ji nadšenci stejně jako etablovaní hudební novináři nebo samotní muzikanti, kterejm blog slouží jako místo, kde můžou prezentovat svý názory a tipy bez ohledu na jakejkoli diktát shůry. V ideálním případě se tady tak bez zbytečnejch vytáček a nutnosti filtrovat maskovaný pr kecy dozvíte, co je aktuálně in, co je lepší velkou oklikou obejít a řada blogerů samozřejmě nabízí i hodně zajímavý články na různý témata související s hudbou jako takovou.
Z domova
Z domácích luhů a hájů byste si určitě měli hodit do RSSka Karl Muzzik Lab Karla Veselýho, což je člověk, kterej má obrovskej přehled, poslouchá zajímavou muziku a navíc umí jít skutečně do hloubky. Ostatně fakt, že píše na Aktuálně.cz, do A2 a řady dalších zajímavejch médií, napovídá mnohé.
Dalším česky psanym zdrojem, kterej se vyplatí sledovat, je Newmusic. Web balancující někde mezi hudebním magazínem a blogem sbírá body především svou aktuálností srovnatelnou s fresh informačníma zdrojema mimo zdejší píseček. Obsah tvoří vtipný "recenze" v britskym stylu, pravidelný info o novejch deskách zajímavejch jmen, zbrusu nový klipy, streamy všelijakejch mixů, přehled must see koncertů nebo odkazy na free downloady. Jinými slovy - všechno důležitý na jednom místě.
Mezi zajímavý domácí blogy pak patří i ten, kterej píše (zj. v angličtině) Martin Přikryl aka Destroyer z The Prostitutes a tichou vzpomínku musíme věnovat Tucznakovi, jehož příspěvky bavili nejednoho člena redakce Protišedi.
A ze světa
Na úplnej závěr nemůže samozřejmě chybět pár tipů na oblíbený zahraniční blogy, který si logicky počtete ale jen v případě, že jste ve škole úplně neignorovali hodiny angličtiny. K prakticky čistokrevnejm textovejm blogům patří No Rock And Roll Fun, kterej už od roku 2001 - jak říká Jana "ostře a chytře" - komentuje dění na světový hudební scéně, a to od Usherových rad Justinu Bieberovi až třeba po rentabilitu Spotify.
Naopak především poslechovou a video záležitostí je Bigstereo, kterym jistě vezmou zavděk hlavně fanoušci indie dance scény nebo party rapu. Ostatně ne nadarmo tenhle blog pečlivě sleduje nejeden z uznávanejch klubovejch DJs, o hipsterech závislejch na svý porci ještě teplejch tracků ani nemluvě.
Nejčerstvější novinky hrdě hlásající svou příslušnost k pop-punku, elektronice a dance music pak hledejte na IHEARTCOMIX!. Web fungující už od roku 2003 disponuje i svým vlastním labelem a mezi příznivci zmíněnejch žánrů se těší takřka statutu orákula.
A když už jsme u těch klišé přirovnání, nemůžu si odpustit ani "Meccu" alternativní a indie scény a zároveň jedny z nejstarších hudebních blogů vůbec, kterými jsou v roce 2001 založenej Buzzgrinder a Stereogum fungující od ledna 2002.
Pokud vás nezajímá pouze muzika ale i umění nebo noční život hipsterů a chcete mít všechno rychle a stručně na jednom místě, přidejte si do záložek taky The Culture Of Me, jehož minimalistickej design vám dá za asistence přehledně dělenejch rubrik polopatickej návod how to be übercool.
Pro tuhle chvíli jsme u konce. Netvrdim, že jsem pokryl naprosto všechno, nicméně stojim si za tim, že chcete-li bejt v obraze, uvedený blogy vám k tomu pomůžou a ve většině případů rozšíří váš záběr o spoustu zajímavý a dosud nepoznaný muziky, zvlášť v době, kdy se trendy střídaj jak ponožky a jeden má co dělat, aby to všechno stíhal. Každopándě výtky, komenty a jakýkoli další reakce, jsou samo sebou vítaný, takže hurá do mě...