Aniž by má babička znala Coleův text z jeho alba Halucinace ze třetího patra, zdá se na něj být vesmírně napojena.
Při každodením venčení pejsků na Jiřího z Poděbrad psíci konali svou potřebu a stará paní o holi, šourajíc se poctivě s pytlíkem v ruce, uklidila exkrementy.
Ve stejný moment, kdy se jednomu pejskovi chtělo znovu vykonat potřebu, přichází na scénu rameno moci. Mezitím se babi při zjištění, že již nemá druhý pytlík, rozhodla bobeček zanechat svému osudu. Ale to se spletla. Zabránila jí v tom policejní síla a rozkazem poslala chromou dámu na desetiminutový pochod ke koši a zpět pro další pytlíček. Nemusím vám asi nějak sáhodlouze vysvětlovat, co se babi honilo v hlavě.
Neúnavný strážce veřejného pořádku neměl nic lepšího na práci, než celé akci jen přihlížet, a to se mu nevyplatilo. Po vyzvednutí drobného hovínka a uložení do sáčku si dáma dala záležet a smotala balíček v úhlednou roličku se slovy, zda je vše podle představ vykonavatele. Strážník se oboří znovu a pokárá stařenu, ať není drzá, jinak že prý vyfasuje pětikilo, načež se otáčí k odchodu. V ten moment na bábu koukne dokořán otevřená policistova buzertaška. ...tumáš !!
Nasmáli jsme se doma moc a nasmáli se všichni, kdo tuto historku vyslechli, rozhodl jsem se proto se i s vámi podělit o tuto malou radost. Máte snad něco proti??