Občanské sdružení Johan se rozhodlo najít nejkrásnější obraz, toto nám napsali organizátoři:
Krása je slovo. Krása potřebuje úžas, umění podivovat se. Krása je také iluze.
Všichni máme nějaké povědomí o tom, co je to krása, ale každý si ji představujeme jinak, prožíváme ji jinak. Je tedy možné porovnat krásu? Zvolit nejkrásnější obraz? Jaké má parametry?
Projekt s názvem Nejkrásnější obraz občanského sdružení JOHAN se právě tímto tématem zabývá. Zajímá nás obraz ve vztahu k člověku. Zajímá nás, čím se obklopujeme. Zajímají nás obraz a jeho schopnost vyprávět příběh, zprostředkovávat informace o světě a nás samých. Proto hledáme především člověka a jím zvolený nejkrásnější obraz a příběh, který tuto volbu blíže vysvětluje. Co se nám líbí a proč? Má obraz smysl sám o sobě nebo jej dotváří až osoba diváka (jeho vnímatele)? Může zvolený obraz vypovědět něco o nás samých? Britský teoretik a historik umění Ernst Gombrich ve své knize Umění a iluze definoval obraz jako „rovnou barevnou plochu, která připouští jakýkoli počet čtení, včetně toho správného“ (Gombrich podle Třeštík, 2011: 16). Pojďme tedy žasnout, nechme se unést krásou a pokusme se v obrazech číst jak se nám zlíbí. Tak jako Jaroslava, která svůj „nejkrásnější“ obraz okomentovala slovy: „Tento obraz je mým nejmilejším, protože v sobě ukrývá příběh. Záleží jen na mé fantazii, co si zrovna představím. Vidíte, je tam malá postavička, která se běží schovat před větrem a prudkým deštěm, asi do toho hradu. Možná jde někoho navštívit, možná je to její domov.“
Některé obrazy zase vyvolávají vzpomínky. Pan Rudolf z Rokycan (82 let) popsal svůj nejkrásnější obraz velmi emotivně. Byla to jedna z prvních věcí vůbec, kterou si pořídil se svou novomanželkou do společné domácnosti.
Ovšem obraz může být i bez rámu. Pak úlohu rámce na sebe vezme třeba zeď. Tak jako doma u Veroniky (26 let), která svou volbu nadšeně popisuje: „Tenhle je z Benátek. Jo, a tady je Hotel Grand v Prištině – je to jako pohlednice ze 70. let. Harrogate. Tenhle je od Lenky z Budapešti. Ještě Chagallův Žid a la Chagallova vitráž z Durhamu. Hockney. Wakefield. Oxfam. Vypínač. Trocha Jurkoviče. Malůvky od Kláry z Paříže. Ošahaný plzeňský andělíček. Blake a jeho Jeruzalém. Je to obraz (nebo odraz?) můj a náš. Vzpomínky, podněty, radost i dohady. A pořád se mění, tak jako já a tak jako my."
Obrazy mají co říct... Podělte se s námi o příběhy Vašich obrazů, o to, jaký obraz je pro vás ten nejkrásnější. Zašlete nám Vaši fotografii s „NEJ“ obrazem, který visí u Vás doma. Připojte krátký příběh, proč je právě tento umělecký kousek pro vás důležitý a jaký k němu máte vztah? Cílem projektu je vytvořit publikaci, výstavu a umožnit všem zapojeným účastníkům společně se setkat, sdílet své dojmy a diskutovat nad obrazy.
Svoje fotografie s osobními příběhy, Vaším jménem, věkem, povoláním, místem bydliště a kontaktem zasílejte na: simicova.h@seznam.cz nebo Pstepanova@seznam.cz. Případně poštou na JOHAN, o.s., Havířská 11, Plzeň, 30100. Více na www.artbuffe.cz. Těšíme se a předem děkujeme!