Share |

Handle with care and criticism

foto: pořadatel akce

HANDLE WITH CARE AND CRITICISM
Matěj Al-Ali, Petr Dub, Tomáš Moravec
Vernisáž: 29. 4. 2014 v 19:00
Výstava potrvá do: 13. 6. 2014
Otevřeno: St, So, Ne, 14:00 – 19:00
 
Prostor pro aktuální umění Prádelna Bohnice představuje autorský projekt Matěje Al-Aliho, Petra Duba a Tomáše Moravce s názvem Handle with care and criticism. Ten navazuje na společnou realizaci projektu Stezka odvahy, vymezující se vůči problematice příměstského růstu českých satelitních měst. Předmětem aktuální výstavy autorů je snaha o zachycení konfliktu mezi různými funkcemi architektury a symbolismy v současné domácí architektuře.
 
Výstava zkoumá vnímání veřejného prostoru jako pole formovaného různými socioekonomickými zájmy – snahou o zvyšování efektivity realitního trhu, vyjadřování společenské prestiže skrze architektonické produkty, ale současněi coby oblast podléhající běžným provozním podmínkám stavitelství. Autoři v sérii videoinstalací a objektů intuitivně rozkrývají vrstvy mezi motivy současné developerské výstavby a virtuálními modely budoucích staveb. Citlivým, ale stále kritickým způsobem upozorňují na konflikty spojené s našimi představami o ideálním životě v architektuře s definitivně novou a perfektní tváří. Všední celospolečenská realita v jejich podání ovšem vyznívá především jako soubor konstantních stavitelských provizorií.
 
Ústředním znakem zkoumaného problému se pro autory stává symbol tradičního obelisku, na kterém lze optimálně demonstrovat rozpory mezi společenskou zakázkou a jeho reálnou architektonickou (ne)funkčností. Tvarovou formu původního egyptského sloupu ukončenou pyramidonem nalezneme ve formě monumentu prakticky na každém kontinentu. Jeho přítomnosti nakonec neuniklo ani druhé nádvoří Pražského hradu. V prostranství národní architektonické dominanty můžeme pozorovat modernistické použití momentu symbolické piety, které ovšem nebylo realizováno za využití nově hledané a nalézané architektonické prostředky, nýbrž skrzehistorizující artefakt, připomínající více demonstraci záboru či značkování určitého. Z perspektivy autorů je obelisk historicky dobrým příkladem situace , kdy se z architektury stává nosič vyprázdněných informací – nejen v estetickém slova smyslu, ale především ve smyslu hledání odpovědné funkce soudobé architektury.
 
Diskutovaný model formálního vyčerpání autoři předvádějí za využití vlastního optického rámce, vždy s pečlivě volenou středovou kompozicí. Série videí zachycuje obrysy již neexistujících domů, hradní stráže demonstrující svou činností symbolická očekávání či orla, který nelétá, ad. Realita s virtualitou se v podání autorů objevují jako prospekty bez reálného měřítka a vize, bez možnosti definitivního naplnění. Organizace veřejných prostranství je ve výstavě prezentována skrze fragmenty tranzitních prostor, které obvykle během civilního pohybu městem vnímáme jako jednotky různých funkcí, nikoli coby součásti širšího sociálního uspořádání.
 
Al-Ali, Dub a Moravec ve svém posledním projektu dokládají, že síla kapitálu často vytváří arteficiální, zchromlé produkty, vznikající na základě společenské poptávky určené k uspokojení různých psychologických potřeb. Podobně jako v předchozích společných projektech se autoři od spoluodpovědnosti za tento stav nedistancují, ale aktivně se k němu hlásí. Otázkou pro ně zůstává, jak se vyrovnat se stavem, kdy se z architektonických monumentů staly vyprázdněné instrumenty, přičemž tento model dotazování lze pochopitelně velmi snadno překlopit na prověřování podmínek provozu současného umění.
 
Participace na předkládaném projektu zakládá na několikaleté spolupráci Matěje Al-Aliho s Tomášem Moravcem, které doplňuje Petr Dub. Společné setkávání trojice začalo v rámci národní ceny EXIT v roce 2009 v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem a o rok později v berlínském Kunstraum Kreuzberg/Bethanien. K dnešnímu datu autory spojuje hned několik autorských výstav Ohlasy entropie (Galerie kritiků, Praha, 2011), kontextuální projekt 17 bodů v rámci skupinové výstavy Konečně spolu (Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem, 2011) či Open Call (Galerie Weltecho, Chemnitz, DE, 2013).
 
Pro formování společné participace se stala klíčovou realizace permanentní instalace s názvem Stezka Odvahy, jež reflektuje mechanismy formování současné suburbánní krajiny (Projekt CULBURB, Psáry-Dolní Jirčany, 2012). Na projekt ostatně volně navazuje i aktuální výstava Handle with care and criticism v Prostoru pro současné umění Prádelna Bohnice a projekt Panic Room, jež bude představen v červenci 2014 v Karlin Studios. Autorské uskupení je ovšem i nadále založeno více na ideové spřízněnosti ve vybraných uměleckých tématech, nežli na formální podobnosti autorských přístupů. Reakční pole autorů zahrnuje dočasné prostorové instalace, mechanismy vychylující běžnou pohledovou perspektivu diváka, materiálové objekty s vlastní narací, nebo znejišťující architektonické zásahy.
 
Prádelna Bohnice je multifunkční prostor, který vznikl v budově bývalé prádelny v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Prostor je zaměřený na aktuální formy vizuálního a živého umění, umožňující konfrontaci názorů a přístupů současných umělců. Cílem výstavního programu a specifických multižánrových projektů je skrze kvalitní obsah přispívat k postupnému otevírání bohnického areálu veřejnosti a upozorňovat na tuto problematiku v rámci širších kontextů.
 
www.alali.cz
www.petrdub.cz
www.tomasmoravec.cz
www.pradelnabohnice.cz


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.