V neděli, v tom novém roce 2011, jsem si vychutnal krátkou pražskou procházku kolem Vltavy od Karlova mostu až k náplavce na Výtoni. Ale než jsem se stačil naladit s řekou na stejnou vlnu (nebo spíš vlnku-vlnovčičku), upoutal mne o té trošku melancholické neděli nezvyklý rej v galerii Mánes.
Výstavní síň, do níž se dá z ulice nahlédnout skrze velké skleněné tabule, lákala k návštěvě nejen obrazotvornou instalací, ale především vším tím životem, energickým pulsem lidských těl a tělíček.
NIKL SI HRAJE
Petr Nikl,umělec s vlastnostmi chameleona a velký hračička v Mánesu do 31. ledna pořádá „mejdan“ pro děti a dospělé. V horní části galerie můžete zanechat vámi přinesený předmět a stát se tak spolutvůrcem kolektivního díla, které má výstižný název Krystalíza. V suterénu Mánesu je naopak nabíledni nechat se unášet Spodním proudem, tedy tvorbou Nikla a jeho přátel, kteří útočí na všechny lidské smysly.
Tady vás opravdu nebude znuděná zaměstnankyně upozorňovat, že na umělecká díla se nesahá. Tady vás přimějí dát ruku k dílu.