Fringe Festival: tady se rodí hvězdy

Fringe Festival je pojmem nejen na poli divadla. Přehlídka komiků, skečů a srandy vůbec je jedním z největších festivalů vůbec, každý rok se na něj prodají miliony lístků. Poslední roky funguje i v Praze. Chystá se další ročník a my jsme si popovídali přímo s jeho šéfem Stevem.

NESTĚŽOVAT SI, MAKAT

Kdy tě napadlo začít v Praze pořádat Fringe Festival? Proč Fringe?

Prvotní nápad vzniknul v srpnu 2000, když jsem byl doma ve Skotsku a v Edinburghu zrovna probíhal Fringe Festival, největší a nejstarší na světě. Tou dobou jsem už žil tři roky v Praze a chtěl jsem trochu z té Edinburghské Fringe atmosféry přenést do svého nového domova. V té době bylo v Praze jen minimum scén, na kterých by se hrálo anglicky, což mě překvapovalo, vzhledem k tomu, kolik lidí se tady anglicky učilo.

Je milión různých věcí, které může člověk dělat, proč sis vybral zrovna tohle?

Když jsem se v roce 1997 přestěhoval do Prahy, chyběla mi možnost vidět divadlo v mém rodném jazyce. Místo stěžování si jsem se rozhodl s tím něco udělat. Taky jsem si říkal, že musí existovat i další lidé, kteří to cítí taky tak, a když jsem si spočítal, kolik Čechů už v té době mluvilo anglicky, přišlo mi, že by to mohlo mít úspěch. Než jsem odešel do Prahy, studoval jsem doma ve Skotsku divadlo a učil jsem hrát, takže už tenkrát to byla velká součást mého života.

Byl jsi už předtím nějak napojen na Fringe?

Poprvé jsem byl na Fringe v Edingburghu v roce 1996, po tom, co jsem přestal učit. Byl jsem z toho na větvi. Představte si město s polovinou obyvatel Prahy, které hostí 680 divadelních uskupení, která dohromady odehrají na 1400 představení v průběhu jednoho měsíce. Dneska už je festival téměř třikrát takový a prodají se na něj skoro dva milióny lístků.

Jak to teda probíhalo, když si tu Fringe rozjížděl? Čím ses živil předtím? Říkalo se, že jsi měl v Praze školu, existuje pořád?

V roce 1998 jsem otevřel takovou malou jazykovou školu Future Perfect. V nejlepších časech jsme měli 5 učitelů na plný úvazek a několik skvělých klientů. Když jsem začal připravovat Fringe, trávil jsem ve škole čím dál tím míň času, až nakonec loni v únoru poslední z klientů přestal odebírat naše lekce.

VŠICHNI HERCI V JEDNOM BARU

Jaké máš vzpomínky na první ročníky festivalu? Musí asi být docela úsměvné.

Byl to naprostý chaos. Neprodali jsme žádné lístky v předprodeji, takže třeba těsně před představením někdo přiběhl a začal se ptát, jestli máme ještě lístky. Byl bych ho za to hned obejmul! Nakonec to byl fakt úspěch a prodali jsme stovky lístků. Ačkoliv, co do objemu to byl v porovnání s dneškem vlastně mini festival – měli jsme jenom 2 scény a 60 představení. Všichni účinkující se po představeních sešli v jednom baru, takže to vlastně byla docela intimní záležitost.

Jak dlouho to trvá, připravit takový festival? Musí kolem toho být vlastně hrozně organizování, všechny ty hotely a podobně.

Příprava trvá vlastně skoro celý rok. V srpnu začneme nabírat. Dostáváme portfolia různých souborů z celého světa. V srpnu také samozřejmě jezdíme na Fringe do Edingburghu a vybíráme tam performery, kteří by mohli chtít přijet do Prahy. V září zamlouváme divadla a hledáme sponzory, od října pak dáváme dohromady program. V lednu připravujeme brožury, děláme překlady popisů jednotlivých show a dokončujeme program. Od března potom začínáme festival pomalu propagovat a od dubna už jde všechno na trh. Pražský tým je malý – jsem to vlastně jenom já a pár mých kolegů, kteří pracují na poloviční úvazek, starají se o web, o design atd., takže vlastně potřebujeme na přípravu celý rok. Moji kolegové, se kterými dělám často, žijí v Anglii, v Hong Kongu nebo na Novém Zélandě.

NEJDŘÍV FRINGE, PAK MR. BEAN

Jakou největší hvězdu jste na Fringe představili? Kdo je vůbec v této oblasti v celosvětovém měřítku nejslavnější? 

To je těžká otázka. Stephen Frost je třeba slavný britský komik, který na festivalu už mnohokrát vystupoval. Proslavil se díky televizní show „Whose Line is it Anyway“ (Čí je to vůbec replika?) z osmdesátých let, dokonce se objevil i v seriálu Mr. Bean. Dva roky zpátky jsme měli na festivalu ve Studiu Rubín Alison Mack, která hrála postavu Chloe v seriálu Smallville. Fringe festival není moc o slávě nebo celebritách, spočívá spíš v nových pracích mladých spolků a někdy u nás začínají budoucí hvězdy. John Cleese, Rowan Atkinson nebo třeba více ze současnosti herci ze seriálu Little Britain, ty všichni hráli na pódiích Fringe festivalu v Edinburghu dřív, než je kdokoliv vůbec znal.

Jaké to vůbec je, pracovat s takhle velkým počtem herců a divadelníků?

Jakmile všichni dorazí, je to skvělá atmosféra. Soubory jsou z různých koutů světa a museli tvrdě makat, aby si vydělali na to sem přijet, takže ten první den vždycky tak trochu slavíme, je to takový pocit, že jsme už něčeho dosáhli. Na festivalu pak třeba vzniknou nová přátelství a někdy se navážou i nové spolupráce.

Na kolika místech se Fringe festival odehrává? Nejsou to jenom divadla, ne?

Fringe se letos bude odehrávat na sedmi místech, včetně Malostranské besedy, Divadla Inspirace, Kavárny 3+1 a Divadla Kampa, takže vlastně různorodé prostory, a ne jenom klasické divadelní scény.

Máš nějaké vtipné historky z natáčení?

Spoustu! Ta nejvtipnější, a nebo podle mě minimálně nejdivnější je, když jsme stál na Karlově mostě obklopený dvaceti dudáky ze Skotska a říkal jsem si: Kde to jsem??

Kdy se bude festival přesně  konat?

Od 27. května do 5. června.

Proběhly oproti loňsku nějaké změny? Třeba nové prostory? Kde se bude celá akce pořádat?

V Divadle Kampa a v A Studiu Rubín budou akce v průběhu celého festivalu.

Které akce budou zásadní a neměli bychom si je nechat za žádnou cenu ujít?

To je teď dost těžké říci, ale zpěvačka a písničkářka Merry_May Gill z Austrálie určitě stojí za pozornost, vystupovala na prvním Fringe a dnes se vrací na desátý ročník. Taky bude jako vždy vystupovat spousta amerických a britských divadelních souborů  a přijede i „Best Of“ našeho sesterského festivalu v Amsterdamu!

Jedeš teď do Austrálie na sraz s ostatními lidmi z Fringe. Jak tyto konference probíhají a s jakými lidmi se tam potkáváš?

Konference jsou super příležitost pro výměnu nápadů a pro to potkat se s lidmi, kteří dělají podobné věci. Konference v Perthu, na kterou teď jedu, je organizována před tamním prvním ročníkem Fringe festivalu, který proběhne v roce 2012. Pravidelně jezdím na Fringe do Amsterdamu a v minulosti jsem jezdil i do Dublinu, dohromady jsem byl už asi na 35 Fringe festivalech!

Představení jsou většinou v angličtině, proč by se na ně měli jít Češi podívat?

Většina je v angličtině ale některé jsou „lehčí“ než ty ostatní. V průvodci jsou jednotlivá představení ohodnocena stupněm jazykové náročnosti, takže si podle toho diváci můžou vybrat. Letos je tam taky spousta hudby, což je mezinárodní jazyk! Češi už dnes mluví krásnou angličtinou, takže nemají žádnou omluvu, proč by neměli přijít. V dnešní době můžou častěji než kdy předtím procvičovat svoje jazykové schopnosti díky americkým a britským televizních pořadům, které jsou dostupné na internetu. Fringe je více o tom jít ven a slyšet jazyk naživo, a po představení si třeba dát ve Fringe klubu pár drinků!

Jak Češi reagují na představení, máš  nějaké speciální vzpomínky?

Ti, se kterými jsem mluvil a kteří na Fringe byli, mají většinou pozitivní zážitky. I u těch jazykově nejnáročnějších představení je toho spoustu, co si můžeš z takového cizojazyčného divadla  odnést, i když třeba nerozumíš ani slovu. Většina komentářů zní: Jé, to bylo tak vtipný, ale nerozuměl jsem ani slovu. Na Fringe také chodí většinou Češi sečtělí, inteligentní a mladí, takže pro ně angličtina většinou není problém. 

Poslední, ale zásadní otázka (kterou klademe všem). Co děláš proti šedi?

Kromě barvy mých vlasů není v mém životě nic šedivého, jsem proti šedi ve všem, co dělám!

www.fringe.cz

překlad> lasi