Na horizontu příštích dní se postupně vyjasňuje kontura dalšího, letos již 15. ročníku, Pražského Fringe festivalu. Ten vychází ze svého předobrazu, z největší umělecké přehlídky na světě, z Edinburského Fringe festivalu, který si svou tradici drží od roku 1947. Oproti Edinburghu je pražský Fringe stále komornější záležitostí ukotvenou do zákoutí Malé strany. Přesto má návštěvník možnost shlédnout v devíti festivalových dnech více než čtyřicet inscenací souborů z celého světa.
Jedním ze základů fringe festivalů je otevřená dramaturgie - festival tedy nevyhledává své soubory, ale naopak soubory vyhledávají festival. Díky tomu je možné objevit řadu souborů, které byste nikdy neměli šanci poznat, protože jak už název 'fringe - okraj' napovídá, jde o značně alternativnější, nezávislé umělce, kterým otevřena platforma fringe festivalů umožňuje podívat se do zahraničí. I přes otevřenou dramaturgii lze letos určit některé proudy, jimiž se obsah pražkého Fringe bude ubírat. Pražský Fringe dlouhodobě spolupracuje s Prague Pride a je jedním z mála festivalů, který se zabývá LGBT tématikou. Díky svému otevřenému partnerství se na pražský Fringe přihlásilo více než deset souborů pracujících více či méně quuer tématy. Vrcholem této linie bude zajisté vystoupení The London Gay Men's Chorus Ensamble v Malostranské besedě. Další linii bychom mohli najít v inscenacích zabývajících se prostupující xenofobií do společnosti, především ve vztahu k uprchlíkům a islámu. Jednou z těchto inscenací bude Sajeela Kershi: Shallow Halal od britského souboru JAMJAR (Jews and Muslims Joined Against Racism). Poslední z výrazných linií bude na Pražském fringe festivalu nostalgie.
15. ročník znamená pro organizátory jakési výročí a důkaz smysluplnosti festivalu a zájmu návštěvníků a souborů o něj. I proto se na festivalu objeví některé inscenace uvedené v minulých ročnících. Vrací se úspěšní skotští improvizátoři ImproFX s jejich vystoupením Men With Coconuts, britský stand-uper Jody Kamali, Kafokova Proměna od Američana J. B. Alexandera či monodramatické zpodobnění Shakespearova Richarda III. v podání oceňované herečky Emily Carding. Na festival se rovněž vrací japonský tanečník Makoto Inoue, tentokráte s novou inscenací Stripe. Zárukou je rovněž australský kouzelník Stuart Lightbody, který každoročně uchvacuje publikum Malé strany. Jeho představení jsou nejen předvedením jeho skvělých iluzionistických dovedností, ale pokaždé přichází s jiným dramaturgickým uchopením, kterým vdechuje do svých vystoupení neustále nový život.
Samozřejmostí je další bohatá řada stand-upů, komedií i vážnějších dramat. Malá strana se alespoň na pár dní promění do dionýské festivity, kdy ožijí ulice, malé kavárny a divadla pod taktovkou divadelníků a návštěvníků z celého světa. Jedním z atributů fringe festivalů je jeho nevyzpytatelnost. Díky otevřenosti dramaturgie, která nesoudí, netřídí a nevybírá, je každý ročník nepředvídalný ve své kvalitě. Poměrně velký divácký zájem je však zárukou, že si každý může přijít na své - pokud se nechá pohltit vřelou, takřka rodinnou atmosférou, kterou Pražský Fringe festival 2016 zajisté znovu nabídne.