Finské léto s Akim Kaurismäkim je v plném proudu

Při příležitosti české premiéry filmu Druhá strana naděje připravila distribuční společnost Aerofilms obnovenou premiéru dalších šesti filmů z vrcholného tvůrčího období finského režiséra Akiho Kaurismäkiho. V průběhu června se uskuteční série přehlídek Kaurismäkiho starších legendárních snímků v kinech po celé České republice. Od 8. června je všech 6 snímků k dispozici také legálně online na Aerovodu. Finské léto s Akim Kaurismäkim pak vyvrcholí 27. července českou premiérou jeho novinky Druhá strana naděje, se kterou se na letošním Berlinale s velkou pompou vrátil na pomyslné filmařské výsluní a odvezl si Stříbrného medvěda za nejlepší režii.
 
„Filmy Akiho Kaurismakiho jsem objevil koncem devadesátých let. Od začátku fungování Aerofilms jsme toužili jeho filmy distribuovat. Ale Aki měl v Čechách svého oblíbeného distributora a s tím jsme se smířili. Velmi nás překvapilo, když nás loni kontaktovali jeho producenti s tím, že by rádi pracovali s námi. Jsme poctěni. Kromě Akiho novinky se nyní v Čechách budeme starat i o jeho starší filmy. Přesně o ty, které si pamatuju z těch devadesátek,“ komentuje ředitel Aerofilms Ivo Andrle.
 
Do finálového výběru pro obnovenou distribuci v českých kinech se nakonec dostalo šest starších snímků Akiho Kaurismäkiho z 80. a 90. let 20. století. Přehlídka tak bude příležitostí připomenout si na velkém plátně svérázný styl kultovního filmaře, pověstného výrazným smyslem pro humor, lakonickými dialogy a osamělými hrdiny zahalenými do oblaků cigaretového dýmu.
 
Kina od Prahy až po Ostravu na plátnech znovu uvedou Kaurismäkiho režijní prvotinu Zločin a trest z roku 1983, volně vycházející z Dostojevského stejnojmenné předlohy, nebo film Stíny v ráji (1986), milostný příběh popeláře Nikandera a pokladní Ilony, ve kterém se poprvé objevuje Kaurismäkiho dvorní herečka Kati Outinen. V programu přehlídek nebude rozhodně chybět ani nejodlehčenější Kaurismäkiho film Leningradští kovbojové dobývají Ameriku nebo Smlouva s vrahem o pracovníkovi vodáren a neúspěšném sebevrahovi, který si sám na sebe najme vraha, ale jeho fatální plány mu nečekaně zkříží láska. Šestici filmů završí drama téměř antických rozměrů Děvče ze sirkárny a Kaurismäkiho vrcholný film Bohémský život z roku 1992.
 
„Když na ty filmy teď po letech koukám, dochází mi, že Kaurismaki má mimořádně dlouhou řadu svébytných filmů, udržuje si svůj vlastní styl, vlastní způsob filmového vyprávění, který neztrácí v čase nic na svém půvabu. Jeho zatím poslední film Druhá straně naděje se usadil jako král na trůn vytvořený z jeho předchozích děl," doplňuje Ivo Andrle.
 
Druhá strana naděje – držitel Stříbrného medvěda za nejlepší režii v kinech od 27. července
Stárnoucí podomní obchodník s košilemi Wikström dělá velké rozhodnutí: opustit svoji ženu alkoholičku i uvadající živnost. Po epizodní kariéře pokerového hráče zakoupí nevýdělečnou restauraci na zapomenutém helsinském dvorku. Brzy se ukáže, že nepřístupná slupka málomluvného hrdiny skrývá veliké srdce – to když Wikström nabídne práci o poznání mladšímu muži, který se dílem osudu nachází ve zdánlivě bezvýchodné situaci. Jak bývá u filmů Akiho Kaurismäkiho zvykem, lidskost, přátelství a smysl pro humor probleskují ponurostí a dodávají této hořkosladké komedii příchuť optimismu. Film Druhá strana naděje byl na letošním Berlinale oceněn Stříbrným medvědem za nejlepší režii. Do českých kin vstoupí 27. července.
 
Aki Kaurismäki
Filmový samouk a samorost Aki Kaurismäki (nar. 1957) je spolu se svým bratrem Mikou nejznámějším finským filmovým režisérem. Přízeň diváků si získal především parodiemi na „nejhorší rokenrolovou kapelu světa“, Leningradské kovboje. Jedinečný je svými svéráznými portréty helsinské periferie, která je plná nedbalých, melancholických, ale hrdých rytířů pevných zásad. Ve svých snímcích vytváří vlastní obraz Finska, tak zvanou Akilandii, v níž se mísí reálná situace země s ideální představou lidské solidarity a pospolitosti. Pro jeho snímky se periferie stává centrem a namísto slov si vystačí s trefnými hláškami, z nichž čiší smysl pro lakonický humor. „Čím pesimističtější jsem, pokud jde o život, tím optimističtější by měly být moje filmy.“ Za svoje filmy byl Kaurismäki mnohokrát oceněn, mj. nominací na Oscara či cenou Grand Prix v Cannes. Z letošního Berlinale si odvezl Stříbrného medvěda za nejlepší režii za svou novinku Druhá strana naděje.