Festival Spectaculare: Baths a Daedelus na jeden zátah

Spectaculare je za první třetinou a Studio hrdinů hostilo downtempovou smetánku.
/GALERIE/
 
Sedloňovo Spectaculare se letos rozhodlo decentralizovat - opustit zabydlený bezpečí Paláce Akropolis a nápaditě využít nerůznější kouty Prahy od Španělský synagogy přes Meetfactory až po Alfréda ve dvoře.
 
Studio hrdinů, který ne tak dávno zažilo povedenej Lunchmeat festival, si produkce vybrala pro svůj páteční celonoční večírek. Byť byl prostor vzhledem k účasti trošku předminezovanej, podařilo se tak vytvořit vzdušnou akci, kde jste nemuseli kraulovat tam a zpátky davem kvůli každýmu pivu. Osobně bych byl rád, kdyby se tu něco konalo častěji.
 
Protože pozdě přicházím a brzo odpadávám, stihnul jsem Hyetala ve chvíli, kdy se z poměrně nudnejch částí svýho vystoupení dostával do varu a poslední čtvrtina vztyčila konečně pár lidí a plac se začal plnit a vlnit.
 
Půlnoční velezábavná hudební kombinatorika Daedeluse už přilákala slušnou smečku. Souhra s Daedelusovým staroanglickým vzezřením (i když obyvatel LA), sympatickým projevem výborným vizuálem pro mě byl dost možná vytvořila vrchol večera. Dokonce jsem si musel jít koupit cédéčko a kazetu, i když si už roky nemám ani jedno na čem pustit...
 
Papírově byl ale hvězdou večera Baths, kterej, jestli jsem to dobře pochopil, od posledního alba přestal bejt jednočlenným projektem. I když se mi zdálo, že to klukům ze začátku moc neladí, dostalo se vystoupení brzy do svižný a úderný polohy, který neškolenej falzet Willa Wiesenfelda náramně slušel. Elektropopík v jeho půvabný podobě.
 
Strašně rád bych ještě vychválil set Synkra (stál prý opravdu za to), ale i kdybych zůstal, nic bych si z něj nepamatoval. Vy ale pořád ještě stihnete hodně dobrýho (namátkou Löfflera, Nosaj Thing nebo Nilse Frahma) a třeba i nezapomenutelnýho.