Férové oblečení z Orientu k nám. Bez překupníků. TukTuki

Máme rádi ručně dělané oblečení a doplňky. I trochu exotických barev. Ale nemáme rádi černé svědomí. Všichni víme, že spoustu věcí, které Evropa a Amerika nosí, vyrobili dělnice a dělníci žijící v nevyhovujících podmínkách, případně děti, které by si měli hrát a ne dřít.
Proto nás zajímají ideály férového obchodu - i s jeho nedokonalostmi. Mladá nadšenkyně Markéta Nešporová před několika lety rozjela eshop jménem TukTuki plný oblečení a doplňků, za jejichž výrovu dostali pracovníci zaplaceno slušně. Jak to vůbec vzniklo?
"Myšlenky o fair trade se mi začaly v hlavě honit už před několika lety," říká Markéta. "Studovala jsem obor Mezinárodní humanitární a sociální práce a čím dál víc se klonila k názoru, že spíše než rozvojová pomoc pomůže lidem v rozvojových zemích obchod.
Lidé v některých zemích Afriky či Asie jsou sice chudí, nejsou ale neschopní a pasivní. Naopak, umí vyrábět krásné věci, které by mohly živit je i jejich rodiny, chybí jim ale zákazníci schopní za tyto výrobky zaplatit. Právě TukTuki se snaží zákazníky zprostředkovat. Všechny výrobky, které nabízím, kupuju přímo od producentů, bez dalších prostředníků. Snažím se tak na minimum zkracovat řetězec dodavatelů, aby co největší část zisku mohla putovat přímo výrobci." Tohle se nám líbí - ostatně dávné přísloví o to, že je lepší naučit chudého rybařit, než mu přinést chycenou rybu, má nadčasovou platnost.

"Fair trade oblečení mě začalo zajímat především pro svou nedostupnost. Zatímco férovou čokoládu nebo kávu koupíte dnes na každém rohu, fair trade oblečení je dostupné jen v několika specializovaných e-shopech. Jedná se přitom o kousky západních značek, které do ČR putují před Británii, Německo či jiné země. Například v USA přitom existuje množství značek fair trade oděvů ze všech koutů světa, které jsou dostupné za naprosto přijatelné ceny.
Postupně jsem si vysnila, že bych právě já chtěla jednou férové oblečení dovážet přímo od výrobců, aby mohli i čeští zákazníci nosit pěkné a přitom spravedlivě vyrobené kousky. Můj sen mi ale připadal hrozně nereálný a vzdálený.
To se ale změnilo při mé návštěvě Bangladéše. Do bangladéšské organizace Thanapra Swallows jsem vyrazila spolu se dvěma spolužačkami na stáž. Našla jsem ji naprostou náhodou během googlování, napsala mail a za pár měsíců odjela. Naše stáž trvala asi tři měsíce, během nichž jsem trávila čas mimo jiné i v dílně produkující překrásné fair trade oblečení pro místní trh i export.

V Thanapara Swallows jsem pochopila, že je to vlastně všechno hrozně jednoduché. Žádná země není tak daleko, aby se odtud nedal poslat balík se zbožím. Stačí jen domluvit to. Při odjezdu z Bangladéše jsem všechno svoje oblečení v batohu vyměnila za výrobky z Thanapary, které se staly základem obchůdku TukTuki.
Vrhla jsem se do domlouvání dalších dodavatelů, zařizování administrativních náležitostí a stihla jsem i návštěvu dalšího fair trade družstva v Maroku, všechno tak docela systémem pokus-omyl.
Jelikož v oblasti oděvů nemá certifikace zboží značkou fair trade takovou tradici jako například u potravin, snažila jsem se prostě najít sympatické organizace se zajímavým poselstvím a pěknými výrobky.
 
Mým přáním pochopitelně je, všechny organizace postupně navštívit, u některých se ale zatím musím spoléhat jen na výsledky nezávislých auditů, členství v místních sdruženích a jejich prezentaci na webu. Všechny organizace, s nimiž dnes spolupracuji, fungují na neziskovém principu a zisky z prodeje využívají na financování sociálních a rozvojových projektů. Nákupem zboží tak například podporuju rekvalifikaci obětí obchodu s lidmi v Kambodži, lidi se zdravotním postižením, vesnické ženy v Ghaně či drobné producenty v Maroku.  Snažím se vždy kupujícím sdělit, odkud výrobek, který si vybrali, pochází a jaký má příběh, nechci ale, aby brali svůj nákup jako nějakou formu charity. Myslím, že každý by se měl přirozeně zajímat o původ zboží, které používá, snažím se však vybírat věci, které jsou zároveň hezké, kvalitní a za přijatelnou cenu.
Největším kamenem úrazu zůstává komunikace a rychlost. Na vlastní kůži jsem zažila pomalost a nespolehlivost bangladéšského internetu, elektřiny i dopravy, nemohu se tedy zlobit na manažera organizace, že odpovídá s týdenním zpožděním, příprava objednávky mu zabere několik měsíců a transport pak další alespoň dva. Druhou stranou mince je naprostá otevřenost, ochota a snaha vyjít vstříc ze strany všech výrobců, s nimiž jsem v kontaktu.  
Už o prázdninách jsem se stánečkem vyrazila na několik festivalů a v říjnu konečně spustila TukTuki e-shop. TukTuki je zatím spíš mým koníčkem, protože objem výroby ani marže zboží nejsou příliš vysoké. Věřím ale, že se obchůdek rozjede a mám v hlavě další spoustu nápadů, jak je rozvíjet, posunout a vylepšovat."
Eshop a info:
 http://tuktuki.cz/uvod-2/o-tuktuki/o-mne a http://tuktuki.cz/uvod-2/fair-trade